Špaček obecný
Z Multimediaexpo.cz
Špaček obecný (Sturnus vulgaris) je známý pěvec z čeledi špačkovitých.
Obsah |
Popis
Dorůstá 19 - 22 cm, v rozpětí křídel měří 37 - 42 cm a váží 60 - 90 g. Je porostlý leskle černým opeřením, které ve svatebním šatě získává nápadný modravý nebo zelenavý odstín. Přes zimu se na jeho břiše objevuje husté bílé skvrnění, které je u samic zastoupeno ve větší míře. Končetiny má zbarveny růžově, zašpičatělý zobák je přes léto žlutý, u samců s modrým zbarvením u kořene, přes zimu je u obou pohlaví černý. Mladí ptáci jsou šedohnědí a dospělcům se začínají více podobat zpravidla po první zimě, jejich dobrým odlišovacím znakem však stále zůstává hnědě zbarvené opeření na určité části těla, nejčastěji na hlavě. Špaček obecný je hlučný pták vydávající širokou paletu výrazných a melodických zvuků, dokáže imitovat i hlasy jiných druhů ptáků. Zpěv, kterým se ozývají zejména samci, tvoří řada mlaskavých, skřípavých a hvízdavých tónů. Při vábení se ozývá drsným šéér.
Rozšíření
Domovinou špačka obecného je Evropa a západní Asie. V jižní a západní Evropě a jihozápadní Asii je stálý, severovýchodní populace jsou zpravidla stěhovavé a migrují směrem na jih a západ, zejména na Pyrenejský poloostrov a do severní Afriky. Během 19. století byl zavlečen i do mnoha jiných oblastí světa, v roce 1862 na Nový Zéland, v roce 1857 do Austrálie, roku 1890 do Severní Ameriky a téhož roku i do jižní Afriky.
Ekologie
K životu preferuje zejména městské a předměstské oblasti, vyskytuje se však také v otevřených lesích a na travnatých plochách, jako je hospodářská půda, pastviny, či golfová hřiště. Přes léto často navštěvuje také sady a zahrady. Mimo hnízdní období je velmi společenský a ve městech, kde má dobré podmínky pro přezimování, se může vyskytovat i v několika tisíci členných hejnech, která mohou ve výjimečných případech čítat i více jak 1,5 000 000 jedinců.
Špaček obecný je všežravec. Požírá zejména hmyz, housenky, můry či pavouky, nejrůznější plody, semena i nektar. V některých oblastech hnízdí až třikrát do roka, často přitom využívá jedno hnízdo, které si dle potřeby upravuje. Klade 4 - 5 malých, lesklých, modře (občas i bíle) zbarvených vajec, na jejichž sezení se podílí oba rodiče. Mláďata se líhnou obvykle po 13 dnech jako slepá a neopeřená a proto jsou na rodičích zcela závislá. Na hnízdě zůstávají 3 týdny a následující 1 nebo 2 týdny jsou rodiči stále přikrmovány.
Reference
- Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky; str. 210. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |