Ptáčov

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 28. 5. 2013, 17:17; Sysop (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Ptáčov je část města Třebíče. Nachází se zde v podstatě jen rodinné domy, mimo ně též zemědělské budovy. Ptáčov a jeho okolí spadá do Přírodního parku Třebíčsko, najdeme zde i přírodní památku Ptáčovský kopeček.

Umístění

Zastavěné území místní části Ptáčov je od místní části Nového Města vzdáleno vzdušnou čarou 1,6 km. Z Nových Dvorů od pekárny vede do Ptáčova cesta dlouhá zhruba 2 km, vede kolem vodní nádrže Lubí. Ptáčov je napojen na silnici č. 23 přípojkou o délce 1,8 km. V okolí Ptáčova bylo založeno několik rybníků; ve směru na Třebíč Starý rybník, Hrachovec, ve směru na Pocoucov Nový rybník a Židloch. Na západ od Ptáčova teče přes vodní nádrž Lubí stejnojmenný potok, východně pak teče Klapovský potok; oba se pak vlévají do Jihlavy.

Historie

U Ptáčova byly nalezeny kosti pravěkých zvířat: mamuta, soba, divokého stepního koně a pratura.^[1] Ptáčov býval vyhledávaným místem umělců. Pobýval zde několikrát Vítězslav Nezval nebo malíř Bedřich Vaníček, národní umělec Josef Brož. Integrovanou částí Třebíče se Ptáčov stal k 1. lednu 1980. Cílem tehdy bylo, že se Ptáčov rozroste řadovou výstavbou i dalšími rodinnými domy, pro ně měla vzniknout další zařízení občanské vybavenosti^[2].

Vývoj počtu obyvatel Ptáčova^[3]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	167	194	201	295	281	284	248	240	246	212	200	181	212

Památky

Místní dominantou návsi je kaple sv. Cyrila a Metoděje postavená ptáčovskou obcí v roce 1908. K tisícímu výročí smrti Svatého Václava postavili Ptáčovští sochu sv. Václava. Mimo ně zde najdeme několik zachovalých starých rustikálních budov. Na Klapovském potoce je starý mlýn.

Galerie – Z ptáčovských památek

Ptáčovský dům čp. 19. Staré zemědělské stavení

Socha sv. Václava z roku 1929

Kaple sv. Cyrila a Metoděje

Hasičská zbrojnice s komunistickou výzdobou

Galerie – potok a žleb

Ptáčovský potok u ústí do řeky Jihlavy

Ptáčovský žleb

Reference

↑ MYŠ. Ohryzané kosti vydaly svědectví o mamutech a praturech na Vysočině. iDNES.cz [online]. , 27. 3 2009 [cit. 2009-03-27]. Dostupné online.
↑ Zpravodaj města Třebíče. 1979
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.

Související články

Římskokatolická farnost Trnava u Třebíče

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ptáčov

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] MYŠ. Ohryzané kosti vydaly svědectví o mamutech a praturech na Vysočině. iDNES.cz [online]. , 27. 3 2009 [cit. 2009-03-27]. Dostupné online.

[1] Zpravodaj města Třebíče. 1979

[2] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.

[1]

[2]

[3]