Čad
Z Multimediaexpo.cz
| Čad | ||
| Čadská republika جمهرية تشادتشاد Al-Jumhūriyah al-Tashad Džumhúríjat Tašád République du Tchad | ||
 
| ||
| Čadská vlajka | ||
| Čadská hymna – La Tchadienne | ||
| Geografie | ||
|---|---|---|
| ||
| Hlavní město: | N'Djamena (نجامينا) | |
| Rozloha: | 1 284 000 (20. na světě) z toho 1,9 % vodní plochy | |
| Nejvyšší bod: | Emi Koussi (3415 m n.m.) | |
| Časové pásmo: | +1 | |
| Obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 9 826 419 (82. na světě) | |
| Hustota zalidnění: | 7,2 (180. na světě) | |
| HDI: | 0,389 (nízký) | |
| Jazyk: | arabština (úřední), francouzština (úřední) | |
| Náboženství: | islám (51%), křesťanství 35%, animismus 7% | |
| Státní útvar | ||
| Státní zřízení: | republika | |
| Měna: | CFA frank (XAF) | |
| HDP/obyvatel: | USD () | |
| Mezinárodní identifikace | ||
| MPZ: | TCH | |
| Telefonní předvolba: | 235 | |
| Národní TLD: | .td | |
Čad (arabsky: تشاد; francouzsky: Tchad) je vnitrozemský stát ležící uprostřed Afriky v oblasti Sahary a Sahelu. Hraničí s Libyí na severu, se Súdánem na východě, se Středoafrickou republikou na jihu, s Kamerunem a Nigérií na jihozápadě a s Nigerem na západě. Název státu je odvozen od Čadského jezera. To je rozděleno mezi Čad, Niger, Nigérii a Kamerun.
Obsah |
Dějiny
Předkoloniální období
Čad představuje velkou směsici národností a kultur. Na jeho území se hovoří více než stovkou různých jazyků a dialektů. Země byla osídlena již brzy po vzniku moderního člověka.První stát Kánem-Borno vznik na území Čadu v 9. století. V 15. století začíná arabská expanze a islamizace země a v 16 století vzniká království Wadaj, které v období své největší moci ovládalo hlavní stezku vedoucí do Libye a Středomoří z jihu Afriky. Muslimští obchodníci obchodovali s místním černošským obyvatelstvem a avizovali tak budoucí velké problémy mezi černošským jihem a arabským severem země.
Koloniální období
V 19. století se stalo území francouzskou kolonií a Francouzi ji přičlenili k Francouzské rovníkové Africe. Dnešní hranice dostala země v roce 1891. Během druhé světové války kolonie odmítla kolaborantskou vládu Francie ve Vichy a spojila se s Svobodnou Francii generála de Gaulla. Po válce země získala autonomii a v roce 1960 úplnou nezávislost.
Nezávislost
Prvním prezidentem se stal Francois Tombalbaye a dokonce byla sepsána ústava. Však od roku 1966 vypukla v zemi občanská válka, ve které se angažovala Libye podporující muslimský sever země. V roce 1975 povolal Tombalbaye na pomoc do země vojáky z Francie. Zanedlouho potom byl však při převratu zavražděn. Severní část země tzv. Aouzou, kde se nacházejí bohatá naleziště uranu, si přivlastnila Libye a boj mezi různými frakcemi pokračoval do roku 1984. V tomto roce se s pomocí francouzské armády stal prezidentem Hissé Habré. Prezident stabilizoval zemi a vyhnal libyjské vojáky ze severu země. V roce 1989 byla podepsána smlouva mezi Čadem a Libyí o území Auozou. Prezident Habré vyhrál i volby v roce 1990, ale po půl roce byl sesazen Vlasteneckým hnutím spásy pod vedením generála Idrisse Déby.
Novodobé dějiny
Déby usmířil rozeštvanou zemi a přinesl mír. V roce 1996 a 2001 byl opět zvolen prezidentem. Od roku 2003 se začala v Čadu těžit ropa a země měla velmi dobré předpoklady pro období prosperity. Bohužel spory v zemi vedly k obnovení občanské války. Déby přes odpor veřejného mínění a opozičních stran pozměnil ústavu, kde bylo, že prezident může vládnout jen dvě volební období. V roce 2006 se stal Déby potřetí prezidentem ve volbách, které opozice bojkotovala. Od roku 2005 je Čad ve válce se Súdánem. Súdánská vláda obviňuje Čad, že poskytuje své území rebelům bojujícím v Dárfúru proti centrální vládě. OSN se začala zabývat situací ve východním Čadu, který leží přímo vedle súdánského Dárfúru. Podle OSN se konflik z Dáfúru rozšířil i do Čadu a genocida v oblasti byla srovnávána s dárfúrskou. Napjatou a nestabilní situaci v zemi dokládají dva neúspěšné puče z let 2006 a 2008, kdy rebelové obklíčili hlavní město a pokusili se svrhnout vládu. Čadská vláda obvinila z podpory povstalců sousední Súdán. Do Čadu uprchlo asi 200 000 uprchlíků z Dárfúru.
Geografie
Klima v centrální části země je polopouštní, na severu pouštní, suché horské v pohoří Tibesti na severozápadě a tropické v nížinách na jihu u Čadského jezera. To je zdrojem obživy pro většinu lidí, leží u něj většina obdělávatelné půdy. Na začátku 20. století bývalo druhým největším jezerem v Africe. Ještě v 60. letech mělo rozlohu 26 000 km², v roce 2000 však jeho rozloha klesla na méně než 1 500 km². V horizontu několika desetiletí asi jezero zmizí úplně. Zemi ohrožuje dezertifikace.
Významná města
Významnými městy jsou hlavní město N'Djamena, dále pak Moundou, Sarh, Bongor, Abéché a Doba.
Demografie
Obyvatelstvo je z 32% Sárové, z 26,5% Arabové. Zbytek obyvatelstva je rozdělen do mnoha etnik mezi které patří například Tedové, Mbumové, Masalitové či Mabové.
Ekonomika
Po dlouholeté občanské válce patřil HDP Čadu mezi nejnižší na světě a čadská ekonomika byla závislá na zahraniční rozvojové pomoci. Po objevení a začátku využívání zásob ropy na jihu země se situace začíná zlepšovat. Americké konsorcium za pomoci Světové banky postavilo ropovod na pobřeží Kamerunu. 80 procent obyvatel zaměstnává zemědělství, ale obdělává se jen 3 % rozlohy země. Vyváží se bavlna, dobytek, podzemnice olejná a ropa, zejména do USA, Taiwanu a Portugalska. Dovážet se musí prakticky veškeré spotřební zboží, hlavně z Francie a Kamerunu.
Zajímavost
Od roku 1991 se Čad soudí s Rumunskem o podobu státní vlajky, která je totožná.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |