Břehouš černoocasý
Z Multimediaexpo.cz
Břehouš černoocasý (Limosa limosa) je velkým druhem bahňáka z čeledi slukovitých (Scolopacidae).
Obsah |
Popis
Dorůstá délky 35–45 cm a v rozpětí křídel měří 70–82 cm. Hmotnost u samců se pohybuje mezi 160–440 g, u samic mezi 244–500 g. Samci bývají obvykle o něco menší než samice a mají také kratší zobák. Ve svatebním šatu má oranžově rezavý krk a hruď (intenzivnější u samce) a různě intenzivní tmavé pruhovaní na hrudi a vrchní části jinak bílého břicha, v prostém šatu jsou obě pohlaví zbarvena stejně – šedohnědě. Mladí ptáci mají žlutavě hnědou hruď.[1] Zvláště v letu je nápadné černobílé zbarvení ocasu a letek.
V toku se ozývá hlasitým ostrým „grutjo“; dále také nosové „vitovitovito“, čejčí „kvuíh“ nebo svižné „vivivi“.[2][3]
Rozšíření
Hnízdí na rozsáhlém území Eurasie v rozmezí od Islandu východně po východní Sibiř. Tažný druh, zimuje v jižní a západní Evropě, Africe, na Středním východě a Australasii.
Globální populace břehouše čenoocasého klesá; jen v roce 2005 byl přitom úbytek za předchozích 15 let odhadován na celých 25 %. Důvodem je hlavně ztráta hnízdišť zapříčiněná především odvodňováním mokřadů a intenzifikací zemědělství. V mnoha oblastech je také ohrožován lovem, a to i přesto, že je ve všech státech Evropské unie vyjma Francie zakázán.[4]
V ČR hnízdilo v letech 2001–2003 celkem 10–20 párů, a to v jižních Čechách a ve Slezsku do 500 m n. m.[2][5] Je zde zvláště chráněný jako kriticky ohrožený druh.[6]
Biotop
Hnízdí na větších vlhkých loukách a v travnatých bažinách. Na tahu a v zimě se zdržuje především v ústích řek a na pobřežích.[7]
Potrava
Živí se hmyzem, pavouky, korýši, měkkýši a červy, za tahu a v zimě také semeny. Po kořisti pátrá hlavně píchaním svým dlouhým zobákem s mimořádně citlivým koncem do bahna nebo měkké půdy.[8]
Hnízdění
Hnízdí 1x ročně od dubna do července, obvykle v malých volných koloniích o 2–20 párech. Studie zkoumající islandské populace prokázala, že se páry na hnízdiště vrací v průměru pouhé 3 dny od sebe, a to i přesto, že oba ptáci trávili zimu zcela odděleně. Pokud se tak nestane a jeden z ptáků se opozdí, pár se rozpadá.[9] Samec ve svém teritoriu, které se rozkládá na ploše 30–50 m okolo hnízda,[8] hloubí na zemi v nízké vegetaci několik mělkých důlků, často vystlaných rostlinným materiálem, z nichž si pak samice sama jedno vybere a naklade do něj 4(3–5) zelenavá, hnědě skvrnitá vejce o velikosti 55,1 x 37,8 mm.[2][3] Na jejich inkubaci trvající 21–24 dnů se podílí oba ptáci a společně také během tohoto období aktivně brání okolí hnízda. Na potenciálního predátora často útočí ze vzduchu a hlasitě se přitom ozývají. Mláďata jsou prekociální a hnízdo opouští již několik hodin po vylíhnutí. Dalších 25–30 dnů jsou pak doprovázena oběma rodiči do doby, než se opeří.[8] Mohou se přitom pohybovat v bezprostřední blízkosti hnízda, stejně jako společně putovat až 3 km daleko do míst s větší nabídkou potravy. Z nizozemské studie vyplývá, že v prvním roce života činí úmrtnost druhu 37,6 %, ve druhém 32 % a v dalších letech 36,9 %.[8]
Taxonomie
Polytypický druh popsaný pod názvem Scolopax limosa (z latinského limus = bláto).[8][10] Tvoří 3 poddruhy:[4][11]
- L. limosa limosa – hnízdí v rozmezí od západní a střední Evropy po střední Asii a asijskou část Ruska, východně po řeku Jenisej. Zimuje v jižní Evropě, západní Africe a na Blízkém východně až po východní pobřeží Indie.
- L. limosa islandica – hnízdí hlavně na Islandu, ale i na Faerských ostrovech, Shetlandech a Lofotech. Zimuje na Britských ostrovech, v jihozápadní Evropě a západní Africe.
- L. limosa melanuroides – hnízdí v Mongolsku, severní Číně a na Sibiři až po samotný východ Ruska. Zimuje v Indii, Indočíně, na Tchaj-wanu, Filipínách, Indonésii, Papuy–Nové Guiney a Austrálii.
Reference
- ↑ MULLARNEY, Killian; SVENSSON, Lars; ZETTERSTROM, Dan. Collins Bird Guide. London : HarperCollins, 1999. ISBN 0-00-219728-6. S. 148. (anglicky)
- ↑ 2,0 2,1 2,2 DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. S. 110.
- ↑ 3,0 3,1 DIERSCHKE, Volker. Ptáci. Praha : Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 180.
- ↑ 4,0 4,1 Black-tailed Godwit Limosa limosa. [s.l.] : BirdLife International. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.
- ↑ Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v ČR [online]. Česká společnost ornitologická, [cit. 2011-07-02]. Dostupné online.
- ↑ SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.
- ↑ 8,0 8,1 8,2 8,3 8,4 BWPi: The Birds of the Western Palearctic on interactive DVD-ROM. London : BirdGuides Ltd. & Oxford University Press, 2004. ISBN 1-898110-39-5. (anglicky)
- ↑ Icelandic birds rely on perfect timing [online]. BBC News, [cit. 2011-07-02]. (anglicky)
- ↑ ROBINSON, R. A.. Black-tailed Godwit [online]. British Trust for Ornithology, [cit. 2011-07-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLEMENTS, James F.. The Clements Checklist of Birds of the World. [s.l.] : Cornell University Press, 2007. ISBN 978-0-8014-4501-9. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |