Lisunov Li-2

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 5. 7. 2018, 15:42; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Lisunov Li-2
Lisunov Li-2T, Sunflower (Gold Timer Foundation) JP7030952.jpg
Lisunov Li-2 v Maďarsku (2010)
Základní charakteristika
Určení dopravní letoun
Výrobce GAZ
Konstruktér
První let 1938
Zařazen 1939
Vyřazen
Výroba 1939–1952
Vyrobeno 6 157 kusů
Varianty
Uživatel SSSR

Dopravní letoun Lisunov Li-2 (v kódu NATOCab“) byla sovětská verze amerického letounu Douglas DC-3, vyráběného v licenci z roku 1937.

Původní označení znělo PS-84 (passažirskij samolet) a číslo 84 bylo odvozeno od závodu č. 84 v Chimkách u Moskvy, kde se letouny začaly v létě 1938 sériově vyrábět. V období napadení SSSR byla výroba evakuována do Taškentu. Stroj byl upraven pro sovětské podmínky, byl do něho instalován sovětský hvězdicový devítiválcový motor Švecov AŠ-62 o výkonu po 662 kW a některé letouny byly opatřeny výzbrojí. Nástupní dveře pro cestující se přesunuly na druhou (pravou) stranu trupu a nákladová vrata byla posunuta téměř až nad křídlo. V takto uvolněném prostoru zadní části trupu byly ve vojenské verzi po obou stranách trupu instalovány kulomety. Nově se též objevila i kulometná kopule MV v horní části trupu s kulometem UBT ráže 12,7 mm.

Od září 1942 nesly letouny PS-84 oficiální označení Lisunov Li-2 a v této době již létaly s motory AŠ-62IR o výkonu 735 kW. Vojenská nákladní verze Li-2G měla větší nákladová vrata a zesílenou podlahu bez sedadel, civilní Li-2P měly základní úpravu pro 21 cestujících. Li-2PG pak sloužily pro smíšenou přepravu osob a zboží.
Ještě v roce 1956 byl jeden Li-2 přestavěn na výškovou variantu Li-2V s turbokompresory TK-19 konstruktéra Treskina pro službu ve vysokohorských oblastech a za polárním kruhem.

Menší počet Li-2 měl instalované pohonné jednotky M-88 po 808 kW, které mohly přepravovat 25 vojáků a dosahovat rychlosti 350 km/h.

Vojenský Li-2 v Banské Bystrici.

Za druhé světové války létaly Lisunovy i nad Československem. V padesátých letech je zakoupily i Československé státní aerolinie v počtu osmi kusů (OK-GAA až -GAH), u nichž létaly po boku originálních DC-3. První dva stroje (OK-GAE, v.č. 23442210 a OK-GAF, v. č. 23442501) byly uvedeny do provozu 4. října 1949 a v roce 1957 došlo k jejich vyřazení od ČSA. Jejich obliby ale, zejména mezi mechaniky, kvůli nižší spolehlivosti motorů nedosáhly. Sloužily i u Československé armády pod označením D 2.

Obsah

Současnost

Na území ČR jsou známy dva dochované stroje. Oba vlastní Letecké muzeum Kbely. Jeden z nich se nachází v hale druhé světové války v podobě transportního letounu čs. paradesentní jednotky v SSSR. Druhý se mezitím rozpadá na letištní ploše kbelského letiště.

Technické údaje

Pilotní prostor Li-2 (HA-LIX)
  • Osádka: 5–6
  • Délka: 19,65 m
  • Rozpětí křídel: 28,81 m
  • Výška: 5,15 m
  • Plocha křídel: 91,7 m2
  • Pohon: 2× hvězdicový motor AŠ-62IR
  • Výkon: 2× 735 kW
  • Maximální rychlost: 270 km/h
  • Dostup: 5 600 m
  • Dolet: 2 600 km
  • Vlastní hmotnost: 7650 kg
  • Vzletová hmotnost: 11 700 kg
  • Výzbroj: 3× kulomet ŠKAS ráže 7,62 mm, 1 kulomet UBK ráže 12,7 mm, možnost nést až 2000 kg bomb nebo neřízené rakety

Literatura

  • NĚMEČEK, Václav. Lisunov Li-2. Letectví a kosmonautika, leden 1977, roč. LIII, čís. 1, s. 27.  
  • ŠOREL, Václav; VELC, Jaroslav. Letadla československých pilotů II. 1. vyd. Praha : Albatros, 1982.  
  • NĚMEČEK, Václav. Atlas letadel Dvoumotorová pístová dopravní letadla. 1. vyd. Praha : NADAS, 1984.  
  • GENF, S. A.. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji : Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 352.  
  • NĚMEČEK, Václav. Civilní letadla 1. 1. vyd. Praha : NADAS, 1981.  

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lisunov Li-2
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lisunov Li-2