Tři Grácie (Lednicko-valtický areál)

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 28. 6. 2020, 15:42; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Chrám Tří Grácií

Tři Grácie (také Chrám Tří Grácií) je kryté sloupořadí v Lednicko-valtickém areálu, před kterým stojí sousoší, pro které se vžil název Tři Grácie. Letohrádek z první čtvrtiny 19. století stojí v katastrálním území Charvátská Nová Ves na jižním břehu Prostředního rybníka. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Obsah

Historie

Letohrádek byl vybudován za vlády knížete Jana I. z Lichtenštejna v letech 1824–1825. Neoklasicistní stavba, která v sobě slučovala funkci obydlí personálu s letohrádkem, je dílem Franze Josefa Engela. Sousoší před kolonádou je dílem sochaře Johanna Martina Fischera z roku 1799 a původně bylo umístěno v zámeckých zahradách v Lednici. Autorem sochařské výzdoby v kolonádě je Josef Klieber.[2]

Počátkem 21. století byla provedena celková rekonstrukce objektu.[1]

Popis

Chrámek Tří grácií tvoří podkovovitá kolonáda dvanácti jónskými sloupy, kterou uzavírají dvě průčelí, tvořená dvěma symetrickými arkádami s dórskými hlavicemi, k nimž vede pět schodištních stupňů. V zadní stěně ochozu je v pravoúhlých výklencích umístěno deset alegorických soch klasického umění a věd.[1][3] K zadní stěně je z jižní strany přistavěna obdélná budova se třemi okny (jedno francouzské a dvě obdélná). Před ní je předsazena trojdílná arkáda, tvořená toskánskými sloupy, vysazená na soklu, opatřeném šesti schodištními stupni, který tvoří loggii. Francouzským oknem se vchází do místnosti s mozaikovou kamennou podlahou a iluzivní výmalbou.[1]

Ze společenského sálu je možné pozorovat Rybniční zámeček na protějším břehu rybníka a sousoší Tří Grácií před kolonádou.[2] Nejde však o tři řecké bohyně (Athénu, Artemis a Afroditu), jak je někdy mylně uváděno, ale o Charitky – bohyně krásy a půvabu. První drží helmu bohyně války, moudrosti i řemesel Minervy, druhá křídlo Merkura, boha obchodu a obchodních styků, třetí myrtu, symbol reka Persea.[4]

Souřadnice

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 Ústřední seznam kulturních památek České republiky. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-01]. Identifikátor záznamu 130808 : Letohrádek Chrámek Tří Grácií. Památkový katalog.
  2. 2,0 2,1 ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století-Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc : Muzeum umění + NPÚ Brno. ISBN 80-85227-49-5. S. 117.  
  3. Stránky lednicko-valtického areálu
  4. Na zámky a kaple vydělaly Lichtenštejnům pašované ovce, zjistil badatel

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Tři Grácie (Lednicko-valtický areál)