Zamoskvoreckaja (linka metra v Moskvě)

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 23. 5. 2011, 12:23; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Poloha linky na mapě města

Zamoskvoreckaja (rusky Замоскворе́цкая; původní název Gorkovsko-Zamoskvoreckaja) je linka Moskevského metra. Je označovaná také jako linka dvě, tmavězelenou barvou. V provozu je od roku 1938, denně přepraví 1,8 milionů cestujících. Nasazovány jsou osmivozové vlakové soupravy, které dosahují průměrné cestovní rychlosti 42 km/h a celou linku projedou za 52 minut. Linka byla původně řazena jako třetí, až za Arbatsko-Pokrovskou. Její význam byl však větší než u tmavomodré linky a tak nakonec byla zařazena jako druhá. Pořadí barev pro linky metra červená-zelená-modrá bylo poté dodržováno ve všech městech SSSR při výstavbě jejich vlastních systémů metra (až na výjimku, kterou je Minsk).

Obsah

Historie

Stanice Tverskaja

První úsek mezi stanicemi Sokol a Těatralnaja byl zprovozněn 11. září 1938, měřil 8,5 km; vedl pod Leningradským prospektem, rušnou moskevskou třídou. K prvnímu prodloužení linky došlo za druhé světové války, v roce 1943, o tři stanice jižním směrem – konečnou se stala Avtozavodskaja; metro tak obsloužilo i továrnu Zavod imeni Lichačeva na výrobu aut. První provozní úseky Zamoskvorecké linky jsou známé pro svojí okázalou architekturu, která bývá označována za prolínající se socialistický realismus a Art deco. Vyniká obzvláště stanice Majakovskaja, která patří mezi nejvíce fotografované a prezentované – nedlouho po svém dokončení sklidilo její architektonické ztvárnění úspěch i na zahraničních výstavách. Další prodloužení, tentokrát severním směrem, ze stanice Sokol na dnešní konečnou Rečnoj vokzal se otevřelo až 30. prosince 1964. Nové stanice již byly jiné; okázalou architekturu vystřídala strohost a spartánskost. Roku 1969 byl jižní konec trasy prodloužen až ke stanici Kachovskaja (dnes poslední tři stanice byly od linky odděleny a přebudovány jako linka 11 (Kachovskaja). 20. června 1979 byla do již provozovaného úseku, pod centrum města, mezi stanice Majakovskaja a Těatralnaja vestavěna, a to bez přerušení provozu další stanice – Tverskaja, která slouží jako přestupní a významný dopravní terminál. Dnešní konečná Krasnogvardějskaja, která se nachází na jižním okraji města, byla zprovozněna až roku 1985, od této doby k změnám nedošlo (vyjma oddělení větve a zřízení linky Kachovskaja v roce 1995). Roku 2004 došlo v tunelu u stanice Avtozavodskaja k teroristickému útoku, který zničil jeden celý vlak a zabil mnoho lidí.

Současnost

V současné době je velmi využívaná Zamoskvoreckaja z velké části renovována; přestože rekonstrukce probíhaly již v dřívějších dobách, jejich rozsah v nedávných časech je větší než dříve. Tyto práce se týkají pouze ražených stanic, u hloubených z 60. let 20. století se začne s rekonstrukcí později. Linka byla vybudována tak, že je technicky možné na některých místech dobudovat další stanice (hlavně v centrální ražené části), jakákoliv dostavba podobně jako byla například u Tverské plánována není, výjimkou je jedna stanice na povrchové části trati, mezi stanicemi Avtozavodskaja a Kolomenskaja.

Nasazované vlaky

Nasazované soupravy se měnily v průběhu desítek let existence této linky následovně:

Pro vypravování vlaků slouží depa Sokol a Zamoskvoreckoje.

Stanice


Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Zamoskvoreckaja

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Zamoskvoreckaja_(linka_metra_v_Moskv%C4%9B)“