Impala

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 21. 9. 2020, 08:39; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Impala v Botswaně (2018)
Samice impaly s mládětem (2013)
Impaly – Krugerův národní park

Impala (Aepyceros melampus - z řeckého αιπος, aipos = vysoký a κερος, ceros = roh + melas = černá a pous = noha) je středně velká africká antilopa. Jde o jediný druh podčeledi Aepycerotinae a rodu Aepyceros.

Obsah

Popis

Samec impaly může vážit až 65 kg a jejich výška v ramenou bývá 90 cm. Samice je většinou menší a váží kolem 40 kg. Rohy jsou černé, až 90 cm dlouhé a lyrovitě stočené. Vyskytují se pouze u samců. Hlava je celkově malá, oči poměrně velké a uši úzké a zašpičatělé. Zbarvení impal je převážně rudohnědé, na bocích světle hnědé a na břiše světlé. Na hlavě se od nosu k čelu a mezi ušima táhne černý pruh. Pro impaly jsou charakteristické i 2 černé pruhy na hýždích a černá skvrna na spěnkách. Obě pohlaví se přitom zbarvením nijak neliší.

Rozšíření

Vyskytuje se v savanách na území Keni, Tanzanie, Svazijska, Mozambiku, Namibie, Botswany, Zambie, Zimbabwe, jižní Angoly, severozápadní Jihoafrické republiky a Ugandy. Populace druhu je přitom odhadována na 2 miliony jedinců.[1]

Způsob života

Impaly jsou přizpůsobivé, vždy se však zdržují nedaleko vodních ploch. Živí se převážně travinami a listy stromů. Samice s mláďaty tvoří během období dešťů stáda čítající až 200 kusů. Dospělí samci si obhajují teritoria a stáda samic, která na jejich území vstoupí, začnou bránit od ostatních dospělých samců. Každé ze samic se přitom v případě potřeby snaží zabránit v tom, aby jeho teritorium opustila. Mladí samci jsou ze stád vyhnáni a shlukují se proto do menších mládeneckých skupin. Březost trvá zpravidla 7 měsíců, samice rodí většinou 1 mládě. Rodící samice opouští stádo a po porodu vytváří s jinými kojícími samicemi menší skupinky. V jedné z nich přitom může být až 20 mláďat, která často nechávají ve skrytu keřů i zcela osamocená, častěji však s dozorem. Mláďata kojí po dobu 4 až 6 měsíců a ke stádu se s nimi opět připojují, až když jsou dostatečně odrostlá. V období sucha samci impal svá teritoria opouští a tvoří společně s jinými skupinami velká smíšená stáda. Impaly se poměrně často projevují hlasitým frkáním. Na vyrušení reagují rychlým útěkem, doprovázeným až 9 m dlouhými a 2,5 m vysokými skoky, při kterém mohou dosáhnout rychlosti až 90 km/h[2] (podle jiných údajů 80 km/h při běhu na vzdálenost 1500 m[3]). Hlavní hrozbu pro ně představují levharti, gepardi, lvi a psi hyenovití.[4] Dožívá se 12-15 let.[4]

Poddruhy

Počet poddruhů není ustálen (některé zdroje uvádějí až 6)[5], na základě výsledků mitochondriální DNA analýzy však bývají v současné době uznávány obvykle 2:[6]

  • Impala černočelá (Aepyceros melampus petersi)
  • Impala jihoafrická (Aepyceros melampus melampus)

Reference

  1. ↑ Aepyceros melampus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, [cit. 2010-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Photo de Adoption d'un bébé Impala par une maman Zèbre !! [online]. Safari-photo.org, [cit. 2010-08-29]. (francouzsky) 
  3. ↑ BRYL, Marek; MATYÁŠTÍK, Tomáš. Rychlost savců - Savci, internetová encyklopedie [online]. Univerzita Palackého, upol.cz. Dostupné online.  
  4. ↑ 4,0 4,1 Impala [online]. Switcheroo Zoo, [cit. 2010-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ HLUŠKA, Tomáš. Impala [online]. BioLib, [cit. 2010-08-29]. Dostupné online.  
  6. ↑ LOUISE GRAU NERSTING a PETER ARCTANDER: Phylogeography and conservation of impala and greater kudu. Molecular Ecology (2001) 10 , 711–719 online

Literatura

  • Zvíře. Redakce David Burnie et al.; překlad Jiří Šmaha. Praha : Euromedia Group, k. s., 2002. ISBN 8024208628.  

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Impala
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Impala
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Impala“