V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Dyjsko-svratecký úval

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 1. 10. 2020, 09:20; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Dyjsko-svratecký úval je geomorfologický celek na jižní Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin. Nejvyšší a výrazný vrchol tvoří Výhon (355 m n. m.), nejnižší bod (kolem 170 m n. m.) je v oblasti Novomlýnských jezer. Úval tvoří sníženina s plochým profilem vyplněná třetihorními a čtvrtohorními usazeninami, nivy a terasy řek Dyje, Jevišovky a Jihlavy se sprašemi.

Úval vyplňuje jihovýchod okresu Znojmo, severozápadní okraj okresu Břeclav a jižní část okresu Brno-venkov, na jeho okraji se nacházejí i města Znojmo a Brno. Na severozápadě je ohraničen Jevišovickou pahorkatinou a Bobravskou vrchovinou, na severu Drahanskou vrchovinou, zatímco na jihovýchodě je Ždánickým lesem a Mikulovskou vrchovinou oddělen od Dolnomoravského úvalu. Na severovýchodě je Vyškovskou bránou propojen s Hornomoravským úvalem. V jižní části přesahuje do Rakouska.

Krajina úvalu je převážně polní, mimo nivy téměř bezlesá. Patří mezi nejsušší oblasti Česka. Jednalo se o jedinou oblast hnízdění kriticky ohroženého dropa velkého (Otis tarda) v České republice, v současnosti už hnízdění není prokázáno.

Do roku 1945 byla většina úvalu (zhruba západně od Svratky) obydlena převážně Němci, v okolí Novosedel také Chorvaty. Dnes je oblast z většiny řídce zalidněnou periferií, pouze na severu sem zasahuje jižní suburbium Brna.

Literatura

  • Geografický místopisný slovník, Academia, Praha 1993, ISBN 80-200-0445-9
  • Šťastný, K. - Bejček, V. - Hudec, K.: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985-1989, H&H, Jinočany 1996, ISBN 80-86022-18-8

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Dyjsko-svratecký úval