Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

NGC 1275

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 25. 6. 2013, 19:51; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
NGC 1275
NGC 1275 I GRB HST2003.jpg
Pozorovací údaje
Typ galaxie
Třída  ?
Rektascenze 3h 19m 48,1s
Deklinace +41° 30' 41"
Vzdálenost  ?
Rudý posuv
Zdánlivá magnituda (V) 11,7
Zdánlivé rozměry (V)
Souhvězdí Persea
Fyzické charakteristiky
Hmotnost  ?
Průměr  ?
Věk  ?
Absolutní jasnost (V)  ?
Speciální vlastnosti
Jiné označení


NGC 1275 je galaxie v souhvězdí Persea, kterou objevil Heinrich Louis d'Arrest 14. února 1863. Její zdánlivá hvězdná velikost je 11,7.

Je známá jako seyfertova galaxie a podle ní se nazývá celá skupina aktivních galaxií podobných kvasarům. Bývá označována také jako 3C 84 nebo Abell 426 a je totožná s radiovým zdrojem Perseus A. Je dominantní galaxií Kopy galaxií v Perseovi.

Objevil ji americký astronom Carl Keenan Seyfert v roce 1943. Galaxie je mohutným zdrojem rádiového a rentgenového záření jako Perseus X-1 nebo 3U 0316 +41. Její jádro je velmi aktivní. Nachází se v něm pravděpodobně superhmotná černá díra, která tvoří zdroj jeho činnosti. Centrální oblast obklopuje obrovský mrak o průměru řádově stovek až tisíců světelných let. Dochází v něm k erupcím, při níž jádro galaxie vyvrhuje obrovské mraky plynu s hmotností až stovek hmotností Slunce a rychlostí až 5000 km / s. Chomáčovitými struktura mraku svědčí o přerušovaném vyvrhovaním plynů z jádra. NGC 1275 vlastně představuje srážku dvou galaxií. Disk prašné spirální galaxie protíná velkou eliptickou galaxii. Pod vlivem slapových sil vzniká v místě srážky množství nových hvězd. Seyfertove galaxie mají všechny velmi jasné jádro zářící převážně v infračerveném spektru a nevýrazná ramena. Dnes je známe asi 200 a první z nich (NGC 1068) objevil ještě v roce 1908 E. Fatt, důkladně se však jimi začal zabývat až Carl Seyfert. Seyfertove galaxie tvoří asi 1 až 2% ze spirálních galaxií stejné svítivosti. Zdrojem jejich energie je gravitační síla obří černé díry v jejich jádrech.

Předpokládá se, že velké spirálové galaxie stráví přibližně desetinu svého života v aktivním, "seyfertovském" období. Sayfertovy galaxie se dělí na dvě skupiny: Seyfertova galaxie 1 a 2.


Externí odkazy