Vlčí jáma (film)
Z Multimediaexpo.cz
Vlčí jáma (anglicky Wolf Trap) je černobílý film režiséra Jiřího Weisse z roku 1957, natočený podle stejnojmenného románu Jarmily Glazarové. V hlavních rolích se představili Jana Brejchová, Jiřina Šejbalová a Miroslav Doležal.
Obsah |
Děj
Po první světové válce přijíždí do maloměsta na Opavsku ke svým pěstounům sirotek Jana (Jana Brejchová). Pěstouny jsou Robert Rýdl (Miroslav Doležal), starosta města a veterinář, a jeho manželka Klára (Jiřina Šejbalová). Kláru Jana oslovuje tetičko, Roberta otčíme. Klára je starší než Robert, na první pohled přívětivá a starostlivá, postupně však Jana poznává, že Klára je majetnická a panovačná. Svého manžela Klára oslovuje „Bobečku“ nebo „tajtrlíčku“. Janě a Robertovi kazí drobné okamžiky štěstí, třeba když Robert hraje písničku nebo si s Janou prohlíží motýla. O neteři svého muže, která jí přešívá šaty, Klára říká, že jí jde jen o dědictví a když jednou v noci dívka mluví ze spaní, ptá se jí Klára na její schůzku s jejím chlapcem. Janě, která musí přihlížet, je to nepříjemné, vykřikne, aby dívku probudila a ta nic neprozradila.
Jana se do Roberta zamiluje, i Robert má schovanku rád.
Robert se dočká povýšení a odjíždí do Opavy – kvůli probíhající reorganizaci veterinární správy, Klára s Janou za ním mají přijet později, až Robert získá byt. Jednou za ním přijedou na návštěvu do Opavy. Na korzu na náměstí jeden z mužů, kterým Robert představuje rodinu, považuje za jeho manželku Janu a ne Kláru. Klára se chce toho dne předvést opavským měšťkám a vezme si na sebe nápadný a drahý klobouk, který ji však tlačí a bolí ji z něho hlava. Manželky pánů Kláru za jejími zády pomlouvají, Jana s Robertem vidí, že klobouk není dobrý, Klára ho i přes jejich rady odmítá sundat. V restauraci se Klára chová nevhodně, zouvá si boty a srká polévku, nevhodnost svého chování si však neuvědomuje. Po večerním ohňostroji Klára nemůže najít Roberta, hystericky ho shání mezi politickými představiteli okresu a ptá se jich po Bobečkovi.
Klára s Janou žijí dál na maloměstě a připravují se na stěhování do Opavy. Robert za nimi občas jezdí. Jednou Kláře řekne, že byl přeložen do Prahy. Jindy když přijede, chce teta, aby Jana zahrála písničku, kterou s otčímem hrávali. Jana se stydí, teta naléhá, Robert Janu omlouvá. Když Robert odjíždí z města, loučí se s Klárou a pak s Janou – políbí ji a řekne jí, že ji miluje.
Když se Klára z manželova dopisu dozví, že Robert musí zůstat v Praze ještě půl roku, zastihne ji mrtvice. Teta si myslí, že Robert má v Praze nějakou milenku. Několik dní leží ochromená, její služebnictvo se jí zatím posmívá. Jana tetu ošetřuje, avšak i ona je unavená. Navíc balí věci na stěhování do Opavy. Městský lékař Janě radí, aby si odpočinula a odjela pryč. Dá jí adresu na jednoho jeho kolegu, který má ordinaci v Brně a shání sekretářku.
Jana je utrápená nejen z tety, ale i ze svého citu k otčímovi. Ten jí opakuje, že musí být trpělivá a že on nemůže nic dělat. Když teta s Janou balí věci na stěhování, teta umírá. Po pohřbu Robert Janě říká, že odjedou pryč a budou moci spolu žít. Jana mu však odpoví, že ho přestala mít ráda a odchází od něj.
Související články
Externí odkazy
Literatura
- Český hraný film III. 1945 – 1960. Praha : Národní filmový archiv, 2001. ISBN 80-7004-102-1
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |