Veltlínské červené rané

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 2. 7. 2013, 11:35; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Veltlínské červené rané (zkratka VČR, odtud lidový název večerka) je odrůda révy vinné.

Obsah

Popis

Původ odrůdy bývá kladen do severoitalského údolí Valtellina, kde vznikla pravděpodobně náhodným opylením ze Sylvánského zeleného. Od středověku patřilo Veltlínské červené rané pod názvem malvaz k nejoblíbenějším vínům, chválili ho Martin Luther i Johann Wolfgang Goethe. V současnosti se pěstuje ve významějším množství jen u nás a v Rakousku, zejména okolo Wagramu. Do Státní odrůdové knihy bylo VČR zapsáno až roku 1952. Odrůda se vyznačuje odolností vůči nepřízni počasí, takže se hodí i do okrajových oblastí. Je oblíbená mezi zahrádkáři, protože bujně roste, takže se dá pěstovat na pergolách. Dává vysoké výnosy, až 150 q/ha. Hrozny jsou velké a husté, se slupkou zbarvenou světle červeně. Ta však obsahuje minimum barviva, takže výsledné víno je bílé nebo jen slabě narůžovělé. Hrozny dosahují běžně vysoké cukernatosti přes 24 NM, dají se konzumovat též přímo jako stolní. Pro časné vyzrávání a nízký obsah kyselin je VČR oblíbené jako burčák. Naproti tomu se moc nehodí k archivování, prtože brzy ztrácí buketní látky. Používá se hlavně ke zjemňování směsí. Víno má vyšší zlatavou barvu a neutrální chuť, mírně kořenitou, připomínající med nebo ovoce.

Zajímavost

Veltlínskému červenému ranému se dříve říkalo babovina nebo babotraube, protože si je oblíbil významný rakouský šlechtitel August Wilhelm von Babo.[1]

Reference

  1. http://tilia.zf.mendelu.cz/ustavy/556/ustav_556/atlas_reva/Atlas_reva_Adobe/bile_most/veltlinske_cer.pdf

Externí odkazy