V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Orkové (Warcraft)

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 9. 2. 2009, 00:16; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)



Orkové jsou rasa z fiktivního světa Warcraftu.

Zelenokožní orkové jsou jednou z nejrozšířenějších ras v Azerothu. Ačkoliv pochází z Draenoru, orkové přišli do Azerothu přes dimenzionální bránu známou jako Temný portál a pod vlivem Plamenné legie začali válku s lidmi.

Orkové byli dříve vznešená šamanistiká společenství v Draenori Bohužel hrdé orkské klany byly zkaženy Plamennou legií a využity jako pěšáci v invazi Legie do Azerothu. Nicméně se orkům podařilo vliv Plamenné legie překonat a nakonec pomohli v boji proti svým bývalým démonickým vládců. Pod vedením mladého Náčelníka Thralla se nyní orkové snaží znovuzískat svou bývalou sílu a čest. Orkové se přesunuli z Východních králosvství do Kalimdoru a založili národ Durotar.

Teď jsou orkové připraveni bojovat - ne kvůli dobývání, ale pro své právo přežít v novém světě.

Obsah

Historie

Dávná historie

Orkové žili v dávných dobách ve světě Draenor jako vznešená šamanistická společnost, potulující se v kmenech po draenorských pastvinách Nagrandu po téměř pět tisíc let. Žili v míru s draenejci a válčili s ogry. Časem přitáhla přítomnost draenejců do Draenoru Plamennou legii. Po prozkoumání světa mocný démon Kil'Jaeden zlákal uznávaného šamana Ner'zhula k uzavření dohody. Přesvědčil Ner'zhula, že se dranejci spikli proti orkům a plánují útok. Výměnou za služby Plamenné legii měl Ner'zhul a všichni orkové získat sílu nezbytnou k dobytí nových zemí, a Kil'Jaeden měl mít armádu schopnou zničit draenejce. K získání této síly museli nejprve orkové pít krev Mannorotha Ničitele - mocného pekelného pána z Plamenné legie. Grom Hellscream se jako první napil krve a snadno pak přesvědčil ostatní náčelníky a jejich klany, aby následovali jeho příkladu. Tak se orkové dostali pod vliv Krvavé kletby.

Vznik Koncilu stínů

Ner'zhul ale brzy pochopil, že Krvavý pakt s démony z Plamenné legie přivede celou rasu po splnění všech úkolů do nevyhnutelné záhuby, proto chtěl od této dohody s Kil'Jaedenem odstoupit. Démon se ale nechtěl Orků vzdát a vytušil, že nemá cenu se s Ner'zhulem zdržovat, proto si našel ochotnějšího služebníka, Gul'dana. Gul'dan byl Ner'zhulův učedník a zástupce. Byl ale natolik chamtivý, ctižádostivý a ke zlu náchylný, že ochotně souhlasil s Kil'Jaedanovou nabídkou. Gul'dan založil Koncil stínů, jehož členové měli tvořit pouze ti nejmocnější orkští čarodějové (warlockové), které se měli od Kil'Jaedena skrze Gul'dana učit temné magii a potlačit tradiční šamanismus. Někteří schopnější čarodějové se stali nekromanty, kteří rozluštili záhadu života a smrti. Členové Koncilu stínů pod Gul'danovým vedením měli tajně ovládat hordu přímým zasahováním do politiky orkské společnosti a donutit všechny klany napít se krve Mannorotha, která měla dát orkským válečníkům "nadorkskou" sílu, zatemnit jejich mysl a udělat z nich bezcitné surovce. Své démonické schopnosti si měli vyzkoušet na prastaré rase Draenejců, jejichž sídla drancovali a obyvatelstvo vyvražďovali.

Když byli Draenejci prakticky ve většině vyhubeni, jednotlivé krvelačné orkské klany začaly bojovat proti sobě. Koncil stínů věděl, že je zle, protože bez nového nepřítele, kterého by bylo možné porazit, se orkská horda zhroutí a orkové se vyvraždí navzájem. Gul'dan proto začal hledat u Kil'Jaedena pomoc a pomocí temného rituálu, kdy jeho mysl pronikala mimo čas a prostor, se ho snažil vyhledat. Místo toho se mu ozvala záhadná bytost, která se mu představila jako Medivh. Tato osoba mu vnutila vizi bohatého světa plného života, prostoru, a také nepřátel, které je potřeba zničit. Gul'dan potřeboval nějaký čas na to, aby si tyto vize ve své mysli utřídil. Tyto vize ale byly poskytnuty i všem ostatním čarodějům v Hordě a Gul'dan nařídil, aby agenti Koncilu stínů zabili všechny mimo koncil, kteří měli tuto vizi, jinak by činnost Koncilu stínu mohla být prozracena. Když se Medivh znovu ozval, nabídl Gul'danovi moc samotného pána démonů Sargerase, nacházející se v Sargerasově hrobce na dně oceánu. Výměnou za to chtěl, aby Orkové zničili jedinou sílu, která Medivhovi překážela v uskutečnění jeho cíle, a to bylo mocné království Azeroth.

Na nějakou dobu se Medivh odmlčel a začalo hrozit, že Orkové začnou zase bojovat mezi sebou, tak musel Gul'dan přizvat orkské náčelníky na jednání o ročním míru a přípravě na válečné tažení proti novému neznámému nepříteli. Gul'dan tím chtěl získat čas, aby se pokusil opět navázat spojení s Medivhem nebo Kil'Jaedenem. Jednoho dne se ale v zemi nedaleko sídla Koncilu stínu objevila puklina. Pomocí svých čarodějů a nekromantů se Gul'danovi povedlo jí stabilizovat a rozšířit natolik, že vzniknul malý portál. Bylo rozhodnuto o vyslání průzkumné mise, která dopadla neúspěšně, neboť Orkové nebyli psychologicky připraveni na vstup do cizího světa, kde vše vypadalo jinak. Gul'dan však nařídil další pokus, který už byl úspěšnější.

Přes Temný portál

Průzkumná tlupa se dostala z Bažin smutku do nejbližší azerothské vesnice a všechny obyvatele povraždili. Do Draenoru přinesli válečnou kořist ve formě předmětů, které používali vesničané. Gul'dan se ale trochu lekl, jestli tento nepřítel nebude příliš slabý. Do Azerothu se přes tuto puklinu, které Orkové začali říkat Temný portál, začalo přesouvat orkské vojsko a hned začaly přípravy na útok na hlavní město Azerothu Stormwind. V této bitvě měli velet dva nejzkušenější a nejmocnější orkové Cho'gall, náčelník klanu Twilight's Hammer, a Killrogg Deadeye, náčelník klanu Bleeding Hollow. Po shromáždění armády Hordy okolo Temného portálu začala invaze směrem k Stormwindu. Ze začátku Orkové úspěšně obléhali toto město, ale lidé se ukázali být schopnějšími válečníky, než se Orkům původně zdálo. Z hradu se na orkskou armádu vyřítili rytíři na koních a zcela ji rozprášili. Orkové pak museli ustupovat až do Bažin smutku.

První válka a události po ní

Cho'gall a Killrogg Deadeye se po bitvě vzájemně obviňovali z neschopnosti a nekompetentnosti, což způsobilo rozpad Hordy na frakce podporující jednoho nebo druhého náčelníka. Gul'dana tento stav hodně znepokojoval, protože by lidé mohli brzo dobýt i území okolo Temného portálu a znamenalo by to konec orkské invaze i konec jeho. Brzy se ale našel nový vůdce, který Hordu znovu sjednotil. Jmenoval se Blackhand Ničitel, náčelník klanu Blackrock, a ukázal se být výborným válečným stratégem. Do Hordy vnesl opět pořádek a zreformoval orkskou armádu, protože předtím neměla prakticky žádnou organizaci. To ale bylo všechno, co dokázal sám, neboť ve skutečnosti byl naprosto neschopný.

Gul'dan si jej zavázal a pomocí podplácení a vydírání skrze něj ovládal Hordu. Blackhandovi se ale podařilo prorazit blokádu azerothské armády v Bažinách smutku a vyhrál mnoho bitev proti lidem. Během pěti let byl orkskou Hordou napodruhé dobyt Stormwind a Azeroth tak padl. Klan Blackrock se pak stal dominantním mezi všemi klany, které se přesunuly do Azerothu a usadil se na úpatí hory Blackrock Spire. Krátce před závěrečnou bitvou se ale stalo něco, co Gul'dan neočekával. Medivh byl ve své věži zabit zbytky lidských vojsk pod velením Anduina Lothara a díky tomu, že s ním zrovna byl v mimosmyslovém spojení, když se Gul'dan snažil z Medivha dostat pozici Sargerasovy hrobky přímo. To mělo za následek, že Gul'dan upadl na několik týdnů do kómatu. Blackhand krátce na to selhal jako náčelník hordy i jako vojevůdce, protože bez Gul'danových rad se neobešel. Orgrim Doomhammer, jeden z jeho důstojníků, mu vyhlásil válku a po krátké zteči ji vyhrál a Blackhand byl zabit.

Doomhammer se stal novým náčelníkem klanu Blackrock a náčelníkem Hordy a hned začal s vyšetřováním podivných praktik, které se děly za vlády Blackhanda. Jeho zvědům se povedlo chytit jednoho z agentů Koncilu stínů Garonu, Polovičního Orka, a po krátkém, zato však intenzivním mučení z ní dostal všechny informace které hledal. Dověděl se o existenci Koncilu stínů a o aktivitách čaroděje Gul'dana. Shromáždil vojsko a zaútočil na všechny orkské tábory pod vládou orkských čarodějů a na sídlo Koncilu stínů, které se z Draenoru přesunulo do Stormwindu. Pro výstrahu nechal všechny orkské čaroděje popravit. Nakonec napadl i Gul'danův klan Stormreaver. Gul'dan byl ale po svém šoku příliš oslaben a nebyl schopen velet, proto se vzdal Doomhammerovi. Ten ho nechal předvést před sebe a důrazně mu vysvětlil, kdo je pánem Hordy. Gul'dan se ale nevzdal tak snadno a Doomhammerovi výměnou za důvěru slíbil, že mu stvoří nový typ vojáků Hordy, kteří budou loajální přímo jemu. Gul'dan exhumoval ostatky padlých azerothských rytířů a mocnou nekromantskou magií přesunul duše svých mrtvých věrných čarodějů do těl rytířů. Tak vznikla jednotka Rytířů smrti, kterými byl Doomhammer velmi potěšen, ale uniklo mu, že se v nich nachází duchové přesně těch čarodějů, které nechal popravit, takže mu věrnost jen předstírali. Za odměnu přestal Gul'dana tolik hlídat a soustředil se na zbylé síly lidských vojsk. Azerothské obyvatelstvo z ještě nedobytých částí bývalého azerothského království totiž opustilo domovy a podle zvědů se přes moře začalo stěhovat na sever. Orgrim Doomhammer vydal rozkaz pronásledovat uprchlíky kamkoliv půjdou, zatímco Gul'dan tajně připravoval Doomhammerovi pomstu za pokoření a také se soustřeďoval na svůj cíl - Sargerasovu hrobku.

Druhá válka

Po šesti letech od pádu Stormwindu bylo dokončeno orkské loďstvo, aby bylo možné pokračovat v pronásledování Azerothanů, protože pokračováním přes pevninu by Orkové museli zdolat hory Khaz Modanu a trpaslíky v nich žijící, které ale také již napadli. Horda byla posílená o dvojhlavé Ogry, z nichž někteří se již dříve stali součástí Hordy (například Cho'gall byl Ogr), a Skřety (Gobliny), kteří poskytli hordě leteckou technologii a pomohli s modernizací námořnictva ochočením obrovitých mořských želv, aby je bylo možné použít jako ponorky. Když byly přípravy a průzkumy dalších území několika orkských hlídek hotovy, vylodila se Doomhammerova horda na jižním pobřeží dalšího mocného lidského království Lordaeronu. Tam se ukryli všichni uprchlíci z Azerothu. Byla dobyta pevnost Hillsbrad a Lordaeron byl odříznut od moře, aby se mu nedostávalo podpory, zejména z dobře obrněného ostrovního království Kul Tiras.

Během dobývání Hillsbradu Orkové narazili na lidskou posádku, která věznila lesního trolla Zul'jina. Ten jim za své osvobození od zajetí lidí slíbil pomoc při likvidaci lidí a hlavně elfů, kteří se náhle objevili v řadách armády lidí, která si začala říkat Aliance. Trollové pomohli orkům vylepšit konstrukci některých bitevních lodí a svou zuřivostí skvěle doplnili početné řady orkské Hordy.

Po zajištění lordaeronského pobřeží se Doomhammer zaměřil na odlehlejší oblasti v okolí Stromgarde, aby tento městský stát nemohl poskytnout posily pro Lordaeron a aby odřízl říši trpaslíků od zbytku pevniny. Následovalo tažení na ostrůvek uprostřed velkého jezera Cear Darrow, kde se nacházely velké runové kameny. Ty byly vztyčeny a očarovány kdysi dávno elfskými kněžími, aby z místa vyhnali pověrčivé Trolly. Jejich síla ale přilákala pozornost Cho'galla a pomocí nich pak naučil své nejvěrnější ogří válečníky magii, díky které orkská Horda jednala ještě zběsileji než kdy jindy. S pomocí této nové magie pak Orkové s Ogry a Trolly napadli hranice Quel'Thalasu, lesnatého království elfů. I když tuto oblast Orkové značně poničili, podařilo se Elfům za pomoci lidských rytířů a mágů Orky odrazit, nicméně za cenu vysokých ztrát.

Bitvou u Quel'Thalasu Aliance ztratila hodně sil a zdrojů, zatímco značná část hordy, sídlící teď v Hillsbradu a na jižním pobřeží Lordaeronu, se připravovala na závěrečný útok na hlavní město Lordaeronu, před čímž mělo být ještě vypáleno město lidských mágů Dalaran. To měly provést klany Twilight's Hammer pod vedením Cho'galla a Stormreaver s Gul'danovými Rytíři smrti. Doomhammer nakonec vydal rozkaz k útoku, který měl být podpořen rudými draky, které poskytl klan Dragonmaw, jemuž se v Khaz Modanu podařilo uvěznit dračí královnu Alextraszu, která byla nucena rodit draky loajální přímo hordě. Místo toho, aby Gul'dan s Cho'gallem provedli tento klíčový rozkaz, oba opustili se svými klany své posty a vydali se na cestu daleko na moře na místo, kde se nachází Sargerasova hrobka, jejíž polohu Gul'dan konečně objevil. Mocným kouzlem ji vyzvedl i s celým kusem pevniny nad hladinu moře a začal prozkoumávat její útroby. V místnosti, kde se měl nacházet onen artefakt zajišťující moc, jakou měl Sargeras, ale na něj čekali jen rozzuření démoni, kteří ho zabili.

Doomhammer byl tímto Gul'danovým zbrklým činem velice nepříjemně překvapen a posléze velmi rozzuřen. S oběma klany totiž horda přišla nejen o Rytíře smrti a silné Stormreaverské námořnictvo, ale i o téměř polovinu pěchoty tvořené převážně Grunty (Žumpy). Doomhammer se proto musel stáhnout z území Lordaeronu a vydal se hledat Gul'dana a oba dezertující klany, až je našel. Nad Sargerasovou hrobkou se rozhořela patrně největší bitva od pádu Stormwindu, kterou Doomhammer vyhrál. Cho'gall byl popraven za zradu stejně jako většina členů obou klanů, ale Gul'dana už nikdo nikdy nenašel. Horda byla po této bitvě ještě více oslabena a orkské námořnictvo se prakticky rozpadlo. Až na pár vyjímek zmizeli také Rytíři smrti, který se většinou pod vedením nejmocnějšího z nich, Terona Gorefienda stáhli k Temnému portálu.

Mezitím lidé stihli přeskupit své síly a zahájit protiútok. Orkové byli vyhnáni z Lordaeronu i Quel'Thalasu a když se Orgrim Doomhammer vrátil z bitvy ze Sargerasovy hrobky, nezbylo mu nic jiného, než stáhnout všechny síly k Blackrock Spire. Když tam dorazila vojska Aliance, pokusil se o vyjednávání o mírové dohodě s vůdcem armády sirem Anduinem Lotharem, se kterým už bojoval v První válce. Oba válečníci byli ale na místě setkání přepadeni orkským odpadlým klanem Burning Blade, které zcela podlehlo démonické temnotě a rozpoutali šarvátku, ve které všichni padli kromě obou vůdců. Doomhammer ale byl o něco silnější než Lothar, tak Lothara zabil, protože již po tomto incidentu nebylo možné jednat o nějakém míru. Celá věc se stala možná proto, že Orgrim Doomhammer nebyl zcela pohlcen zlem a patřil mezi ty nejvzdělanější Orky. Páni čepelí z Burning Blade chtěli dohodě zamezit proto, že by Orkové jinak definitivně selhali v poslání připravit invazi Plamenné Legie, o čemž ale neměl téměř žádný Ork potuchy. Když už byl Lothar mrtev, doufal Doomhammer, že jeho smrt bude mít negativní vliv na morálku Aliance. Místo toho se Aliance pod vedením Lotharovým důstojníkem Turalyonem sebrala a definitivně zničila Doomhammerovy síly. Sám Doomhammer se vzdal paladinům, ovšem počítal s tím, že z vězení uteče.

Po bitvě u Blackrock Spire se armáda Aliance rozdělila na ty, které měly za úkol zadržet všechny ostatní Orkské klany a uvěznit je, a na ty, které pokračovaly v tažení, jak se orkské hrozby zbavit navždy. Vojska pod velením čaroděje Khadgara, který věděl o existenci Temného portálu už v době První války, začala pročesávat Bažiny smutku, až narazili na část vojska Terona Gorefienda a opuštěnou vesnici klanu Burning Blade, která měla hlídat Temný portál. Khadgar pak mocným kouzlem Temný portál uzavřel. Ale ne úplně, neboť ta původní puklina přetrvala.

Významní orkové

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Orkov%C3%A9_(Warcraft)“