Nigérie

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 20. 7. 2013, 16:12; Sysop (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Geografie
Nigérie
Nigerijská federativní republika
Federal Republic of Nigeria Republik Nijerya Republic nde Naigera Republik Federaal bu Niiserya

Nigerijská vlajka
The media player is loading... Prehravac se nahrava...
Nigerijská hymna Arise O Compatriots, Nigeria's Call Obey



Hlavní město:	Abuja
Rozloha:	923 768 km² (31. na světě) z toho 1,4 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Chappal Waddi (2419 m n.m.)
Časové pásmo:	+1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	135 031 164^[1] (9. na světě)
Hustota zalidnění:	144 (70. na světě)
HDI:	0,499 (nízký)
Jazyk:	angličtina (úřední), hausa, yoruba, igbo (ibo), fulani
Náboženství:	islám, křesťanství, domorodá náboženství
Státní útvar
Státní zřízení:	republika
Měna:	Nigérijská naira (NGN)
HDP/obyvatel:	USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ:	WAN
Telefonní předvolba:	+234
Národní TLD:	.ng

Nigérie je země v západní Africe. Na západě sousedí s Beninem, na východě s Čadem a Kamerunem, na severu s Nigerem. Území na jihu ohraničuje pobřeží Guinejského zálivu. S počtem obyvatel přes 135. milionů je nejlidnatější zemí Afriky. Hlavním městem je Abuja ve středu země. Největším městem je přístav Lagos. Úředním jazykem je angličtina. Sever země je osídlen muslimy a jih křesťany a animisty. Země má bohaté zásoby ropy.

Etymologie

Jméno Nigérie (anglicky Nigeria) se poprvé objevilo v roce 1897 v deníku The Times. Jde o kombinaci slova „Niger“ (nejdelší řeka Nigérie) a slova „Area“.

Dějiny

Na území Nigérie se již v předkoloniálním období formovaly významnější státní celky. Jedním z nejdůležitějších byl Sokotský sultanát vytvořený na počátku 19. století.

Nigérie získala plnou nezávislost v říjnu 1960 jako federace tří oblastí (severní, západní a východní). Ústava zaručovala parlamentní demokracii a značnou míru samostatnosti jednotlivých oblastí. Spolkové vládě byly dány pravomoci v oblasti obrany, zahraničních vztahů a obchodních a daňových politik. Britský monarcha zůstal oficiální hlavou státu, ale skutečná zákonodárná moc přešla do rukou dvoukomorového parlamentu, výkonnou moc získal předseda vlády a jeho kabinet.

V roce 1966 došlo k dvěma ozbrojeným státním převratům, které zemi uvrhly do vojenské diktatury. Po pogromu, jehož obětí se stalo přibližně 30 000 Igbů v severních státech, vyhlásili příslušníci tohoto etnika v roce 1967 nezávislý stát Biafra. Následovala občanská válka, na jejímž konci museli předáci povstaleckého hnutí kapitulovat.

V roce 1975 došlo k dalšímu, v tomto případě nekrvavému, puči, který odstranil Yaquba Gowona z jeho pozice v čele vojenské vlády. Nahradil jej Murtala Ramat Mohammed, který slíbil návrat k civilní vládě. Padl však za oběť atentátu a na jeho místo byl dosazen Olusegun Obasanjo.

V roce 1977 vznikla nová ústava a o dva roky později byly uspořádány všeobecné volby, v nichž zvítězil Shehu Shagari. Již v roce 1983 se Nigérie vrátila k vojenské vládě po dalším ozbrojeném puči. Do roku 1993 pak zemi spravovala Vrchní vojenská rada.

Politika

Nigérie je spolková republika sestávající z 36 států a jedné samostatné oblasti zahrnující hlavní město Abuja.

Hlavou státu je prezident. Od 29. května 2007 tuto funkci vykonává Umaru Yar'Adua.

Mezi největší strany patří Lidová demokratická strana a Všenigerijská lidová strana.

Správní rozdělení

Správní členění Nigérie

Nigérie je rozdělena do 36 států, Abuja má zvláštní postavení federálního hlavního města. Celé území je dále rozděleno do 538 okresů.

Zeměpis

Největšími městy jsou:

Lagos (8 789 133 obyvatel)
Kano (3 626 204 obyvatel)
Ibadan (3 565 810 obyvatel)
Kaduna (1 582 211 obyvatel)

(údaje jsou z roku 2005)

Hospodářství

Významnou komoditou Nigérie je ropa. Země je 6. největším exportérem této suroviny, přičemž 60 % všech těžebních polí má licencovaná společnost Royal Dutch/Shell. Bezohledná těžba si však vyžádala obrovskou daň, kterou vyspělé státy úspěšně ignorují jak politicky, tak mediálně. Od roku 1958, kdy těžba ropy touto společností začala, byly zabity tisíce obyvatel, kteří s těžbou a devastací přírody a životního prostoru nesouhlasili. Nejhůře dopadly Ogoniové, jejichž čelní představitelé byli v roce 1995 popraveni.

Stejně jako mnoho dalších zemí Třetího světa, nahromadila i Nigérie podstatný zahraniční dluh. Mnohé rozvojové záměry, jejichž uskutečnění bylo hrazeno z těchto dluhů, vinou rozsáhlé korupce selhaly. Kvůli rostoucímu zadlužení a jemu neodpovídajícím hospodářským výkonům země brzy nebyla schopna dluhy splácet. Po dlouhotrvající snaze nigerijských vyjednavačů se v říjnu 2005 Nigérie a její věřitelé z tzv. Pařížského klubu dohodli na snížení dluhu o přibližně 60 %. Zbylou část dluhů měla vláda uhradit z rostoucích příjmů z těžby ropy. Díky této dohodě bylo uvolněno více než 1,15 miliardy USD ročně pro programy na omezení chudoby. V dubnu 2006 se Nigérie se stala první africkou zemí, které se podařilo plně vyrovnat své závazky vůči Pařížskému klubu (ty byly odhadovány na 30 miliard USD).

Obyvatelstvo

Etnické skupiny

V Nigérii žije více než 250 etnických skupin lišících se tradicemi, historií, jazyky i náboženstvím. Hlavní 4 etnika jsou : Hausové, Jorubové, Igbové (Ibové) a Fulani. Další etnika jsou Ijaw, Kanuri, Ibibio, a Tiv. Žijí zde také malé komunity Afrikánců, Angličanů, Američanů, Číňanů, Indů, Japonců, Libanonců a jiných, zejména evropských národů. Tyto komunity jsou soustředěny zejména ve velkých městech (Lagos, Abuja) a v oblasti delty Nigeru, kde jsou zaměstnáni u ropných společností.

Jazyky

V Nigérii se mluví více než 250 jazyky, což odpovídá počtu etnických skupin. Mezi největší domorodé jazyky patří Hausa, Yoruba, a Igbo. Úředním a sjednocujícím jazykem je Angličtina, její slangovou formou, rozšířenou zejména mezi nevzdělaným obyvatelstvem, je tzv. „Pigeon English“.

Náboženství

Hlavními náboženstvími v Nigérii jsou Islám a Křesťanství, v některých oblastech přetrvávají animistická náboženství. Islám je dominantní zejména v severních oblastech Nigérie, obývaných Hausy. Křesťanství je dominantní v jižních oblastech Nigérie - Jorubové na jihozápadě jsou převážně protestanti a Igbové na jihovýchodě převážně katolíci. Animistická náboženství jsou stále hojně rozšířená mezi Yoruby. Judaizmus je vyznáván malým množstvím lidí zejména mezi Igby.

Etnická a náboženská roztříštěnost nigerijského obyvatelstva je zdrojem trvalého napětí. K tomu přispívá i fakt, že některé severní státy Nigérie přijaly do svého práva islámské právo Sharia, které se snaží uplatňovat i na nemuslimském obyvatelstvu. Necitlivé spojení tak velkého množství etnik v jednom státě je pozůstatkem z dob britského kolonializmu.

Související články

Reference

↑ CIA World Factbook (anglicky)

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Nigérie

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[cia-0] CIA World Factbook (anglicky)

[1]