Nehoda u Nažidel

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 22. 7. 2013, 09:20; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Dopravní nehoda autobusu u osady Nažidla (obec Bujanov, místní část Suchdol) na silnici I/3 (E55) mezi Dolním Dvořištěm a Kaplicí v okrese Český Krumlov dne 8. března 2003 byla v těchto letech jednou z nejtragičtějších a nejmedializovanějších silničních dopravních nehod v Česku. Na její následky zemřelo 20 lidí.

Obsah

Průběh a následky nehody

Patrový autobus typu Neoplan N122 (SOA 35-75) cestovní kanceláře LSK autobusy s. r. o. se Sokolova (majitel Milan Juršták[1]), řízený 48-letým Pavlem Krbcem, najatým brigádníkem,[1] vezl z rakouských Alp z lyžařského zájezdu pořádaného chomutovskou cestovní kanceláří Vlna (majitel Eduard Knapp[1]) 52 cestujících, a to členy plaveckého oddílu TJ Slovan Karlovy Vary a jejich rodinné příslušníky.[2] Údajně šlo o první a jedinou zakázku CK Vlna u LSK Autobusy.[1] 40 z cestujících sedělo v horním patře autobusu. Mezi Dolním Dvořištěm a Kaplicí, nedaleko vrchu a osady Nažidla, u můstku přes Hněvanovický potok vjel asi ve 20.20 hodin do protisměru, převrátil se na bok a spadl z asi sedmimetrového srázu, přičemž se zcela odtrhla jeho střecha.[2] Rozsudek uvádí, že se nehoda stala v katastru obce Dolní Dvořiště, podle popisu děje místo nehody spadá do katastrálního území Suchdol u Bujanova v obci Bujanov. Na místě zahynulo 17 účastníků zájezdu, další dva zemřeli v nemocnici a 34 lidí bylo zraněno, z toho podle rozsudku 26 těžce, z nich jeden na následky havárie zemřel v srpnu 2005.[2]

Vyšetřování a sankce

Podle znaleckého posudku jel autobus v prudkém klesání (12 %) od kilometrovníku 159 rychlostí 118 km/h (údaj z kotouče tachografu), 97 metrů jel po pravé krajnici mimo vozovku rychlostí 98 km/h, na kontakt s pravými svodidly zareagoval řidič bez brzdění prudkým stržením volantu, čímž došlo ke smyku, proražení svodidel (km 158,2) a skutálení vozidla ze svahu (převrácení o 450°). Střecha a horní patro byly při pádu demolovány větvemi vzrostlých stromů, přitom se střecha utrhla. Těsně před nehodou podle svědků rozmlouval řidič Krbec s kmenovým řidičem dopravce Václavem Jedličkou. Podle výpovědí svědků uvedených v odůvodnění rozsudku řidič po přejezdu rakousko-české hranice zřetelně zvýšil rychlost a již před nehodou někteří cestující komentovali jeho jízdu slovy, že jede jako blázen, jako prase atd. Řidič Krbec byl přepravcem jednorázově najatý, jinak pracoval především jako taxikář v Chebu a podle zjištění předchozí noc před tímto zájezdem také taxikařil.[3] V minulosti byl již jednou odsouzen pro řízení pod vlivem alkoholu v roce 1986.[4] 11. března 2003 policie obvinila řidiče z trestného činu obecného ohrožení. Příčinou nehody podle policejního vyšetřování bylo, že řidič nepřizpůsobil rychlost jízdy a dostatečně se nevěnoval řízení. Později policie zjistila, že řidič neoprávněně pozměňoval osvědčení o profesní způsobilosti řidiče, které mu platilo pouze pro práci v osobní taxislužbě. V srpnu 2003 byl řidič obžalován pro podezření z trestných činů obecného ohrožení a padělání veřejné listiny. V listopadu 2003 byl Okresním soudem v Českém Krumlově odsouzen za obecné ohrožení a za padělání a pozměňování veřejné listiny k trestu 8 let odnětí svobody a k zákazu řízení motorových vozidel na 10 let,[2] 6. května 2004 odvolací Krajský soud v Českých Budějovicích výši trestu potvrdil. Řidič ani po odsouzení nepřiznal, že by měl na nehodě nějaký podíl viny. Podle jeho názoru zřejmě selhal omezovač rychlosti, což znalecký posudek vyloučil.[4] V červenci 2008 soud v Brně zamítl řidičovu žádost o podmínečné propuštění po odpykání poloviny trestu. Od 14. 10 2009 je řidič Pavel Krbec na svobodě. [5] Majitel cestovní kanceláře ani majitel dopravní firmy obviněni nebyli, přestože jim pozůstalí vytýkají nezodpovědnost a mnohá pochybení a lživé výpovědi. Obhajoba namítala, že na tragických následcích nehody mělo rozhodující podíl poškození karosérie autobusu z dřívější nehody, policie však při vyšetřování došla k závěru, že toto dřívější poškození nemělo na průběh nehody vliv.

Náhrady škod

Krajský soud v Plzni (soudce Martin Šebek) přiznal manželům Josefu a Petře Pudilovým, jimž při nehodě zemřeli čtyři příbuzní včetně dvou dětí, v březnu 2004 odškodné 2,8 milionu Kč, z toho 800 000 Kč od cestovní kanceláře Vlna a 2 miliony Kč od přepravce LSK Autobusy. Obě společnosti se odvolaly, Vrchní soud rozhodnutí zrušil, protože za odpovědného považoval jen přepravce. Manželé se dovolali k Nejvyššímu soudu, ten rozhodnutí Vrchního soudu zrušil a přikázal případ k projednání opět Krajskému soudu v Plzni. Krajský soud v Plzni 13. února 2008 přiznal každému z manželů odškodné každému 400 000 Kč, které jim má vyplatit cestovní kancelář Vlna, organizátor zájezdu. Odškodné od přepravce jim soud nepřiznal, protože firma mezitím zanikla a byla vymazána z Obchodního rejstříku.[1] Rovněž CK Vlna s. r. o. byla zrušena a její činnost převzala nová firma CK Vlna CZ, vlastněná synem původního majitele. Lékařka Natálie Rubanová, jíž při nehodě zemřel manžel a syn byl těžce zraněn, žalovala u Krajského soudu v Plzni CK Vlna o omluvu a náhradu 200 000 Kč a po přepravci požadovala 20 500 Kč jako podíl z likvidačního zůstatku. Se stejnými požadavky se na soud obrátila i Jana Kotková, jejíž dcera při nehodě zahynula. Jeden z pozůstalých, jehož 13-letá vnučka zemřela při nehodě, stáhl žalobu na odškodnění mimo jiné z důvodu velkého mediálního zájmu o nehodu.[6] Zástupce cestovní kanceláře při soudním jednání v listopadu 2007 odmítl odpovědnost a za odpovědného považoval přepravce. Přepravce Milan Juršták vyjádřil lítost nad nehodou a uvedl, že on sám by měl být odškodněn kvůli štvavé kampani, která proti němu byla vedena a kvůli níž je společnost od července 2004 v likvidaci, a připomenul též, že kvůli své nemoci čeká na invalidní důchod.[1] Manželé Petr a Jana Hartovi požadují jako odškodnění za smrt syna, Viktora Harta, každý 300 tisíc po řidiči Pavlu Krbcovi, dalších 55 500 korun po majiteli autobusu a dvakrát 1,5 milionu korun po CK Vlna.[7] CK Vlna u Viktora Harta zpochybňovala, že měl s CK uzavřenou platnou cestovní smlouvu. Někteří z účastníků totiž za zájezd sice zaplatili trenéru Miloši Pachtovi, který pak při nehodě také zemřel, ale nebyla s nimi uzavřena písemná smlouva, nebyli uvedeni v oficiálním seznamu účastníků ani si nevyžádali potvrzení o zaplacení.[8] Otec této oběti, Karel Hart, prostřednictvím tematické webové stránky zveřejňuje dokumenty a informace o nehodě a podrobně rozebírá jednání zúčastněných osob a firem.

Pomník

Přeživší a pozůstalí založili občanské sdružení Nažidla 2003.[3] Na místě nehody pozůstalí nejprve postavili nejprve dřevěný kříž s fotografiemi obětí. Občas zde pořádají vzpomínkové akce. Pozemek odkoupili a v den 5. výročí nehody zde odhalili pomník tvořený 20 tunovými oblými balvany z Labe podle počtu zemřelých, rozestavěné do kruhu o průměru 12 metrů. Náklady na výstavbu pomníku byly asi půl milionu Kč.[9]

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 Příbuzní obětí tragické nehody u Nažidel vysoudili odškodnění, web ČT24, 14. 2. 2008, ČTK
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 Lucie Strašíková: Obec Nažidla proslavila tragická nehoda, při níž zemřelo 20 osob, web ČT24. 6. 3. 2008
  3. ↑ 3,0 3,1 Tereza Šimůnková: Nažidla 2003–2005: a nikdo za nic nemůže, Literární noviny 2005/13, 1, březen 2005, str. 1
  4. ↑ 4,0 4,1 Oldřich Tichý, Vladimír Zedník: Řidič od Nažidel: Nemůžu za to!, idnes.cz, 28. 4. 2005, MF Dnes
  5. ↑ Řidič autobusu od Nažidel zůstane ve vězení, neprojevil dostatečnou lítost, idnes.cz, 15. 7. 2008
  6. ↑ Jeden z pozůstalých tragické nehody u Nažidel stáhl svoji žalobu, idnes.cz, 15. 7. 2008
  7. ↑ Petr Ježek, cen: Pozůstalí požadují za smrt syna u Nažidel miliony, idnes.cz, 21. 5. 2008
  8. ↑ Vladimír Zedník: Dokažte, že syn byl na zájezdu, chtějí po otci mrtvého z havárie u Nažidel, idnes.cz, 21. dubna 2008
  9. ↑ Jan Vaca, Antonín Pelíšek: U Nažidel odhalili pomník. Silnice pět let po nehodě bezpečnější není, idnes.cz, 8. 3. 2008

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Nehoda_u_Na%C5%BEidel“