Načešice
Z Multimediaexpo.cz
Obec Načešice se nachází v okrese Chrudim, kraj Pardubický.
Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 532 obyvatel.
Části obce
- Načešice
- Licomělice
Historie
Přesné datum založení obce Načešice není známo. Z dostupných historických pramenů je však zřejmé, že existovala již dávno před rokem 1382. Z tohoto roku se totiž vyskytuje první písemný doklad, kde se uvádí město Heřmanův Městec s vesnicemi Načešice a Licomělice (Naczessice, Wieczemělice).
Z dalšího roku 1383 je pak písemnost, ve které se uvádí „Ješek z Načešic, řečený Načeš“.
Jméno Načešice znamená ves lidí Načešových. Toto jméno bylo zkratkou osobního jména.
V roce 1391 se objevuje další zmínka o „Pešikovi z Načešic“. Z téže doby jsou zmínky v různých písemnostech jako: „V láních, Načešicích, v Klešicích“ nebo „Ves Načešice, městečko Heřmanovo“, „Zámek řečený Heřmanův Městec s lesy, jež slovou Kostelečtí, Načešičtí“ apod.
Více pramenů se nachází v purkrechtní knize heřmanoměstecké. Nejstarší zápisy o vsi Načešice jsou jasným dokladem toho, že byla založena dle staročeského práva a měla několik zemanů, kteří si uchovávali samostatnost oproti lichnickému purkrabí, zatímco ostatní sedláci se zakupovali, vidouce, že z Lichnice jim kyne ochrana. Před husitskými válkami měla v Načešicích svůj dvůr Eva z Načešic, právem odúmrtním jej nabyl král Václav IV. a posléze roku 1410 daroval Alešovi z Přestavlk. Jiné dvory vlastnili roku 1438 panoš Kuneš z Načešic, Vaňek Kutský či Matěj z Hájov. V této době začíná na Chrudimsku výrazně vystupovat šlechta a to hlavně ve svém poměru jak k nově založeným městům, tak i k ostatním třídám společnosti. Obyvatelé usazení podle staročeského práva se zakupovali vzhledem k prospěchu kynoucímu z německého práva a dávali o tom zápisy do knih. Tím se stávali nájemníky vlastních pozemků. Toto zakupování a přeměňování osad se u nás dělo až do doby husitské, a dokonce ještě brzy po válkách spěchá celá řada jednotlivců do knihy heřmanoměstecké, aby si tam před svědky zajistili svůj majetek. Dokladem toho je zápis z roku 1451, jímž Duchoň z Načešic odevzdává purkrecht synu Petrušinu.
Podobným způsobem se zakoupily všechny vesnice na Heřmanoměstecku a poddali se tak pánům na Lichnici, kteří je poté spravovali svým purkrabím.
Ves samotná měla svého rychtáře, kterým byl Jan Tiska. Po něm nastoupili Ojtěch a Blažek.
Od Načešic směrem k Raškovicům se nacházelo velké hájemství, o které se vedl roku 1575 spor s paní Annou Gerštorfovou.
V téže době se připomíná v Načešicích poddaný Jiřík Mlejnek, jenž byl roku 1576 propuštěn pardubickým hejtmanstvím z poddanství Jiřímu Proskovskému z Proskova na Velkém hradě.
Po třicetileté válce bylo mnoho usedlostí zruinovaných a zpustlých, také z důvodů náboženských, když při rekatolizaci lidé opouštěli své domovy a mnozí i emigrovali. Podle sčítání vizitační komise z roku 1654 bylo ve vsi 10 sedláků, kteří měli po 24 až 50 strychů (korců ), 1 chalupa s 9 strychy a tři stavení byla zbořena.
Počátkem 17. století byla ve vsi rychta, které byly podřízeny obce Raškovice a Licomělice (Vicomělice).
Koncem 18. století měly Načešice 33 domů. S přidělenou osadou Raškovicemi to bylo v roce 1789 domů 47, 1833 domů 64 a 434 obyvatel, 1890 domů 71 a 552 obyvatel, 1900 domů 84 a 513 obyvatel (246 mužů a 267 žen, 508 katolíků a 5 evangelíků).
Licomělice |
Načešice
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |