Nadčlověk

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 23. 7. 2013, 09:09; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Nadčlověk (německy: der Übermensch) je ústřední pojem vrcholného období filosofie Friedricha Nietzscheho, zejména v knize Tak pravil Zarathustra.

Obsah

Význam u Nietzscheho

Nietzsche vychází z evoluční teorie (evolucionismus) a předpokládá, že tak jako člověk vývojem „překonal“ své předchůdce, je třeba, aby i on sám byl překonán. Na rozdíl od předchozího spontánního vývoje k člověku se to však neobejde bez jeho aktivní účasti. Nietzsche proto vybízí své současníky, aby si jako cíl stanovili „překonání člověka“, aby se stali „mostem k nadčlověku“. Nietzschův Zarathuštra tvrdí, že „člověk je cosi, co má býti překonáno“ a ptá se: „Co jste vykonali, aby byl překonán?“

„ Všechny bytosti dosud vytvořily něco nad sebe samy: a vy chcete býti odlivem tohoto velkého přílivu a raději snad se vrátit k zvířeti, než abyste překonali člověka?

Čím je opice člověku? Posměchem nebo bolestným studem. A stejně má i člověk býti nadčlověku: posměchem nebo bolestným studem. Urazili jste cestu od červa k člověku, a leccos ve vás je posud červ. Kdysi jste byli opice, a i nyní je člověk opice — více než kterákoli opice.

“

O přesném významu a interpretaci pojmu nadčlověk i o tom, jaký význam mu sám Nietzsche přisuzoval, se mezi odborníky stále diskutuje.[1]

Původ slova a další osudy

Podobný pojem „nadčlověka“ (řec. hyperanthrópos) užil už v 1. století př. n. l. Dionýsios z Halikarnassu, ale už Lúkianos ho užívá ironicky, podobně jako později někteří němečtí teologové nebo Johann Wolfgang Goethe. Pojem se vyskytuje také u Herdera nebo u indického filosofa Sri Aurobindo. Začátkem 20. století jej převzali němečtí nacionalisté a někteří teoretici nacismu o něj opírali teorii o „panské rase“; Nietzsche sám však byl odpůrcem rasismu i nacionalismu, i když ne zcela důsledným. Z hlediska současného pohledu na evoluci překvapuje, že Nietzsche neviděl, jak evoluce lidstva probíhá zejména v oblasti kulturní a společenské, takže ji chápal pouze jako individuální a myšlenkovou.

Související články

Literatura

  • F. Nietzsche, Tak pravil Zarathustra. Olomouc: Votobia, 1995 – 367 s. ISBN 80-85885-79-4
  • P. Kouba, Nietzsche: filosofická interpretace. Praha: Oikumené, 2006 – 287 s. ISBN 80-7298-191-9
  • A. Mokrejš, Odvaha vidět: Friedrich Nietzsche, myslitel a filosof. Jinočany: H&H, 1993 – 366 s. ISBN 80-85787-46-6

Reference

  1. ↑ P. Kouba, Nietzsche: filosofická interpretace.

Externí odkazy

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Nad%C4%8Dlov%C4%9Bk“