Šablona:Článek dne/2021/20
Z Multimediaexpo.cz
Bitva na Sommě, která probíhala od 1. července do listopadu roku 1916 byla jednou z nejkrvavějších operací 1. světové války. Celkové ztráty na obou stranách činily přes milion vojáků.
V prvním dni bitvy na Sommě ztratili Britové téměř 60 000 mužů, z toho bylo 19 000 padlých – vůbec nejvíc v celých dějinách britské armády. Bitva se stala symbolem krveprolití na západní frontě, vyvolala taktické změny v řadách britských velitelů. Dělostřelectvo a kulomety byly zbraněmi natolik dominantními, že znemožnily pěchotě každý pokus o úspěch. Somma se stala obratem ve vedení první světové války.
Stejně jako bitva u Verdunu pro Francouze tak i bitva na Sommě znamenala pro Brity národní tragédii.
Celé armády se na povel zakopaly a neexistoval skoro žádný recept na to, jak je porazit. Ze začátku měli Francouzi společně s Brity co dělat, aby ubránili zbytek Francie. Rusové byli neustále odráženi při svých útocích a už roku 1915 byly ruské ztráty 1 milion mužů. V té době se začaly rozvíjet jiné taktiky a jiné způsoby boje. Německý generál Erich von Falkenhayn doufal že se mu podaří Francouze porazit u Verdunu tím, že zde Francouzi nasadí velké množství svých jednotek a Němci je všechny rozdrtí. Nestalo se tak. Francouzi sice měli ohromné ztráty, ale Němci také a tato taktika byla zavržena. Britové mezitím vynalezli nový stroj, který jim měl výrazně pomoci v boji – tank. Bohužel pro spojence tank ještě nebyl dostatečně vyvinutý na to, aby dokázal sám prolomit frontu. Mezitím v Rusku začal Brusilovova ofenzíva, která byla velice úspěšná, ale nakonec se zastavila a německé a rakousko-uherské armády i přes obrovské ztráty a podlomenou morálku dokázaly Rusy zatlačit zpět.
Cílem bitvy na Sommě bylo uvolnit tlak, který svíral Francouze, jejichž oběti v prvních dvou válečných letech poskytly spojencům možnost nabrat nezbytné síly k zadržení německého postupu. Velký útok u Verdunu, který začal v únoru 1916, zatlačil Francouze až na samotnou mez jejich možností a podstatně vyčerpal jejich živou sílu. Britský postup na sever měl napomoci odvrátit německá vojska od Verdunu. Generál Haig, velitel Britů, se spoléhal na vydatnou spolupráci s Francouzi, ale vzhledem k situaci u Verdunu nakonec došlo k tomu, že se tato bitva stala převážně britskou záležitostí.
Samotné bitvě předcházela 1. července hromadná dělostřelecká příprava, v jejímž průběhu bylo na německé pozice vypáleno přes 1,7 milionu střel. Hodinu před ofenzivou bylo zasypáno 224 221 dělostřeleckými granáty návrší s německými pozicemi východně od britského postavení, které představovalo cíl spojeneckého útoku. Přehradná dělostřelecká palba měla neutralizovat veškerý německý odpor, ale toto očekávání vážně selhalo. Němci byli velice dobře kryti svými betonovými kryty, a i když byla dělostřelecká palba velice silná, nedokázala vyrazněji oslabit Němce, nedokázala zničit zátarasy z ostnatého drátu ani zničit německé dělostřelecké baterie.