Centriola

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 23. 2. 2022, 13:48; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Centriola s devíti triplety (trojicemi) mikrotubulů
Centriola 3D

Centriola je válcovitá buněčná eukaryotická organela schopná samostatného dělení,[1] která se nachází ve většině eukaryotických buněk vyjma vyšších rostlin a hub.[2]

Obsah

Stavba

Buňka obvykle obsahuje v G0 fázi a G1 fázi dvě centrioly, spojené a vzájemně kolmo orientované. Každá z nich se vždy před buněčným dělením zmnoží na dvě – ta starší z páru je označována jako mateřská, mladší jako dceřiná.[1]

Buňky vzniklé tímto buněčným dělením získají vždy jednu mateřskou a jednu dceřinnou centriolu. Každý pár centriol vytváří společně se svým okolím (centrosféra, astrosféra) tzv. centrozóm.

Stěny centrioly jsou u většiny organismů složené z devíti trojic mikrotubulů uspořádaných kruhově kolem centrální dutiny.[1] Embrya octomilky Drosophila melanogaster ale obsahují devět dvojic a pohlavní buňky háďátka Caenorhabditis elegans jen devět samostatných mikrotubulů.[3][4]

Funkce

Z centrioly vychází mikrotubuly cytoskeletu. Také z něj vyrůstá dělící vřeténko. V určitém případě se může stát starší (mateřská) centriola bazálním tělískem bičíku nebo brv.

Související články

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. [s.l.] : Oxford University Press, 2006.  
  2. ↑
  3. ↑
  4. ↑

Externí odkazy

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Centriola“