Stránce
Z Multimediaexpo.cz
Stránce (německy Stranitz) je název zaniklé osady v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se v nadmořské výšce 215 metrů na stráni (odtud její název) nad říčkou Srpinou. Stránce byly zbořeny v 70. letech 20. století při rozšíření Velebudické výsypky. Dnes je katastrální území Stránce částí obce Bečov.
Obsah |
Historie
Nejstarší věrohodná písemná zmínka o Stráncích pochází až z roku 1595, kdy císař Rudolf II. prodal městu Mostu mostecký hrad i se vším příslušenstvím, ke kterému náležela i ves Stránce. Ovšem už v roce 1597 město prodalo Stránce za 1500 kop grošů Petrovi a Václavovi z Geyssingu. V roce 1654 patřila ves do panství Postoloprty hraběte Václava Michny z Vacínova. Zároveň zde byl svobodný dvůr rytmistra Zikmunda Čoliče. V roce 1662 koupila ves paní Benigna Janquinová a Stránce se staly samostatným statkem. K němu byl v roce 1684 připojen i zmíněný dvůr. V roce 1773 je jako majitel uváděn pražský měšťan František Xaver Glaser z Glasersbergu. V roce 1811 statek Stránce přešel do majetku svobodných pánů z Ottlilienfeldu, kteří ves a statek vlastnili až do zrušení poddanství v roce 1848. Poté se Stránce staly osadou obce Vtelno. Po druhé světové válce byly osadou obce Židovice. Obec byla zbořena na počátku 70. let 20. století při rozšiřování důlní výsypky.
Pamětihodnosti
- V roce 1773 nechal vystavět František Xaver z Glasersbergu dvoukřídlý jednopatrový zámek. Zámek byl přestavěn v roce 1888. Po roce 1948 zde sídlilo JZD a posléze státní statek. Ze zámku se dochoval jen soubor alegorických soch čtyř ročních období, který byl umístěn do atria základní školy v Bečově.
- Barokní kaple Nejsvětější Trojice z roku 1720, upravena v letech 1766 a 1879, s rokokovým oltářem z druhé poloviny 18. století.
- Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. století (dnes umístěna u zámku Jezeří).
Vývoj počtu obyvatel v obci
Rok | 1850 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 99 | 112 | 106 | 98 | 85 | 164 | 163 | 149 | 69 | 77 | 22 |
V následujících letech jsou údaje souhrnné pro Židovice i s oběma osadami.
Reference
- ↑ Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970, díl I/1, Praha 1977, s. 516-517
Literatura
- J. Sýkorová, Zmizelé domovy, Most 2000, s. 68
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |