Mýdelníkotvaré
Z Multimediaexpo.cz
Mýdelníkotvaré (Sapindales) je řád rostlin, vyskytujících se od mírného do pantropického podnebného pásma, příslušející do třídy vyšších dvojděložných v clade Eurosids II.
Obsah |
Taxonomie
Se zavedením kladistické klasifikace, jejím současným vrcholem je taxonomický systém APG III, došlo v řádu mýdelníkotvarých k určitým změnám proti předchozímu hojně používanému Cronquistově taxonomickému systému založeném na morfologii a fyziologii.
Byla odsunuta čeleď Akaniaceae do řádu brukvotvarých, Melianthaceae do kakostotvarých, klokočovité do Crossosomatales a čeleď kacibovité do nového řádu kacibotvarých. Byla ztotožněna čeleď Bretschneideraceae s čeledi Akaniaceae a Julianiaceae s ledvinovníkovitými. Rody z bývalých čeledí javorovitých a jírovcovitých byly přesunuty do čeledě mýdelníkovitých a rody z čeledě Cneoraceae do čeledě routovitých.
Nově byly vytvořeny čeledě: Biebersteiniaceae z rodu vyjmutého z čeledě kakostovitých, Kirkiaceae z čeledě simarubovitých a čeleď Nitrariaceae sloučením čeledí Nitrariaceae, Peganaceae a Tetradiclidaceae z řádu kacibotvarých.
Řád mýdelníkotvaré je nejvíce příbuzensky blízký s řády slézotvaré, brukvotvaré a Huertales. V samotném řádu není příbuznost jednotlivých čeledí stejná, vzájemné fylogenetické vztahy jsou znázorněný zde: [1]
┌───────────────────────────── Biebersteiniaceae Schnizl. │ │ ┌────────────────────── Nitrariaceae Lindl. ─────│ │ │ │ ┌─────────────── mýdelníkovité Sapindaceae Juss. └──────│ │ │ │ ┌───────── Kirkiaceae (Engl.) Takht. │ ├─────│ │ │ │ ┌─── ledvinovníkovité Anacardiaceae Lindl. │ │ └─────│ └──────│ └─── březulovité Burseraceae, Kunth. │ │ ┌───────── routovité Rutaceae Juss. └─────│ │ ┌─── simarubovité Simaroubaceae DC └─────│ └─── zederachovité Meliaceae Juss.
Charakteristika
Řád mýdelníkotvarých obsahuje okolo 460 rodů a ty jsou tvořeny asi 5600 druhy, z nichž většina patří do čeledí mýdelníkovitých a routovitých. Řád obsahuje vývojově mladší rostliny. Jsou to převážně stromy, vysoké až 60 m, keře i popínavé rostliny. Velká část druhů má žláznaté dutiny v listech nebo pryskyřičné kanálky ve dřevu i v kůře, mnohé obsahují saponiny a alkaloidy.
Listy většinou vyrůstají střídavě okolo stonku nebo v přeslenech, mnoho druhů má čepele dlanitě složené, lalokovité nebo zpeřené, i dvojnásobně. Některé listy jsou přeměněny v trny. Listy jsou s dlouhými řapíky nebo přisedlé, s palisty i bez.
Květy vyrůstají jednotlivě v úžlabí listů nebo vytvářejí květenství hroznovitá, vrcholíkovitá neb latnatá. Většina květů je pětičetných se svrchním semeníkem, mívají rozlišený kalich i korunu. Jsou opylovány hmyzem, mají barevné okvětní lístky a většinou voní, vylučují nektar. U mnoha druhů se úspěšně projevuje tendence po opylení květu cizím pylem, což je řešeno u oboupohlavných květů nesoučasným dozráváním pylu a vajíček v jednom květu nebo dosažením jednopohlavnosti květů tím, že část květů má funkční jen samčí a část květů jen samičí orgány. Tyto jednopohlavné květy mohou být současně na jedné rostlině nebo každý druh květů na jiné.
Plody jsou různé tobolky, peckovice a bobule, v přírodě je konzumují savci a ptáci, kteří pomáhají roznášet nestrávená semena po okolí. Některá semena jsou okřídlena a jsou rozšiřována větrem.[2]
Mezi u nás nejznámější rody tohoto řádu patří: citroník, jírovec, kadidlovník, korkovník, křídlatec, ličí, longan, mangovník, mýdelník, myrhovník, pajasan, pepřovec, routa, skimie, svitel a v ČR původní rody: javor, ruj, škumpa a třemdava,
Reference
- ↑ Chybná citace Chyba v tagu
<ref>; citaci označenéAnení určen žádný text - ↑ www.britannica.com
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |