Myš domácí
Z Multimediaexpo.cz
Myš domácí (Mus musculus) je nejvýznamnější druh myši z čeledi myšovití.
Je to závažný domácí škůdce a je jedním z významných modelových organismů a laboratorních živočichů.
Obsah |
Některé charakteristické znaky a odlišnosti
Poněkud se délkou těla i ocásku liší myši západoevropské od žijících např. na Slovensku. Čím více na východ, tím je ocásek kratší[1].
- játra: slabě vyvinutá vazivová tkáň mezi jaterními lalůčky → téměř ode sebe nejsou ohraničeny. Jsou tam také kolem cév lymfoidní buňky.
- Má žlučový měchýř (na rozdíl od potkana)
- Předloketní kosti jsou spojené vazivově → nelze provést supinaci a pronaci.
- Kompakta dlouhých kostí: na příčném průřezu malý počet osteonů.
- Zdvojením poplicnice vzniká pleurální vak pro srdeční lalok plíce.
- V ledvině je jen jedna papila ledvinná. V ledvině je hodně glykogenu – hlavně u mladých zvířat.
- Nadledvina: ostré ohraničení mezi kůrou a dření viditelné pouhým okem.
- Děloha: jednovrstevný cylindrický epitel, spodní úsek krčku: vrstevnatý dlaždicový epitel. Děložní žlázky ojediněle málo rozvětvené. U březí myši rozšíření cév v děloze, okolní tkáň se překrví.
- Odlišnosti (od člověka) také v placentě.
- Příštítná žláza: člověk má dva páry, hlodavci mají jeden pár.
- erytrocyty: průměr 5,7 μm, anizocytóza (kolísá velikost), počet 6-11 milónů v ml
- aorta: 6-10 elastických blanek u medie, směrem k periférii řídnou
- slezina: bílá dřeň je na příčném řezu viditelná pouhým okem
- kůže: není stratum lucidum, není pigment v epidermis ani ve škáře, potní žlázy jsou zakrnělé a v kůži řídce.
- nášlapové polštářky na prstech a na dlani, drsná kůže, málo svaloviny, málo tuku
- slepé střevo: 3 cm dlouhé (tračník je dlouhý 12 cm)
- plíce: levá plíce lobus sinister má jeden lalok, pravá plíce lobus dexter má čtyři laloky (anglicky: cranial, middle, caudal, accesory lobus). Na rozdíl od plic člověka, který má levá plíce 2 laloky (superior, inferior) a pravá plíce 3 laloky (superior, middle, inferior).
Vývoj myši
- Od 6 párů somitů: pravidlené kontrakce srdce.
- Obecně je nejdůležitější fáze vývoje od 7,5-8 dne p.c. (objeví se neurální rýha (early headfold stage)) až pod 9,5-10 dne p. c. (objeví se přední končetiny).
- inverze zárodečných vrstev (inversion of the germ layers, „turning“, axial rotation). Je to u myši a všech hlodavců, ale není u dalších savců. V období od 7,5-8 dne (6-8 párů somitů) až 9-9,5 dne (14-16 párů somitů, tzn. Theiler fáze 12-13).
- Ve věku nad 11,5 dne lze určit fázi i jen zvenku morfologicky (i jen podle nenařezaného materiálu.)
- Theiler fáze 19 a výše je lepší nepopisovat fázemi ale přímo věkem myši.
- U myši je přechod embryo → fétus (asi Theiler fáze 23, fétus je včetně TS 23) méně důležitý než u člověka (je velmi krátké období vývoje). Proto je v mnoha publikacích o vývoji myší u všech fází pojem „embryo“.
Reference
- ↑ HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Myš domácí, s. 182.
Související články
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |