Muhammad Yunus
Z Multimediaexpo.cz
Prof. Muhammad Yunus (* 28. června 1940) je bangladéšský ekonom a bankéř. Proslavil se velmi úspěšným konceptem mikroúvěru (poskytování drobných půjček chudým podnikatelům, kteří jsou málo kredibilní na to, aby získali úvěr od tradiční banky). Jedná se také o zakladatele Banky Gramín. Roku 2006 obdržel spolu s touto bankou Nobelovu cenu za mír. Získal také celou řadu mezinárodních ocenění, včetně ITU World Information Society Award, Ramon Magsaysay Award, The World Food Prize a The Sydney Peace Prize. Je autorem autobiografie Bankéř chudým (Banker to the Poor) a zakladatelem organizace Grameen Foundation. V současné době pracuje na založení politické strany Nagorik Shakti (Občanská síla) a šíří se zvěsti, že bude kandidovat na ministerský post.
Obsah |
Rodina a dětství
Narodil se v roce 1940 ve vesnici Bathua v oblasti Chittagong v Bangladéši. Jeho otec se jmenuje Hazi Dula Mia Shoudagar a matka Sufia Khatun. Rané dětství strávil na vesnici. V roce 1944 se rodina přestěhovala do Chittagongu, kde měl otec klenotnictví. Studoval na Vanderbilt University, kde se setkal a později i oženil s dcerou ruské imigrantky Verou Forostenko (její rodina imigrovala do New Jersey v USA); Vera studovala na VU ruskou literaturu. Manželství s Verou skončilo několik měsíců po narození jejich dcerky Monicy Yunus. Vera cítila, že Bangladéš není dobré místo pro výchovu dítěte, a proto se vrátila do New Yersey. Yunus se později oženil s Afrozi Yunus (profesorkou fyziky na Jahangirnagar University v Bangladéši), se kterou má dceru Dinu. Jeho bratři jsou rovněž akademici; bratr Muhammad Ibrahim je profesor fyziky na Dhaka University a také je zakladatel Centra pro masové vzdělávání v oblasti přírodních věd (CMES), které šíří vzdělání zejména k mladým venkovských dívkám. Mladší bratr Muhammad Jahangir je populární televizní zpravodaj.
Vzdělání a počáteční kariéra
Nejdříve chodil do vesnické školy; poté, co se rodina přestěhovala do Chittagongu, jej rodiče zapsali do Lamabazarské základní školy. Později studoval na Chittagongsk Collegiate School; na konci středoškolského studia skládal abiturientskou zkoušku, při níž se umístil 16. z 39 000 studentů ve východním Pákistán u. Během studia se zapojoval do skautského oddílu, v roce 1952 navštívil západní Pákistán a Indii. V r. 1955 se zúčastnil Světového sjezdu skautů v Kanadě jako zástupce pakistánského území. Na cestě zpět projel celou Evropou a Asií. Na Chittagongské škole se zapojoval i do kulturních aktivit – získal například ocenění za hraní v divadle.
V roce 1957 se zapsal na Katedru ekonomie na Dhaka University; titul B.A. získal v roce 1960 a M.A. v roce 1961. Po ukončení studia pracoval na Úřadě pro hospodářství jako výzkumný asistent profesorů Nurul Islam a Rehman Sobhan. V r. 1961 začal přednášet ekonomii na Chittagong College. V roce 1969 získal titul Ph.D. na Vanderbilt University ve Spojených státech (na doktorské studium získal stipendium z Fullbrightovy nadace). V letech 1969 – 1972 působil jako asistující profesor ekonomie na Middle Tennessee State University. Později odjel zpět do Bangladéše, kde působil na Chittagong University.
Poprvé se začal zajímat o boj s chudobou během období hladomoru v Bangladéši v roce 1974, když zjistil, jak moc mohou chudým lidem pomoci i velmi drobné půjčky. První půjčku v hodnotě 27 USD poskytnul z vlastních prostředků ženám z vesnice Jobra (nedaleko Chittagong University), které se zabývaly výrobou bambusového nábytku. Dříve na nákup bambusu využívaly půjček od lichvářů, jenže jakmile zboží prodaly, musely lichvářům vrátit i obrovský úrok – čistý zisk mnohdy byl jen 0,5 táka (0,02 USD), což bylo pro zaopatření jejich rodin naprosto nedostatečné. Tradiční banky neměly zájem o poskytování drobných a navíc rizikových úvěrů chudým za rozumnější úrokové sazby.
Nagorik Shakti
V současné době pracuje na založení vlastní politické strany Nagorik Shakti (Občanská síla). Její jméno sice není ještě definitivní, ale změna jejího jména není plánována. Jeho přáním je, aby do následujících voleb měl kandidáty na všech 300 křeslech v parlamentu.
Yunus a boj za liberalizaci
V roce 1970 pobýval v USA, kde přednášel na Middle Tennessee State University. V roce 1971 probíhal v Bangladéši boj o liberalizaci, jehož stoupence Yunus aktivně podporoval spolu s dalšími Bangladéšany, kteří žili ve Spojených státech.
Založení Banky Gramín
V roce 1976 založil Banku Gramín (Grameen Bank; Grameen znamená „venkovská“), která měla poskytovat úvěry chudým Bangladéšanům (celkový objem úvěrů přesáhl 6 miliard USD a čerpalo je asi 7 milionů dlužníků). Aby bylo zajištěno splácení, banka vytvořila systém „vzájemně solidárních skupin dlužníků“. Jde o drobné neformální skupiny, většinu členů tvoří ženy. Tyto skupiny se týdně scházejí za účelem sjednání obchodu se zástupci banky a vzájemně podporují své úsilí v oblasti ekonomické prosperity. S postupujícím růstem celého systému Banka Gramín vyvinula další typy úvěrů, zejména na bydlení, rybolov, zavlažovací systémy, rizikovější (spekulativní) kapitál, textilní výrobu a další aktivity. Úspěch Banky Gramín inspiroval mnoho programů v rozvojovém světě, dokonce i vyspělé země jako jsou Spojené státy. Mikrofinanční model Banky Gramín se uplatil v dalších 23 zemích. Téměř všechny tyto programy jsou zaměřeny na poskytování úvěrů ženám, u nich je totiž vyšší pravděpodobnost, že úvěr splatí, a že získané prostředky vynaloží pro potřeby celé rodiny; ženy jsou navíc chudobou postiženy častěji než muži.
Nobelova cena za mír
Muhammad Yunus a jeho projekt Banka Gramín získali v roce 2006 Nobelovu cenu za úsilí stimulovat ekonomický a sociální růst.
Ocenění
Získal celou řadu mezinárodních cen, mezi něž patří např.:
- 1978 – Cena prezidenta, Bangladéš
- 1984 – Ramon Magsaysay Award, Filipíny
- 1985 – Bangladesh Bank Award, Bangladéš
- 1987 – Shwadhinota Dibosh Puroshkar (Independence Day Award), Bangladéš
- 1989 – Aga Khan Award for Architecture, Švýcarsko
- 1993 – CARE Humanitarian Award
- 1994 – The World Food Prize
- 1995 – The Max Schmidheiny Freedom Prize
- 1996 – UNESCO Simón Bolívar Prize
- 1997 – Získal cenu od Strømme Foundation, Norsko
- 1998 – Prince of Asturias Award
- 1998 – Sydney Peace Prize
- 2001 – Jmenován členem Ashoka Global Academy
- 2004 – Získal cenu od magazínu The Economist za sociální a ekonomický přínos
- 2006 – Cena Matky Terezy, založená společnostmi Mother Teresa International a Millennium Award, Committee (MTIMAC), Kalkata, Indie
- 2006 – „Freedom from want“ Award, Roosevelt Study Centre
- 2006 – Získal 8. Seoul Peace Prize
- 2006 – Nobelova cena za mír (společně s projektem Banka Gramín)
a dalších 47 cen (celkem získal 62 ocenění). Kromě toho byl Yunus oceněn 27 čestnými doktoráty a 15 zvláštními cenami. Na webových stránkách Banky Gramín lze všechny tyto úspěchy prof. Yunuse najít. Jeden z propagátorů toho, aby Yunus získal Nobelovu cenu, byl i bývalý prezident USA Bill Clinton, který svou podporu vyjádřil v časopise Rolling Stone a také ve své autobiografii My Live. Při své přednášce na Kalifornské univerzitě v Berkley v r. 2002 Clinton popsal Yunuse jako „muže, který měl Nobelovu cenu dostat již dávno a stále čekám, kdy mu ji konečně dají“
Další iniciativy Banky Gramín
Grameen Phone
Projekt Grameen Phone se v současnosti změnil největší soukromou telekomunikační společnost v Bangladéši. V listopadu 2006 tato společnost poskytovala telekomunikační služby téměř 10 milionům klientů (dle oficiálních stránek Grameen Phone).
Village Phone
Projekt Village Phone („Vesnický telefon“) je další z nápadů prof. Yunuse, jehož cílem je zajistit telefonní spojení lidem na venkově a zároveň umožnit venkovským ženám v této oblasti podnikat. Základní myšlenkou projektu je poskytnout ženám na venkově drobné půjčky, za které by nakoupily mobilní telefony a založily ve svém domě „veřejné telefonní ústředny“. Chod těchto ústředen by generoval zisk, který by byl použit na splacení úvěrů.
Grameen Star Education
Jde o projekt, kde jsou studenti vzdělávaní dle aktuálních požadavků, resp. získávají znalosti pro uplatnění v takových odvětvích, které Bangladéš zrovna nejvíc potřebuje pro vnitřní rozvoj. Znalosti mohou být také uplatněny v multi-level marketingu (MLM), záměrem bylo bránit se tak zahraničním MLMs, kteří přicházejí do Bangladéše; resp. vytvořit schopnou konkurenci.
Grameen Check
Pomohl vytvořit i zvláštní (módní) trend, totiž lidé začali nosit a propagovat místní (velmi jednoduché) oblečení. Sám Yunus také nenosil téměř nic jiného než Grameen Check. Jeho záměrem bylo vypěstovat v lidech větší sebedůvěru, samostatnost. V současné době je to jeden z nejpopulárnějších trendů v Bangladéši, zejména v hlavním městě Dháce, v zemi probíhají dokonce celé přehlídky.
Politická aktivita
Rozhodl se vstoupit do politiky na konci roku 2006. 11. února 2007 se pokusil vzbudit zájem mezi Banladéšany žijícími jak v zahraničí tak doma, proto napsal otevřený dopis, který byl uveřejněn v bangladéšském deníku Daily Star. V tomto dopise žádal obyvatele, aby sami zhodnotili jeho záměr založit politickou stranu, získat politickou důvěru, přispět k vytvoření kvalitní vlády a vybudovat nový Bangladéš. Domníval se, že současné politické klima spíše ničí potenciál země a je třeba přijít z výraznou změnou. Zřejmě ale nebude možné přivést národ na takovou úroveň, jakou si zaslouží. V dopise na každého občana apeluje, aby mu přehledně sdělil, jaké úkoly by měl jako politik splnit a jak k tomu může občan sám přispět. 18. února 2007 zveřejnil svůj záměr vytvořit novou politickou stranu Občanská síla (Nagorik Shakti). Tato strana se bude zcela odlišovat od stávajících – bude zcela demokratická.
Související články
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |