Micubiši F1M

Z Multimediaexpo.cz

Micubiši F1M
Soubor:F1m 00637 2g.jpg
Micubiši F1M2 na hlídce (asi 1943)
Základní charakteristika
Určení	průzkumný létající člun
Výrobce	Micubiši
Konstruktér	Jodži Hatori
První let	Červen 1936
Zařazen	1941
Vyřazen
Výroba	1940–1944
Vyrobeno	1118
Varianty
Uživatel	Japonské císařské námořnictvo
	Thajsko

Micubiši F1M (japonsky: 零式水上観測機, Průzkumný hydroplán Typ 0, ve spojeneckém kódu Pete) byl japonský průzkumný hydroplán, který používalo Japonské císařské námořnictvo v době druhé světové války. Byl vyvinut pro službu z lodí japonského námořnictva, ze kterých startoval pomocí katapultu. Byl vyráběn v letech 1940–1944 a v počtu 1118 kusů. Kromě Japonska je používalo i letectvo Thajska.

Obsah 1 Vývoj 2 Nasazení 3 Lodě, nesoucí F1M 4 Varianty 5 Hlavní technické údaje 5.1 Pohonná jednotka 5.2 Výkony 5.3 Výzbroj

Vývoj

Vývoj letounu začal v roce 1934. Letoun, určený pro katapulty plavidel císařského námořnictva měl být náhradou za tehdy do služby zaváděný typ Nakadžima E8N „Dave“.^[1] V roce 1936 byly postaveny prototypy F1M1. Projekt byl později přepracován do podoby F1M2 a do výroby se tato varianta dostala v roce 1940.

Letoun byl jednomotorový dvouplošník s lichoběžníkovými křídly a s hlavním centrálním plovákem pod trupem a dvěma pomocnými plováky pod křídly. Poháněl ho hvězdicový motor Nakadžima Hikari MK1 o výkonu 820 hp. Posádka se skládala z pilota a zadního střelce, který mohl letoun bránit jedním 7,7mm kulometem.

Nasazení

Během války letoun používala řada lodí japonského námořnictva a byl používán pro řadu úkolů, jako je průzkum, stíhání, doprovod konvojů, bombardování, protiponorkový boj, dopravu i záchranu posádek. Na ostrově Attu dokonce existovala stíhací jednotka letounů F1M.^[1] Typ byl používán až do konce druhé světové války.

Lodě, nesoucí F1M

• Nosiče hydroplánů: Kimikawa Maru, Kijokawa Maru, Kunikawa Maru, Sagara Maru, Sanuki Maru a Sanjó Maru.
• Bitevní lodě: Fusó, Hiei, Kirišima, Kongó, Musaši, Mucu, Nagato, Jamato
• Těžké křížníky: Aoba, Ašigara, Atago, Haguro, Kinugasa, Maja, Mjókó, Nači, Takao^[1]

Varianty

• F1M1 - 4 prototypy
• F1M2 - hlavní verze, dvoumístný průzkumný letoun
• F1M2-K - dvoumístný cvičný letoun, několik desítek^[1]

Hlavní technické údaje

• Osádka: 2
• Délka: 9,5 m
• Rozpětí: 11 m
• Výška: 4 m
• Nosná plocha: 29,5 m²
• Plošné zatížení: 86,3 kg/m²
• Hmotnost prázdného letounu: 1928 kg
• Vzletová hmotnost: 2550 kg
• Max. vzletová hmotnost: 2856 kg

Pohonná jednotka

• 1× vzduchem chlazený hvězdicový devítiválec Nakadžima Hikari MK1
  • Výkon motoru: 820 hp (611 kW)

Výkony

• Nejvyšší rychlost: 368 km/h
• Dostup: 9440 m
• Stoupavost: 600 m/min
• Dolet: 1070 km

Výzbroj

• 3× 7,7mm kulomet Typ 89 (2 pevné, 1 pohyblivý)
• 2× 60kg puma pod křídly

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.