Micubiši F1M
Z Multimediaexpo.cz
| Micubiši F1M | ||
| Soubor:F1m 00637 2g.jpg | ||
| Micubiši F1M2 na hlídce (asi 1943) | ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | průzkumný létající člun | |
| Výrobce | Micubiši | |
| Konstruktér | Jodži Hatori | |
| První let | Červen 1936 | |
| Zařazen | 1941 | |
| Vyřazen | ||
| Výroba | 1940–1944 | |
| Vyrobeno | 1118 | |
| Varianty | ||
| Uživatel | Japonské císařské námořnictvo | |
| Thajsko | ||
Micubiši F1M (japonsky: 零式水上観測機, Průzkumný hydroplán Typ 0, ve spojeneckém kódu Pete) byl japonský průzkumný hydroplán, který používalo Japonské císařské námořnictvo v době druhé světové války. Byl vyvinut pro službu z lodí japonského námořnictva, ze kterých startoval pomocí katapultu. Byl vyráběn v letech 1940–1944 a v počtu 1118 kusů. Kromě Japonska je používalo i letectvo Thajska.
Obsah |
Vývoj
Vývoj letounu začal v roce 1934. Letoun, určený pro katapulty plavidel císařského námořnictva měl být náhradou za tehdy do služby zaváděný typ Nakadžima E8N „Dave“.[1] V roce 1936 byly postaveny prototypy F1M1. Projekt byl později přepracován do podoby F1M2 a do výroby se tato varianta dostala v roce 1940.
Letoun byl jednomotorový dvouplošník s lichoběžníkovými křídly a s hlavním centrálním plovákem pod trupem a dvěma pomocnými plováky pod křídly. Poháněl ho hvězdicový motor Nakadžima Hikari MK1 o výkonu 820 hp. Posádka se skládala z pilota a zadního střelce, který mohl letoun bránit jedním 7,7mm kulometem.
Nasazení
Během války letoun používala řada lodí japonského námořnictva a byl používán pro řadu úkolů, jako je průzkum, stíhání, doprovod konvojů, bombardování, protiponorkový boj, dopravu i záchranu posádek. Na ostrově Attu dokonce existovala stíhací jednotka letounů F1M.[1] Typ byl používán až do konce druhé světové války.
Lodě, nesoucí F1M
- Nosiče hydroplánů: Kimikawa Maru, Kijokawa Maru, Kunikawa Maru, Sagara Maru, Sanuki Maru a Sanjó Maru.
- Bitevní lodě: Fusó, Hiei, Kirišima, Kongó, Musaši, Mucu, Nagato, Jamato
- Těžké křížníky: Aoba, Ašigara, Atago, Haguro, Kinugasa, Maja, Mjókó, Nači, Takao[1]
Varianty
- F1M1 - 4 prototypy
- F1M2 - hlavní verze, dvoumístný průzkumný letoun
- F1M2-K - dvoumístný cvičný letoun, několik desítek[1]
Hlavní technické údaje
- Osádka: 2
- Délka: 9,5 m
- Rozpětí: 11 m
- Výška: 4 m
- Nosná plocha: 29,5 m²
- Plošné zatížení: 86,3 kg/m²
- Hmotnost prázdného letounu: 1928 kg
- Vzletová hmotnost: 2550 kg
- Max. vzletová hmotnost: 2856 kg
Pohonná jednotka
- 1× vzduchem chlazený hvězdicový devítiválec Nakadžima Hikari MK1
- Výkon motoru: 820 hp (611 kW)
Výkony
- Nejvyšší rychlost: 368 km/h
- Dostup: 9440 m
- Stoupavost: 600 m/min
- Dolet: 1070 km
Výzbroj
- 3× 7,7mm kulomet Typ 89 (2 pevné, 1 pohyblivý)
- 2× 60kg puma pod křídly
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Chybná citace Nalezena značka
<ref> bez příslušné značky <references/>.