Metodologie

Z Multimediaexpo.cz

Metodologie (z řec. methodos, sledování, stopování, od hodos, cesta) je vědní disciplína, která se zabývá metodami, jejich tvorbou a aplikací. Patří do teorie či filosofie vědy a obecněji do epistemologie. Pod vlivem angličtiny se slovo někdy používá i pro metodiku (použitý postup či metodu). Podle [1] se tím však ztrácí důležitý rozdíl mezi metodami jako nástroji vědeckého bádání a metodologií jako reflexí o vhodnosti či použitelnosti těchto nástrojů.

Obsah 1 Význam 2 Historie 2.1 Související články 2.2 Literatura 3 Reference 4 Externí odkazy

Význam

Jednotlivé vědní discipliny se obvykle charakterizují svým předmětem a metodou (metodami).^[1] Vzhledem k rozmanitosti věd se rozlišuje:

• metodologie matematiky a matematické logiky, charakterizovaná přítomností axiomů a deduktivními postupy;
• metodologie přírodních věd, charakterizovaná induktivními postupy na základě hypotézy a experimentálních výsledků (měření);
• metodologie společenských věd, kde se často rozlišují metody kvantitativní (založené na měřeních) a kvalitativní;
• metodologie humanitních věd a filosofie, kde hraje významnou roli kritika pramenů a interpretace.

Úlohou metodologie je zejména

• systematické vytváření, formulace a řazení metod,
• kritické posouzení předností a nedostatků různých metod, jejich možností a omezení,
• diskuse vhodnosti metod pro daný účel nebo zkoumání.

Historie

Slovo "metoda" jako synonymum pro vědu se vyskytuje už v antice, ale představu spolehlivé a dokonce jednotné metody, která by umožnila srovnávání výsledků a tím i vědu jako kolektivní činnost poprvé podal Mikuláš Kusánský v dialogu "Soukromník o pokusech s váhami" (kolem 1440).^[2] Nezávisle na něm se úvahami o obecné metodě vědy zabýval anglický filosof Francis Bacon a zejména francouzský filosof René Descartes v "Rozpravě o metodě" (1637). Metoda jako spolehlivý návod k získávání nepochybných a porovnatelných výsledků se pak stala základem rozvoje věd. Později se metodám a metodologii vědy věnovali zejména Auguste Comte, Max Weber, Henri Poincaré, Karl Popper a mnoho dalších.

Související články

• Dedukce
• Indukce (logika)
• Kvalitativní výzkum
• Kvantitativní výzkum
• Metoda

Literatura

• K. Beneš, Metodologie a dějiny přírodních věd: základní přehled. České Budějovice: TF JU 2005 - ISBN 80-7040-778-6
• R. Descartes, Rozprava o metodě. Praha: Svoboda 1992
• B. Fajkus, Filosofie a metodologie vědy: vývoj, současnost a perspektivy. Praha: Academia, 2005 - 339 s. ISBN 80-200-1304-0
• Maňák – Švec, Slovník pedagogické metodologie. Brno: Masarykova univerzita, 2005 - 134 s. ISBN 80-7315-102-2
• Ottův slovník naučný nové doby, hesla Metoda – metodologie matematiky, fysiky, biologie. Sv. 7, str. 207 nn
• M. Weber, Metodologie, sociologie a politika. Praha: OIKOYMENH, 1998 - 354 s. ; 20 cm ISBN 80-86005-48-8

Reference

1. ↑ Encyklopedický slovník. ED Praha 1993, heslo Věda, str. 1167.
2. ↑ J. Patočka - P. Floss (vyd.), Mikuláš Kusánský. Praha 2001, str. 244-258.

Externí odkazy

• (anglicky) Stanford encyclopedia of philosophy, heslo Science and Pseudo-Science
• (anglicky) Dictionary.com, heslo Methodology

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Metodologie

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii