Ufa
Z Multimediaexpo.cz
foto: Sergej Prokudin-Gorskij
Ufa (rusky: Уфа, adjektivum: Уфимский, ufimskij; baškirsky Өфө) je město v Ruské federaci, správní středisko autonomní republiky Baškortostán a jedno z nejdůležitějších center chemického průmyslu v Rusku. Nachází se při ústí řeky Ufy do řeky Bělé (Agidel), 1520 km východně od Moskvy, nedaleko pohoří Ural (Ufa je tedy jedním z nejvýchodnějších měst Evropy). V roce 2008 se počet obyvatel pohyboval mírně nad hranicí jednoho milionu.
Obsah |
Historie
Nejdříve na tomto místě byla v roce 1574 založena pevnost oddílem ruských střelců. Statut města získala Ufa v roce 1586. V 17. století už byla Ufa důležitým obchodním centrem na cestě z evropského Ruska na Sibiř. Od roku 1708 náleželo město ke Kazaňské gubernii, v letech 1728–44 bylo centrem samostatné provincie. V roce 1744 se Ufa stala součástí Orenburgské gubernie. V letech 1773-4 přečkala čtyřměsíční obsazení vojsky Jemeljana Pugačeva. V roce 1789 zde byla zřízena Muslimská duchovní správa pro celé Rusko v čele s muftím. V roce 1865 se Ufa stala centrem Ufské gubernie.
S výstavbou Samarsko-zlatouťské železnice (1888) a zavedením paroplavby na řece Bělé (splavné od května do října) došlo k rychlému rozvoji průmyslu; ke konci století tu bylo již na 30 průmyslových podniků různé velikosti. Mezi lety 1918 a 1919 během ruské občanské války bylo město ovládáno na čas bělogvardějci. Od roku 1922 je Ufa hlavním městem Baškortostánu – autonomní republiky Baškirů. V meziválečném období a po Velké vlastenecké válce Ufa zažila prudký rozvoj zejména chemického průmyslu.
Hospodářství a doprava
Místní průmyslové závody vyrábějí strojírenská zařízení pro těžbu, dále se zde vyrábějí plasty, rafinuje se ropa a zpracovávají se potraviny. Ve městě se nachází stanice Transsibiřské magistrály. Z letiště v Ufě odlétají spoje do 27 měst Ruska a Společenství nezávislých států. Stavba ufského metra je opakovaně odkládána, páteř MHD tedy tvoří tramvaje a trolejbusy. V noci ze 3. na 4. června 1989 se poblíž Ufy stalo nejhorší železniční neštěstí v dějinách Ruska i SSSR: obrovská exploze zemního plynu, který unikl z plynovodu poblíž železnice, smetla dva osobní vlaky a připravila o život 575 lidí.[1]
Obyvatelstvo
Zhruba z milionu obyvatel Ufy tvoří Rusové (530 000 v roce 2002), zbytek zejména Tataři (294 400) a Baškirové (155 000), jejichž podíl díky migraci a vyšší porodnosti poměrně rychle stoupá na úkor Rusů. Mezi významnější menšiny patří také Čuvaši, Ukrajinci a Mordvinci.
Kultura
Ufa je sídlem Ufského vědeckého centra Ruské akademie věd a Akademie věd republiky Baškortostán. Na vysokých a středních školách Ufy studuje přes 68 000 studentů.
Město má 7 divadel, 6 muzeí, filharmonii a stálý cirkus. Město je rodištěm spisovatele Sergeje Aksakova a malíře Michajla Něsterova.
Partnerská města
Reference
- ↑ Soviet Union Hard Lessons and Unhappy Citizens Time, 19. 6. 1989.
Externí odkazy
- Oficiální stránky města
- Oficiální zpravodajský portál Bashinform
- zpravodajský portál Bashnews
- Stránky městské Glavarchitektury, obsahují také mapy města a informace k dějinám
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |