Protiřetězec

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 14. 4. 2024, 17:37; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Protiřetězec (někdy také označovaný jako antiřetězec) je matematický termín z oboru algebry a teorie uspořádání, který se používá pro označení množin vzájemně neporovnatelných prvků.

Obsah

Definice

Předpokládejme, že množina \( X \,\! \) je uspořádána relací \( R \,\! \). O podmnožině \( Y \subseteq X \,\! \) řekneme, že se jedná o protiřetězec, pokud jsou každé dva různé prvky \( a,b \in Y \,\! \) neporovnatelné pomocí \( R \,\! \),
tj. \( (\forall a,b \in Y)( a \leq_R b \implies a = b) \,\! \)

Příklady

Protiřetězce v lineárním uspořádání

V lineárně uspořádané množině nemá pojem protiřetězec příliš dobrý smysl – každé dva prvky jsou porovnatelné a neexistují jiné než (nepříliš zajímavé) jednoprvkové protiřetězce. To se týká například běžného uspořádání reálných čísel nebo přirozených čísel podle velikosti.

Protiřetězce v množině komplexních čísel

Uvažujme ostré uspořádání \( R \,\! \) množiny komplexních čísel podle vzdálenosti od nuly (tj. podle absolutní hodnoty). Kdo by měl problém s pojmem komplexního čísla, může si představit geometrickou rovinu a vzdálenost bodů (uspořádaných dvojic) od počátku souřadnic (tj. od bodu [0,0]):
\( c_1 <_R c_2 \Leftrightarrow |c_1| < |c_2| \,\! \)

Položme si otázku, jaké největší protiřetězce zde existují. Každé dva body, které mají stejnou vzdálenost od nuly (leží na stejné kružnici se středem v nule) jsou neporovnatelné a mohou tedy spolu náležet do protiřetězce. Jakmile ale nějaké dva body leží na dvou různých kružnicích se středem v 0, mají různou absolutní hodnotu a jsou porovnatelné – nemohou být spolu v jednom protiřetězci.

Největší možné protiřetězce při tomto uspořádání komplexních čísel jsou tedy soustředné kružnice se středem v bodě 0.

Protiřetězce vzhledem k dělitelnosti

Uvažujme o množině všech kladných přirozených čísel, s uspořádáním podle dělitelnosti (tj. \( a \leq_| b \,\! \), pokud \( a \,\! \) dělí \( b \,\! \)).

Při tomto uspořádání existují v množině přirozených čísel libovolně velké (co do počtu prvků) protiřetězce. Příkladem nekonečného protiřetězce je množina všech prvočísel. Tento protiřetězec je přitom největší možný – jakékoliv kladné přirozené číslo je porovnatelné s nějakým prvočíslem, takže ho nelze k tomuto protiřetězci přidat, aniž by přestal být protiřetězcem.

Existuje zde ale i jeden největší možný protiřetězec, který je pouze jednoprvkový – je to množina \( \{ 1 \} \,\! \). Důvod je ten, že číslo 1 je porovnatelné s každým přirozeným číslem (dělí každé přirozené číslo).

Související články

Externí odkazy