Přepychy (okres Rychnov nad Kněžnou)
Z Multimediaexpo.cz
Obec Přepychy se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou, kraj Královéhradecký, zhruba 3,5 km jižně od Opočna a 20 km východně od Hradce Králové.
Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 602 obyvatel.
Obsah |
Historie
Ačkoliv o první písemné zmínce Přepych se mluvilo a je zapsána i v kronice, obec neměla doklad, který by rok 1355 oficiálně potvrdil. Obec tedy požádala Státní okresní archiv v Rychnově nad Kněžnou o výpis. Rok 1355 byl nalezen v seznamu far a potvrzen. První písemná zmínka o obci tedy pochází z roku 1355, k roku 1848 obec náleží opočenskému panství. Od roku 1849 jsou Přepychy samostatnou obcí. Od roku 1960 náleží do okresu Rychnov nad Kněžnou. Obec se svým katastrálním územím zaujímá rozlohu 937 ha. Z toho je 678 ha zemědělská půda, 204 ha lesní půda, 1 ha vodní plocha 16 ha zastavěná plocha a 38 ha je zařazeno do ostatních ploch.
Kostel sv. Prokopa
Největší pozornost si jistě zaslouží původně gotický kostel, připomínaný k roku 1355, který byl později, v roce 1574 renesančně přestavěn. Zařízen je z roku 1774. Nachází se u Farského rybníku. V obci je řada starých roubených stavení s bohatě vyřezávanými štíty. Asi tak ve středu obce se nachází rybník U sv. Jana, upoutá nás na první pohled, jelikož v jeho středu roste velký kaštan.
Dřízenské údolí
V tomto malebném údolí uprostřed lesa najdete mnoho přírodních krás a památek. Můžete se projít po cestičkách - křížovou cestou se čtrnácti zastaveními, shlédnout kapli a studánku. Na těchto místech se také konají pobožnosti. O čistotu a pořádek se zde starají sestry z charitativního domova. Poutní místo je nyní nově opravené. Kaple Panny Marie, postavená v roce 1889, je dominantou poutního místa. Uvnitř studánky s kapličkou se nachází soška P. Marie. Pomník Aloisi Mádrovi, zakladateli poutního místa, postavili v roce 1897 jeho ctitelé.
Podzemní chodba
Přepyšští objevili kulturní dědictví v podobě části středověké podzemní chodby, která vede od zdejšího kostela po faru. Starosta Josef Petera spolu s kronikářem Zdeňkem Bahníkem se domnívají, že chodeb bude v obci více. Zřejmně jejich rozcestí je právě pod kostelem, kde kdysi stála strážní věž. Podzemní cesty jsou ve vynikajícím stavu, což potvrdila i archeoložka Martina Beková. Starosta potvrdil, že i při dalších stavebních akcích se na chodby údajně narazilo. Ovšem lidé o tom nemluvili. Až nyní, co se jednu z nich podařilo objevit, někteří se přiznávají, že jako malé děti se do chodeb dostali, a to v době, kdy se stavěl Charitní domov. Ani tehdy se o výskytu podzemních cest nemluvilo, pouze se těžkou technikou zahrnuly.Dno prozatím zprůchodněné cesty je zhruba ve čtyřmetrové hloubce. U fary je chodba vysoká téměř 230 centimetrů. V místě, kde se vykopal vchod, je vysoká pouze 160 centimetrů.Strop tvoří dva velikánské placáky na sobě umístěné. Jeden je tlustý alespoň patnáct centimetrů. Takto se podařilo zabránit případnému sesunutí a díky vypracovanosti zřejmě chodby zůstaly v takovém stavu, v jakém jsou dnes. Starosta, archeoložka i kronikář se jednoznačně shodli, že jde o unikátní objev. Chodby jsou totiž nejen precizně vybudované, kameny téměř dokonale opracované, ale hlavně celá stavba je natolik zachovaná, jako by nešlo ani o odkaz předků několik set let starý. Zřejmě vznikla ve 14. až 16. století.
Z historie školy
Podle ústního podání byla první škola v čp. 114 (vedle fary). Nová škola ze dřeva byla postavena na nynějším místě roku 1762 o jedné třídě. Tato škola byla zbořena roku 1832 a téhož roku vystavěna škola zděná, patrová o dvou třídách, třetí třída nahoře a pod ní byt pro učitele přistaveno roku 1876. Z bytu učitele byla roku 1883 zřízena třída čtvrtá. V roce 1889 byla zřízena třída pátá. V tomto roce navštěvovalo školu 310 žáků (žáci ze Záhornice, Dobříkovce a Mokrého).
Tradice divadelnictví
24. června 1998 uplynulo 75 let od uvedení divadelní hry "Branského Frantina," sehrané v přírodním divadle za mlýnem. To už Jednota divadelních ochotníků existovala 53 roků. Byla totiž založena v r.1870 pokrokovým vlastencem, řídícím učitelem Janem Sklenářem. Mezi sousedy sebral 71 zlatých na stavbu jeviště. Už 1. listopadu téhož roku zahájila Jednota svou činnost hrou J. K. Tyla "Slepý mládenec". Prvním ředitelem byl zvolen kaplan Dejl, režisérem pekař Josef Hájek. Za následného střídání změn ve vedení úroveň činnosti klesala až v roce 25. jubilea za ředitelování učitele K. Rolečka byla sehrána hra "Pod krovem otcovským", dále "Jan Výrava", "Mistr Bedrník a jeho chasa", "Pražský žid", "Paličova dcera." Dne 1. listopadu 1900 bylo oslaveno 30-ti leté jubileum hrou "Probuzenci", při níž bylo vybráno 62K 80hal. Duší pozdějšího vedení spolku až do roku 1921 byl režisér Josef Lacina. Nová doba ve svobodné republice volala po novém moderním jevišti. Obrat nastal po zvolení nového ředitele "Jednoty", učitele Josefa Brabence, jehož odvážný pokus získat rázem potřebný kapitál byl úspěšný. Za vhodné místo pro hry bylo vyhlédnuto údolí za mlýnem, ohraničené z jedné strany dřízeňským potokem a z protější příkrou strání jako stvořenou pro terasové hlediště. Stráň se proměnila v hlediště o 2400 sedadlech. K realizaci moderního jeviště došlo až v roce 1928 přístavbou sálu vedle staré hospody u domu Václava Kupky. Nové jeviště bylo slavnostně otevřeno 25.12. 1928
Sbor dobrovolných hasičů
Sbor dobrovolných hasičů v Přepychách vzniká na začátku roku 1880 a v krátké době se výborně osvědčuje. Z obecní kroniky se dozvídáme, že už v roce 1855 pořizuje obec za 18 zlatých a 30 krejcarů ke stříkačce nové hadice. V roce 1865 je z obecní pokladny po velkém požáru v obci zaplaceno 26 zlatých a 80 krejcarů za opravu stříkačky. Tento první hasičský stroj byl zřejmě nabírací a voda se do stříkačky musela donášet vědry. SDH PřepychySbor v době svéhp založení čítal 35 členů a od obce dostával ročně 30 zlatých podpory pro své účely. Část svých vydání sbor uhrazuje z výtěžku hasičských plesů. V letech 1887 až 1999 sbor úspěšně zasahuje u 37 požárů. V roce 1927 je obcí zakoupena stříkačka od pojišťovacího spolku Novoměstského - Rychnovského. Veřejné vystoupení s touto stříkačkou bylo na sjezdu hasičské župy Opočenské dne 17. července 1927. Sbor předvedl cvičení se svou stříkačkou na ruční pohon pomocí elektrického motoru pohaněného ze sítě a pomocí traktoru s přenosem hnací síly řemenem na alternátor vyrábějící eletrický proud pro elektromotor stříkačky. Tato tzv. "trojkombinace" umožňovala jakoukoli záměnu poháněcí síly. Celý postup byl znázorněn a předveden při požárním cvičení i s traktorem. Ve své době znamenala revoluční převrat svou vzájemnou zastupitelností pohonné síly k pohonu čerpadla. Stříkačka je v původní stavu, bez renovací a funkční.
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Prokopa
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
|