Pýchavka obecná
Z Multimediaexpo.cz
Pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum) je jedlá houba z čeledi pýchavkovitých. Je nejčastějším a nejlépe rozpoznatelným zástupcem rodu v Česku.
Obsah |
Popis
Plodnice pýchavky obecné jsou tvořeny kulovitým teřichem přecházejícím ve válcovitou stopku.[1][2] Plodnice má průměr 3 – 8 cm a je vysoká 4 – 6 cm.[1] Mají hruškovitý tvar na docela vysokém třeni. Na vrcholu plodnice se tvoří malá špička, která se v dospělosti otvírá.[3] Plodnice je bílá, později šedá až šedohnědá.[1] Povrch plodnice je pokryt bradavkami a ostny,[3] které snadno opadávají. Jemně bradavičnaté, téměř kulovité výtrusy jsou velké 3,5 – 4,5 µm.[1]
V mládí má jemnou a lahodnou chuť a příjemně houbovou vůni.[4]
Výskyt
Roste od června do listopadu jednotlivě nebo skupinách v sadech, v zahradách, na pasekách, u cest a na pastvinách, v listnatých, méně často i v jehličnatých lesích.[2][3][1]
Použití
Pýchavka obecná je dobrá jedlá houba, použitelná jen v mládí, kdy je teřich (vnitřek plodnice) čistě bílý,[4] pružný a měkký. Použít se dá do omáček či polévek. Plodnice se dají opražit na škvarky nebo připravit jako mozeček. Nehodí se však k nakládání, sušení nebo do smaženice.
V minulosti byla z plodnic připravována tinktura proti různým kožním onemocněním, vyrážkám nebo i astmatu. Pýchavka obecná se využívala i jako diuretikum.
Zdravotní rizika
V několika ojedinělých případech byla zaznamenána zdravotní rizika související s vdechnutím drobných prachových výtrusů právě pýchavek rodu Lycoperdon. Toto onemocnění se někdy označuje jako lykoperdonóza. Většinou souvisí se záměrným vdechováním velkého množství výtrusů pýchavek, někdy v souvislosti s pověrami o jeho léčivých účincích (zastavuje prý krvácení z nosu). Následky byly kašel, horečka, myalgie, únava a potíže s dýcháním, všechny symptomy postupně odezněly. Není jisté, zda byly způsobeny hypersenzitivní reakcí (alergickou), nebo infekcí těla sporami této houby.[5]
Etymologie slova
Název této houby je původně odvozen od dnes už nepoužívaného slovesa pýchati s významem foukat. Tento název získala pravděpodobně kvůli tomu, že pokud na zralou houbu zatlačíte, vyletí z ní žlutohnědý oblak s výtrusy. Tento oblak na nás v podstatě foukne.[6]
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 SMOTLACHA, Miroslav. Atlas tržních a jedovatých hub. Redakce Vladimír Slavík, Alžběta Pastrňáková, Miloš Kašpárek; ilustrace Jiří Malý. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1983. 270 s. S. 188.
- ↑ 2,0 2,1 KOBR, Dan. Pýchavka obecná [online]. HUNUNPA.cz, 2005-03-19 11:22:51 CET, [cit. 2009-02-02]. Dostupné online.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 Jedlé houby - abecední přehled jedlých hub. Chovatelka.cz [online]. [cit. 2009-02-02]. Dostupné online. ISSN 1802-0259.
- ↑ 4,0 4,1 ERHARTOVI, J. A M.. Houbařský atlas. [s.l.] : Finidr, 1994. ISBN 80-86682-07-2.
- ↑ Respiratory Illness Associated with Inhalation of Mushroom Spores -- Wisconsin, 1994. MMVR, 29. July 1994, čís. 43(29), s. 525-526. Dostupné online.
- ↑ Pýchavka. Martina Bímová. Dostupné online.
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |