Pseudohalucinace

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 3. 9. 2013, 13:24; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Pseudohalucinace je klamný vjem vzniklý bez reálného podnětu v bdělém stavu. Narozdíl od halucinace si je postižený při pseudohalucinaci po celou dobu trvání vjemu vědom, že jde o klam, neodpovídající vnější realitě. Příkladem v psychiatrii může být "slyšení hlasů v hlavě", oproti pravým halucinacím, kde by spíše šlo o "mluvení s osobami, které ostatní nevidí". Pseudohalucinace mohou často nastat například užitím psychedelik nebo disociačních drog. Pokud někdo mluví o halucinacích po požití těchto látek, pravděpodobně se ve skutečnosti jedná o pseudohalucinace. Tento termín není v psychiatrii příliš oblíben, jelikož je považován za nejednoznačný.

Akuse hudby

Jedním příkladem pseudohalucinace je akuse hudby, stav, kdy má člověk pocit, že zvnějšku slyší hrát hudbu, přitom si je však vědom přeludu. Jde o poměrně vzácný jev, který častěji mohou pozorovat lidé se sluchovou vadou a zřejmě také s určitými hudebními vlohami. Vyvolání jevu také podporuje hlučné prostředí, únava a stresující situace. Akusím hudby často podléhal například Bedřich Smetana. Hudba, kterou člověk slyší, může být v podstatě jakéhokoli druhu, někdy je člověku příjemná, jindy nikoli, někdy je člověk schopen hudbu do jisté míry ovládat. Jev zpravidla nelze vyvolat vůli a po nějaké době sám odezní.

Související články

Literatura

  • VONDRÁČEK, Vladimír; HOLUB, František. Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Bratislava : Columbus, 1993. ISBN 80-7136-030-9. Strana 37-38.