Roger Penrose

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 5. 8. 2010, 23:15; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Roger Penrose (* 8. srpna 1931, Velká Británie) je anglický matematický fyzik.

Je znám především svými příspěvky k obecné relativitě a kosmologii. Mezi jeho přínosy patří např. spolupráce na objevu Hawkingova záření. Jedna se také o rekreačního matematika a filosofa, jeho Erdősovo číslo je 3.

Rovněž si nechal patentovat tzv. Penrosovu dlažbu. Jde o geometrickou konstrukci, kterou lze vydláždit nekonečnou plochu pomocí malého druhu dlaždic různého druhu a to tak, aniž by vzorek dláždění kdekoli opakoval. Roger Penrose navázal na článek Deux types fondamentaux de distribution statistique (vyšlo česky v roce 1941 ve Statistickém obzoru, r. 22, str. 171-222, pod názvem Přírodní dualita statistického rozložení) českého geografa, demografa a statistika Jaromíra Korčáka z roku 1938.

Biografie

Mladá léta

Roger Penrose se narodil do rodiny, ve které byla matematika významný spojovací prvek zálib téměř každého člena rodiny. Jeho otec byl vystudovaný genetik, ale matematika byla jeho velkou zálibou, jeho starší bratr vystudoval matematiku i fyziku. Jeho mladší bratr se stal desetinásobným britským šachovým mistrem a jeho matka byla lékařka. Rogerovými zálibami byla matematika a biologie, ještě před počátkem studia matematiky na univerzitě v Cambridge se mezi jeho vytoužená povolání ocitla mozková chirurgie. Při výběru vysokoškolského studia váhal mezi studiem matematiky, či biologie. Rozhodl se pro matematiku. Narazil však na značný odpor svého otce, který byl toho názoru že jako matematik nebude mit schopnost uživit se. Roger však na svém rozhodnutí trval a tak jej děkan Cambridgské univerzity podrobil testu, ve kterém předpokládal, že vyřeší pouze polovinu daných matematických úloh. Roger však všechny úlohy vyřešil ještě před vypršením časového limitu, otec tedy ustoupil.

Vědecká dráha

Penrose vystudoval topologii, ale téměř celý život se zabývá teoretickou fyzikou. V 60. letech se věnoval obecné teorii relativity a jejímu důsledku na astrofyziku a kosmologii. Roku 1988 získal spolu se Stephenem W. Hawkingem Wolfovu cenu za fyziku. Rok poté vydal svoji první knihu s názvem Císařova nová mysl, roku 1994 vydal Stíny mysli a roku 1997 Makrosvět,mikrosvět a lidská mysl, ve které se zabývá svoji teorií, která pracuje s myšlenkou, že lidská mysl je jev na rozhraní mezi kvantovou fyzikou a fyzikou makrosvěta. Rovněž je Penrose učitelem slavného fyzika Stephena W. Hawkinga. Hawking však některé jeho teorie odmítá a označuje za "kacířské".