Polyamidová vlákna

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 21. 9. 2013, 08:59; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Chemická struktura polyamidových vláken

Polyamidová vlákna (mezinárodní zkratka: PA) jsou to vlákna z lineárních makromolekul, v jejichž řetězcích se opakují funkční amidové skupiny (viz Karbonylová skupina).

Obsah

Výroba

Z mnoha druhů se při výrobě vlákna v širším měřítku uplatnily tři druhy.

  • polyamid 6
  • polyamid 6,6
  • polyamid 11

Výchozí materiál pro oba druhy je ropa, ze které vznikají chemickým procesem základní suroviny:[1]

S výrobou se započalo v roce 1939. V roce 1938 patentoval P. Schlack kaprolaktamový způsob výroby polyamidu 6, který se začal průmyslově vyrábět v roce 1939. Cestu k výrobě polyamidu na bázi ricinového oleje otevřeli svým patentem p.Zeltner a p.Genas v roce 1944 - k výrobě polyamidu 11 bylo přikročeno v roce 1948.

V roce 2009 se ve světě vyrobilo 3,5 milionů tun polyamidových vláken (více než 90% jako filamenty), z toho asi 600 tisíc tun v Evropě. Z celkové produkce připadalo 68 % na PA 6, 30 % na PA 66 a 2 % na aramidy a ostatní druhy polyamidů.[2] V ČR dosáhla výroba v roce 1989 více než 700 tun, údaje o produkci z posledních let nejsou známy.

Charakteristické vlastnosti polyamidových vláken (PADv)

  • vysoká pevnost za sucha
  • vysoká odolnost v oděru
  • vysoká pružnost
  • možnost trvalého plisování
  • vysoká biologická odolnost
  • stálost vůči chemickým činidlům, hlavně alkáliím
  • nízká specifická váha, velký specifický objem
  • velmi snadné udržování (praní, sušení)
  • nízká hygroskopičnost (zeslabuje se použitím směsi PAD/CE)
  • nepříjemný studený omak hladkého hedvábí (odstraňuje se tvarováním vlákna)
  • vznik statické elektřiny při výrobě i použití (ruší se antistatickými preparacemi)
  • velmi dobrá barvitelnost závisí na typu vlákna

Použití

Rolák z PA6, stáří: 37 roků, nejméně 200 x praný, opotřebení je znatelné jen pod mikroskopem

V roce 2009 se asi z poloviny filamentů vyrobily punčochy a sportovní oděvy, 26 % se použilo na technické textilie (dopravní pásy, lana, sítě, filtry, chirurgické nitě) a 20 % na podlahoviny.[3]

Zacházení s výrobky z polyamidu

Každé vyprání zvyšuje trvanlivost tkanin nebo pletenin z polyamidu. Časté praní se doporučuje zejména u polyamidu 6 (silon, perlon, grilon).

Mnohé výrobky jsou napuštěny prostředky proti žloutnutí. Do prací lázně se musí přidávat přesná dávka speciální chemikálie, na které tento prostředek nereaguje. Tkanina nebo pletenina jinak po opakovaném praní zešedne.

Teplota žehličky nesmí u výrobků z čistého polyamidu přesáhnout 120°C.

Eventuální příznaky přecitlivělosti lidské kůže při nošení výrobků z polyamidu nejsou způsobeny vlastnostmi vlákna, nýbrž barvivy, zbytky pracích prostředků a podobně.

Aramidová vlákna

Aramid je zkratka sousloví aromatické polyamidy. Sloučenina vzniká napojením aromatických struktur na polyamidový řetěz, přičemž nejméně 85% aramidových skupin musí být přímo spojeno se dvěma aromatickými okruhy.[4]

Aramid byl vyvinut především jako vlákno odolné proti vysokým teplotám. Takzvané meta-aramidy (m-aramidy) mají bod tání přes 400° C, jsou odolné proti mnoha chemikáliím, pružné, snadno se zpracují v textilní výrobě. Nejznámější značka: Nomex.

Vzorec para-aramidu
Vlákno Pevnost
v tahu

cN/dtex

Hustota

g/ccm

Bod tání

°C

PA 66 6 1,14 260
p-aramid 19 1,45 550
ocel 3,5 7,8 cca. 1600

Dalším stupněm vývoje jsou para-aramidy (p-aramidy) vyráběné od 70. let minulého století např. pod značkou Kevlar nebo Twaron. Tato vlákna dosahují mimořádně vysokou pevnost v tahu při nízké specifické hmotnosti, srovnatelnou jen s uhlíkovými vlákny. Nevýhodou je malá odolnost proti účinkům světla a snadné nabíjení statickou elektřinou.

Způsob výroby: mokré spřádání (s podstatně lepšími vlastnostmi vlákna) nebo spřádání za sucha.

Aramidy se vyrábějí v několika modifikacích a dodávají se ve formě hedvábí, stříže, vločky nebo i tkaniny[5].

Použití: Pneumatikové kordy, dopravní pásy, brzdové obložení, ochranné oděvy (proti horku a proti střepinám), do kompozitů na stavbu lodí, letadel a raket[6]

Související články

Reference

  1. ↑ Polyamide na stránce "The International Rayon and Synthetic Fibres Committee
  2. ↑ http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/
  3. ↑ Statistika textilních vláken 2009 (anglicky): http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/y
  4. ↑ http://de.wikipedia.org/wiki/Aramidfaser
  5. ↑ HP-Textiles
  6. ↑ Staatliche Textilfachschule Münchberg

Literatura

  • Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, str. 301–336 a 448, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5 (německy)
  • Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981) str. 178-184
  • Kiessling/Matthes: Textil-Fachwoerterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 20 a 295 (německy)
  • Koslowski: Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3-87150-876-4 (německy)



Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Polyamidov%C3%A1_vl%C3%A1kna“