USS Atlanta (CL-51)

Typ:	lehký křižník
Třída:	třída Atlanta
Číslo trupu:
Jméno podle:
Objednána:
Zahájení stavby:	22. duben 1940
Spuštěna na vodu:	6. září 1941
Uvedena do služby:	24. prosinec 1941
Osud:	potopen 13. listopadu 1942 v bitvě u Guadalcanalu
Poloha vraku:
Cena:
Předchůdce:
Následovník:
Poznámka:
Takticko-technická data
Výtlak:	6718 tun (standardní); 8340 tun (plný)
Délka:	164,9 m
Šířka:	16,1 m
Ponor:	6,2 m
Pohon:	2 turbínová soustrojí Westinghouse; 4 kotle Babcock&Wilcox; 2 šrouby; 75 000 HP
Palivo:
Rychlost:	33,6 uzlů (62 km/h)
Dosah:	8 500 nám. mil; při 15 uzlech
Posádka:	623
Pancíř:	50–88 mm (boky); 50 mm (paluba); 38 mm (dělové věže)
Výzbroj:	16× 127 mm (8×2); 12× 28 mm (9×1) (později 10× 40 mm); 19× 20 mm; 8× 533 mm torpédomet
Elektronika:
Letadla:
Ostatní:

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 16. 7. 2012, 09:47; Sysop (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

USS Atlanta (CL-51) byl lehký křižník amerického námořnictva, který byl zároveň první postavenou lodí třídy Atlanta. Křižník byl v pořadí již třetí americkou válečnou lodí, pojmenovanou podle města Atlanta ve státě Georgia. Atlanta byla stavěna jako protiletadlový křižník určení především k protivzdušné ochraně svazů letadlových lodí. Křižník za války prošel krátkým, ale intenzivním bojovým nasazením. Nejprve se účastnil bitvy u Midway, dále bitvy u východních Šalamounů, bitvy u Santa Cruz a nakonec byl potopen v krvavé noční bitvě u Guadalcanalu, kde se skupina amerických křižníků a torpédoborců utkala se značně silnějším japonským svazem, vedeným bitevní lodí Kirišima.

Konstrukce

Kýl křižníku Atlanta byl založen 22. duben 1940 v loděnici Federal Shipbuilding and Drydock Co. v Kearny v New Jersey. Trup byl spuštěn na vodu 6. září 1941 a dokončen 24. prosinec 1941 v Brooklyn Navy Yard v New Yorku. Prvním kapitánem lodi byl Samuel P. Jenkins.

Další téměř tři měsíce strávila loď a její posádka při výcviku, který se konal především v zátoce Chesapeake. Po menších opravách a úpravách provedených v New Yorku, se loď vydala na první operační plavbu, když 5. dubna 1942 vyplula k Panamskému průplavu a 8. dubna zakotvila v městě Cristóbal na atlantické straně průplavu. Atlanta proplula průplavem a 12. dubna se se zastávkou u neobydleného Clippertonova ostrova, kde neúspěšně pátrala po stopách nepřátelské činnosti, vydala do Pearl Harboru. Zde Atlanta 23. dubna 1942 zakotvila.

Bitva u Midway

Na Havaji se Atlanta krátce zdržela a 3. května 1942 prodělala protiletadlový výcvik. Už 10. května ale přístav opustila aby společně s torpédoborcem USS McCall eskortovala muniční loď Rainier (AE-5) a tanker Kaskaskia (AO-27) na ostrov Nouméa v souostroví Nová Kaledonie. Dne 16. května se pak loď připojila ke svazu Task Force 16 viceadmirála Williama F. Halseyho, jehož jádrem byly letadlové lodi USS Enterprise a USS Hornet. TF 16 se vracel na Havaj, aby pomohl bránit souostroví před hrozbou japonského útoku. Pearl Harboru svaz dosáhl 26. května.

Už 28. května svaz TF 16 opět vyplul, aby byl součástí amerických sil v bitvě u Midway. V té Atlanta doprovázela a chránila letadlové lodě Enterprise a Hornet.

Nasazení u Guadalcanalu

Po bitvě u Midway se Atlanta vrátila do Pearl Harboru. Ve dnech 21., 25. a 26. června prošla výcvikem protiletecké střelby a od 1. do 2. července 1942 byla v suchém doku, kde byl její trup očištěn, opraven a dostal nový nátěr. Od 6. července už byl křižník opět plně ve službě a ještě několikrát cvičil protileteckou palbu, absolvoval cvičné střelby na vlečené cvičné cíle a cvičil i ostřelování pobřeží některého z Havajských ostrovů.

Dne 15. července 1942 se Atlanta opět připojila k Task Force 16 a plula s ním k Tongatapu, hlavnímu ostrovu souostroví Tonga. Křižník zde 24. července doplnil palivo torpédoborci USS Maury a sám doplnil palivo z tankeru Mobilube. Jelikož se blížil počátek invaze na Guadalcanal a Američané přeskupovali síly, byla Atlanta převelena k operačnímu svazu TF 61. Od počátku operací u Guadalcanalu 7. srpna, Atlanta chránila letadlové lodě a po jejich stažení se i nadále pohybovala v oblasti ostrova.

Když se Američanům podařilo konsolidovat své pozice na ostrově, šance japonských vojsk na zvrat situace byla závislá na dodávce posil. Vrchní velitel Japonského císařského námořnictva admirál Isoroku Jamamoto proto k ostrovu vyslat kombinovanou flotilu, chránící velký konvoj. Americké letadlo tento konvoj objevilo 23. srpna 1942. Letadlové lodě Enterprise a Saratoga vyslaly ke svazu své letouny, které však japonské síly nenalezly. Den poté došlo ke střetnutí letadlových lodí, zvanému jako bitva u východních Šalamounů. Atlanta zde bránila letadlovou loď Enterprise před útoky japonských letadel. Při hlavním útoku 18 střemhlavých bombardérů Aiči D3A1 Val se Atlanta podílela na přehradné palbě a podle svého kapitána Jerkinse sestřelila až 5 letounů. Enterprise přesto utrpěla jeden přímý a několik blízkých zásahů a byla vážně poškozena.

Další operace u Guadalcanalu

Po bitvě u Guadalcanalu se Atlanta několik dní podílela na operacích Task Force 61 a poté odplula na Tongatapu kvůli údržbě. Od 13. do 15. září tvořil křižník eskortu muniční lodě Lassen (AE-3) a transportu letadel Hammondsport (APV-2) na Nouméu. Po doplnění paliva a munice se vracel zpět. 23. září se připojil ke svazu Task Force 17, kde tvořil svaz společně s bitevní lodí USS Washington a torpédoborci USS Walke a USS Benham. Tento svaz doplul na Tongatapu 26. září a mezi 11.–14. říjnem 1942 eskortoval několik konvojů na Guadalcanal. Loď se poté připojila k TF 64 a nadále operovala poblíž Guadalcanalu.

Dne 25. října došlo k dalším střetům s japonským loďstvem, kterému se nedařilo vytlačit Američany z oblasti ostrova. Následujícího dne se Atlanta, tvořící společně s bitevní lodí Washington, těžkým křižníkem USS San Francisco, lehkým křižníkem USS Helena a dvěma torpédoborci uskupení Task Force 61, zúčastnila bitvy u Santa Cruz.

Potopení lodi

Po skončení bitvy se Atlanta stala vlajkovou lodí uskupení TF 64.2. Její velitel, admirál Norman Scott se nalodil 28. října. Loď se poté zúčastnila noční bitvy u Guadalcanalu, kde se skupina amerických křižníků a torpédoborců utkala se značně silnějším japonským svazem, vedeným bitevní lodí Kirišima. V bitvě byla potopena jak Atlanta (potopila ji vlastní osádka) tak i její sesterská loď USS Juneau (potopila ji japonská ponorka).

Související články

Seznam amerických křižníků

Literatura

HRBEK, Ivan; HRBEK, Jaroslav. Loďstva států účastnících se druhé světové války. Praha : Naše vojsko, 1994. 231 s. ISBN 80-206-0245-3.
PEJČOCH, Ivo. Protiletadlové křižníky třídy Atlanta. HPM, 1993, roč. 3, čís. 2, s. 28–29. ISSN 1210-1427.
Ivo Pejčoch, Zdeněk Novák, Tomáš Hájek. Válečné lodě 4. Naše vojsko (1993). ISBN 80-206-0357-3

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
USS Atlanta (CL-51)

Americké lehké křižníky třídy Atlanta
Atlanta • Juneau (CL-52) • San Diego • San Juan • Oakland • Reno • Flint • Tucson • Juneau (CL-119) • Spokane • Fresno

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii