V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Tísek

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 15. 10. 2013, 14:43; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Obec Tísek se nachází v okrese Nový Jičín, kraj Moravskoslezský po obou stranách hranice mezi vlastním Českým Slezskem a někdejšími Moravskými enklávami ve Slezsku. Obec se skládá z místních částí (zároveň ZSJ) Tísek a Karlovice, které jsou od sebe oddělené silnicí z Výškovic. Zástavba obou části je již téměř úplně propojená, takže se jedná prakticky o jednotný urbanistický celek. K Moravským enklávám ve Slezsku náležely Karlovice, původně patřící do katastru sousední obce Slatina. Katastrální hranice zde původně vedla středem výše zmíněné silnice.

Obsah

Vznik obce

Prvý a dosud nejstarší známý písemný doklad o Tísku pochází z roku 1377. Tehdy patřilo půl vsi Václavu z Kravař, druhá půlka s největší pravděbodobností jako dědičný statek Slatině. Pak se majitelé střídali ať už dědictvím, nebo prodejem, až nakonec bylo panství Bílovecko někdy kolem roku 1650, ke kterému patřil i Tísek, přiznáno Bohunce Pražmové a jejímu manželovi Václavu Zikmundu Sedlnickému z Choltic. Vlastnictvím Sedlnických zůstalo toto panství téměř 300 let až do roku 1945.

Odtržení obce

Počátkem 19. století došlo k odtržení obce Tísku od bíloveckého velkostatku zřízením samostatného statku Výškovice, který trval až do roku 1906. Prvý podrobnější úřední popis o vsi Tísku pochází z roku 1842. Žilo tu celkem 89 rodin, z toho 64 zemědělských, 2 řemeslnické a zemědělské, 2 řemeslnické a 21 nádenických u rolníků. Jen čtyři domy byly z kamene a kryté šindelem, ostatní byly ze dřeva a s doškovými střechami. Obyvatelstvo bylo české. Od roku 1850 patřil Tísek k politickému okresu Opava. V roce 1896 byl Tísek přidělen k nově zřízenému hejtmanství v Bílovci a zůstal v rámci tohoto politického okresu do roku 1960, kdy připadl do okresu Nový Jičín.

Vývoj v 19. a 20. století

V 19. a hlavně ve 20. století dochází v obci k poměrně rychlému růstu počtu domů a obyvatel ve srovnání se 17. a 18. stoletím, kdy tento vývoj byl značně pomalý. Jestliže v roce 1806 byklo v obci celkem 25 usedlostí po více než 150 letech v roce 1787 tu bylo jen 47 domů. Do roku 1900 měla obec 82 domů a 520 obyvatel, roku 1930 již 129 domů a 641 obyvatel a v roce 1970 s osadou Karlovice 200 domů a 772 obyvatel. V roce 2002 měla obec 234 rodinných domků, 3 bytové domy, 5 chat a 884 obyvatel.

Škola

Vlastní školu si obec vydobyla v roce 1862. V letech 1868 - 1869 byla pro ni vystavěna budova, která byla v roce 1902 rozšířena na dvoutřídní a přestavěna. Další rekonstrukce byla v roce 1929 a 1945. Války

Války

Do života obce a obyvatel zasáhla negativně první světová válka 1914 - 1918. Z Tísku bylo zasláno na bojiště této války několik desítek můžů, z nichž se už 12 nevrátilo. Dalším takovým zásahem byla v letech 1938 - 1945 druhá světová válka. Pro obec to bylo násilné přerušení jejího vývoje a 7 let fašistického útlaku a nesvobody. Osvobození obce 29. dubna 1945 bylo vykoupeno žiovoty 63 sovětských vojáků, 5 životy místních občanů a jeden se navrátil z koncentračního tábora. Zničeny byly 2 domy, 6 stodol, silně byly poškozeny: škola, kostel a obecní úřad. Vážné škody byly na 50 domech.
Karlovice | Tísek


  Města a obce okresu Nový Jičín  

Albrechtičky • Bartošovice • Bernartice nad Odrou • Bílov • Bílovec • Bítov • Bordovice • Bravantice • Frenštát pod Radhoštěm • Fulnek • Heřmanice u Oder • Heřmánky • Hladké Životice • Hodslavice • Hostašovice • Jakubčovice nad Odrou • Jeseník nad Odrou • Jistebník • Kateřinice • Kopřivnice • Kujavy • Kunín • Libhošť • Lichnov • Luboměř • Mankovice • Mořkov • Mošnov • Nový Jičín • Odry • Petřvald • Příbor • Pustějov • Rybí • Sedlnice • Skotnice • Slatina • Spálov • Starý Jičín • Studénka • Suchdol nad Odrou • Šenov u Nového Jičína • Štramberk • Tichá • Tísek • Trnávka • Trojanovice • Velké Albrechtice • Veřovice • Vražné • Vrchy • Závišice • ŽenklavaŽivotice u Nového Jičína