Stránecká Zhoř (zámek)
Z Multimediaexpo.cz
Zámek Stránecká Zhoř je renesanční zámek ve stejnojmenné obci na Moravě nedaleko Velkého Meziříčí, jenž v 16. století z původní sředověké tvrze přestavěl do dnešní podoby Jan starší Stránecký ze Stránec. V současnosti je v majetku Řádu rytířů Kristových.
Obsah |
Popis zámku
Jedná se o čtyřkřídlou patrovou budovu s okruhovými věžemi a malými obdélníkovými okny s kamenným ostěněním připomínající hradní charakter stavby. Půdorysem tvoří zámek pravidelný čtverec s malým uzavřeným nádvořím a jedním vjezdem ze severní strany, kudy probíhá místní komunikace a nad ní jsou budovy bývalého panského dvora. Celá jednoposchoďová budova je zděná, postavena v kombinaci kámen-cihla. Kryta je rovnou sedlovou střechou opatřenou pálenou krytinou.
Nad vjezdem vyčnívá nepatrná věžička s malým zvonkem, kterému se od nepaměti říká „umíráček“. Ohlašuje svým chraplavým hlasem každé úmrtí v obci nebo jiná nebezpečí hrozící lidem či jejich majetku.
Bývala tu také kaple a hladomorna. Části věží, kdysi převyšujících zámeckou budovu, byly patrně v 19. století ubourány do úrovně hlavní stavby a zakryty prodlouženou střechou. Stropy v přízemí jsou klenuté a v poschodí zhotoveny ze dřeva. Stavba je jen částečně podsklepena - na východní a severní straně, vlevo od vjezdu do nádvoří.
U zdi uprostřed jihozápadního křídla na nádvoří stávala půlkruhová kašna a nad ní z kamene byla vytesána mužská hlava, z jejíhož ústního otvoru kdysi vytékala voda do kašny. Pod hlavou na kamenném podstavci je vytesán nápis: Das ist der Kopf und Gesicht des Lampauer. (To jest hlava a obličej „světlonoše“ - přesný význam slova Lampauer není zcela jistý) s uvedením roku 1684. Kašna byla tedy pravděpodobně postavena tehdejším majitelem zámku Rudolfem Rabattem Patrně později sem byla umístěna do výklenku nad kašnou socha sv. Jana, ke kterému se chodili modlit místní věřící.
Dějiny zámku
Doba nejstarší
Zámek, tuto na svojí dobu nákladnou a mohutnou stavbu, postavil na počátku 2. poloviny 16. století Jan st. Stránecký ze Stránec. Kdysi panské sídlo hrabat, rytířů a jiných pánů přestalo sloužit svému účelu již v roce 1729, kdy se stalo spolu s dvorem a dalším majetkem, zbožím pánů na Meziříčí. Po dlouhá desetiletí pak sloužil jen jako seník a sýpky. Teprve později začal být šířeji hospodářsky a jinak využíván. Vhodné prostory byly upraveny na několik bytů pro šafáře a další zaměstnance dvora.
1. polovina 20. století
Ve 30. letech 20. století po parcelaci panského dvora přišel zámek do majetku Družstva pěstitelů a šlechtitelů pro západní Moravu ve Velkém Meziříčí spol. s.r.o., později Elita Brno, které po roce 1950 již pod dalším názvem (Oseva Brno) svoji provozní činnost z větší části přemístilo do nově postaveného objektu o neco severněji, u státní silnice.
Mezi tou dobou stihlo zámek veliké neštěstí. Z lidské nedbalosti dne 2. března 1943 povstal oheň, který se rychle rozšířil a v krátké době zachvátil celý zámek. Velkým nákladem a úsilím byl zámek obnoven a dán opět do provozu. Na opravě zámku se podílela z velké části firma Kozina z Velkého Meziříčí. Hned druhého dne byl správce zámku a statku František Hejátko zatčen gestapem a poté zprošten funkce. Ma hospodářství byla uvalena nucená správa a toto přiděleno do podřízenosti zámku v Rantířově u Jihlavy. Novým správcem byl jmenován neznámý a záhadný člověk jménem Glass. Jak záhadně přišel, tak i po válce záhadně zmizel.
2. polovina 20. století
V poválečných letech využívá budovu zámku stále Družstvo pěstitelů a šlechtitelů Elita později Oseva. Netrvalo dlouho a na majitele zámku přišla další pohroma v podobě poúnorové konfiskace všeho majetku podnikatelským a jiných majetných vrstvám. Tak se stalo,že po únoru 1948 přechází zámek o vše, co k němu náleží, do vlastnictví státu.
Hledá se řešení pro nové využití zámku, které bylo nalezeno v 50. letech ve zřízení Učňovské školy zemědělské. V té době byl nešetrně proveden zásah do střešní konstrukce jihozápadního křídla,který narušil celkový vzhled zámku z té nejpěknější strany. Bylo zde neodborně vestavěno 6 podkrovních místností s výklenky ve střeše opatřenými okny. Vnitřek též stavebně upraven, někde i bez ohledu na zájmy státní památkové péče. Žel ani toto řešení nebylo trvalého charakteru a po deseti letech od zřízení zemědělské mistrovské školy, roku 1963, zámek osiřel a opět se vrátil do užívání Osevy a následně do JZD. Ti zde měli sklady, poté dílny a také svojí závodní kuchyň s jídelnou, kterou převzali po předchozí zemědělské škole.
Dnem 1. ledna 1979 předchází celá budova zámku do správy MNV, který přenechává objekt dále k dočasnému užívání již sloučenému JZD Měřín (dnes Agro Měřín a.s.) se sídlem v Měříně, které současně přebírá budovu zámku s jeho omezeným využitím. Naposledy zde byla dřevodílna a sklad krmných směsí.
Současnost
V roce 1999 zcela zdevastovaný zámek koupil Řád rytířů Kristových, jenž brzy započal zajišťovací a opravné práce. Zámek po dokončení bude sloužit jako sídlo Řádu rytířů Kristových a také veřejným potřebám v rámci spolupráce s obcí a dalšími subjekty. Hlavním bodem využití je kaple Božího milosrdenství v jižním křídle ke které přiléhá kapitulní síň s kryptou, v patře západního křídla vznikne rozsáhlá knihovna, do které se uloží knihy v majetku řádu a bude sloužit i veřejnosti, dále pak dva sály pro příležitostné akce, kancelář a pod.
V současnosti je celý objekt ještě staveništěm a funguje zde pouze kancelář Konventu rytířů Kristových a ostraha.
Souřadnice
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |