Stepník moravský

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 20. 5. 2012, 21:43; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Soubor:Eresus moravicus.jpg
Stepník moravský

Stepník moravský (Eresus moravicus) je jedovatý pavouk žijící na jižní Moravě. Přestože stepníci jsou jedni z nejnápadnějších pavouků Evropy, stepník moravský byl objeven a vědecky popsán teprve v roce 2008 Dr. Milanem Řezáčem, zoologem z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze. Je jedním z největších a nejpestřeji zbarvených pavouků ve střední Evropě. Je patrně také nejjedovatějším pavoukem na území Česka.[1] Stepníci jsou pozoruhodní tím, že mláďatům slouží jako první potrava jejich matka.[2] V populaci je vždy více samců, než samic, a tak samci tvrdě soupeří o to stát se otci. Proto svým partnerkám po kopulaci zalepují pohlavní orgán, aby jí tak zamezili promiskuitu.

Obsah

Popis

Samice dosahuje velikosti až 35 mm (měřeno včetně nohou, samotné tělo do 20 mm), samec asi 11 mm. Samci mají výstražné bílo-černo-červené zbarvení připomínající zbarvení slunéčka, které je chrání před predátory orientujícími se zrakem, jakými jsou např. ptáci, při jejich pouti za samicemi. Samice jsou celé černé, pouze na hlavě mají velkou svítivě oranžovou skvrnu. Právě tato skvrna je jedním ze znaků odlišujících stepníka moravského od ostatních středoevropských druhů.[3] Žijí velice skrytě v přibližně 10 cm hlubokých svislých norách vystlaných pavučinou, jejichž ústí je zvrchu chráněno pavučinovou stříškou. Do té pavouci zapřádají kousky prsti a tak noru dokonale maskují.

Jedovatost

Jed stepníků má podobné složení jako jed některých jedovatých hadů (obsahuje enzymy fosfolipázy). Jedná se o neurotoxin ovlivňující fyziologii celého organismu. Kousnutí většiny ostatních našich pavouků na lidský organismus nepůsobí vůbec, a pokud ano, tak pouze lokálně. Kousnutí menších druhů středoevropských stepníků způsobuje u zdravého člověka horečnatý stav doprovázený silným zrychlením tepu, tlakem v hlavě a zrudnutím obličeje. Ten po přibližně dvou hodinách končí a zbytek dne přetrvává silná bolest hlavy. Působení na děti nebo nemocné lidi není známo. Existuje však údaj, že po kousnutí velkého druhu stepníka Walckenaerova zemřelo v Turecku dítě. Otrava stepníkem moravským dosud nebyla zaznamenána. Je však větší než ostatní dva středoevropské druhy a disponuje tedy pravděpodobně větším množstvím jedu. Není však potřeba mít z otravy tímto pavoukem strach, protože pravděpodobnost kousnutí je mizivá. A to nejen pro jeho vzácnost a život v podzemních norách, ale i proto, že nebývá agresivní.[4]

Rozšíření

Vyskytuje se v České republice, Slovensku, Maďarsku i Rakousku,[3] zejména v místech se zachovalou panonskou stepní krajinou.[4] V ČR byl nalezen například na Pálavě u Mikulova, v oblasti Bzeneckých písků, na předměstích Brna, v Podyjí, na Mohelenské hadcové stepi. Téměř všechny jeho lokality jsou rezervacemi. Rozšíření stepníka moravského dosud není uspokojivě známo, a tak každý jeho nález by měl být evidován (eviduje Dr. Milan Řezáč, rezac@vurv.cz, tel. 233022416, mobil 721162763). Stanovištěm stepníka moravského jsou zachovalé skalní nebo písčité stepi, pro které jsou charakteristické stepní trávy kavyly (Stipa spp.). Tyto stepi byly u nás po konci poslední doby ledové daleko rozšířenější než dnes. Po zvlhčení klimatu však většinou zarostly dřevinami. Jejich poslední zbytky se do současnosti zachovaly díky pastvě koz a ovcí. Tyto poslední zbytky si zasluhují nejpřísnější ochranu spočívající především v udržení režimu spásání. Stepník moravský jako velice pozoruhodný a památný druh si zasluhuje druhovou ochranu, která by byla argumentem pro územní ochranu jeho lokalit. Nebezpečí ze strany nezodpovědných návštěvníků přírody nehrozí, neboť nemají skrytě žijící stepníky šanci nalézt a sešlap stanovištím stepníků vyhovuje. Určité riziko však představují teraristé, kteří jsou schopní atraktivní pavouky systematicky vyhledávat, a to třeba i ke komerčním účelům. Populace stepníka moravského jsou nepočetné a se znalostí, jak nory dohledat, snadno vysbíratelné.[5]

Literatura

  • Vybrané články o jedu stepníků
  • Usmanov P.B., Nuritova F.A. (1994): The anticoagulant action of phospholipase A from Eresus niger spider venom. Toxicon, 32: 625–628.
  • Nuritova F.A., Isamukhamenov A. Sh. et Usmanov P.B. (1993): An investigation of the phospholipase activity of the venom of the spider Eresus niger. Chemistry of Natural Compounds, 29: 542–542.
  • Řezáč M., Pekár S. & Johannesen J. (2008). Taxonomic review and phylogenetic analysis of central European Eresus species (Araneae: Eresidae). Zoologica Scripta, 37: 263–287.

Reference

  1. ↑ http://www.novinky.cz/clanek/158073-na-jizni-morave-objevili-novy-druh-jedovateho-pavouka.html
  2. ↑ http://zpravy.idnes.cz/v-cesku-objevili-pavouka-jehoz-mladata-sezerou-vlastni-matku-pt6-/vedatech.asp?c=A090106_091800_vedatech_jw
  3. ↑ 3,0 3,1 Aranearium: Stepník moravský http://aranearium.cz/cz/gallery.aspx?gen=Eresus&spe=moravicus
  4. ↑ 4,0 4,1 Praguemonitor: New poisonous spider species discovered in South Moravia http://praguemonitor.com/2009/01/06/new-poisonous-spider-species-discovered-south-moravia
  5. ↑ Idnes: http://zpravy.idnes.cz/v-cesku-objevili-pavouka-jehoz-mladata-sezerou-vlastni-matku-pt6-/vedatech.asp?c=A090106_091800_vedatech_jw

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Stepník moravský
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Stepn%C3%ADk_moravsk%C3%BD“