2001: Vesmírná odysea je slavný film, natočený Stanley Kubrickem v roce 1968 a inspirovaný povídkou Hlídka (Sentinel) Arthura C. Clarka. Clarke se podílel na scénáři a později původní povídku rozšířil na román. Mezi fanoušky science fiction se obě díla stala jednoznačným kultem. Tady se zaměřujeme především na filmové dílo. Knižní podoba může ještě podrobněji dovysvětlit některé nejasné myšlenkové konstrukce filmu, ale na druhé straně by však obě díla neměla být směšována, protože jejich pojetí a částečně i vyznění je odlišné.
Film je nejen příběhem, ale především velkým vizuálním dílem režiséra. Prvních 30 minut nezazní lidské slovo. Známá je například scéna příletu raketoplánu k rotující kosmické stanici za doprovodu Straussova valčíku.
Technické dekorace filmu byly tvořeny podle soudobých technických projektů se snahou o realistické podání.
Úvod filmu se odehrává v dávné minulosti. Nedaleko tlupy pralidí se objeví podivný obelisk, který předky lidí během opakovaných seancí naučí používat nástroje a zbraně. Tím výrazně zlepší jejich šanci na další přežití, zejména v souboji s konkurující tlupou - její vůdce je právě pomocí zbraně zabit a tlupa zahnána na útěk. Děj filmu se vzápětí geniálním a známým střihem (kost triumfálně vyhozená do vzduchu se mění v kosmickou loď) posune o miliony let později.
Další část se odehrává v roce 2001. Lidstvo objeví na Měsíci záhadný útvar neznámého původu, zvaný monolit. Útvar se vydává prozkoumat doktor Heywood R. Floyd. Záběry z cesty ve filmu představují přelom v technice filmových triků a dodnes působí mimořádně věrohodně. Po přistání (a vysvětlovacím setkání s osazenstvem měsíční základny) se Floyd vydává k z podzemí vykopanému monolitu. Ten náhle (v knize po ozáření slunečními paprsky) vyšle rádiový signál k planetě Jupiteru (v knize k Saturnu).
Po roce se k Jupiteru vydá kosmická loď Discovery s úkolem zjistit údaje o příjemci signálu. Kvůli utajení ale přinejmenším bdělá část posádky (část osádky je v hibernaci) nezná celý obsah mise.
