V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Braunau am Inn

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 16. 11. 2010, 00:27; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Znak Mapa
Znak města Umístění v Rakousku
Základní údaje
Spolková země: Horní Rakousko
okres: Braunau am Inn
region: Innská čtvrť (311)
PSČ: 5280
předvolba: 07722
SPZ: BR
partnerské město: Broumov (ČR)
Adresa
městského úřadu: 		Stadtplatz 38
5280 Braunau am Inn
Oficiální web: www.braunau.at
E-Mail: rathaus@braunau.ooe.gv.at
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 16 372 (15. května 2001)
Hustota zalidění: 660,2 obyvatel/km²
Geografie
rozloha: 24,8 km²
nadmořská vyška: 351 m n.n
Zeměpisné souřadnice: 48°15'29'' s.š.
13°02'01'' v.d.
politika
starosta: Gerhard Skiba (SPÖ)
městská rada
(37 křesel): 		SPÖ 25, ÖVP 7
FMU 5, FPÖ 4
Pohled na Braunau z německého břehu řeky Inn

Braunau am Inn, česky Braunau na Innu nebo Brunov je okresní město v Horním Rakousku, na pravém břehu řeky Inn, která v těchto místech tvoří hranici mezi Rakouskem a Německem. Město leží 95 km západně od Lince a 50 km severně od Salcburku. Braunau má 16 372 obyvatel (2004). Celosvětově je Braunau známé především tím, že se zde 20. dubna 1889 narodil Adolf Hitler. Město se tuto nechvalnou proslulost snaží překonat. Roku 1989 starosta Gerhard Skiba dal postavit před Hitlerovým rodným domem pamětní kámen proti válce a fašismu. Od roku 1992 Spolek pro současné dějiny organizuje Braunauské dny současných dějin (Braunauer Zeitgeschichte-Tage) a od roku 1998 se konájí roční srazy rakouské Pamětní služby (Gedenkdienst). V roce 2000 se místní noviny „Braunauer Rundschau“ chopily iniciativy ve sbírání podpisů pod titulem „Braunau vydává signál“.

Obsah

Poloha

Braunau am Inn (351 m n. m.) leží v Innské čtvrti, 15 km východně od soutoku řek Inn a Salzach. Naproti, na německé straně Innu, leží bavorské město Simbach am Inn. Udává se velikost města 9,1 km od severu k jihu a 7,8 km od východu k západu, což činí 24,7 km celkové rozlohy. Z toho je 53% zemědělsky využito a 16,2% zalesněno.

Erb

Barvy města jsou zelená a bílá. Falcký lev ve znaku symbolizuje dlouhý vztah s Bavorskem.

Dějiny

  • 780 první písemná zmínka od „Rantesdorf“ (Ranshofen)
  • 1120 Braunau poprvé písemně zmíněno pod jménem „Prounaw“
  • 1260 uznáno městské právo
  • 1380 velký požár
  • 1439 – 1466 stavba kostela svatého Štefana
  • 1492 položení základního kamene věže kostela svatého Štefana, která měří 92 m a je jedna z nejvyšších v Rakousku
  • 1705 Oberländer Bauernaufstand, Braunau je v rukou rebelů. Během bavorské revoluce „Sendlinger Mordweihnacht“ zasedá výbor pro obranu země v Braunau.
  • 1743 obléhání města při válce o dědičné právo
  • 1779 Těšínský mír určil, že Innská čtvrť, dosud patřící Bavorsku, bude přiřčena Habsburské monarchii a přičleněna k Hornímu Rakousku
  • 1810 – 1816 Innská čtvrť opět připojena k Bavorsku
  • 1816 Innská čtvrť se s konečnou platností stává částí Rakouska
  • 1874 velký požár
  • 1889 narození Adolfa Hitlera
  • 1938 německá armáda vtrhla přes Braunau do Rakouska
  • 1939 začátek stavby „Aluminiumwerke Ranshofen“ (dnes AMAG)
  • 1989 starosta Bernard Skiba dal postavit před Hitlerovým rodným domem pamětní kámen proti válce a fašismu
  • 1992 první Braunauské „Zeitgeschichte Tage“ Unerwünschtes Erbe = nechtěné dědictví“
  • 2000 podpisová akce iniciovaná „Braunauer Rundschau“ – „Braunau setzt ein Zeichen“

Politika

Městská rada má 37 členů: SPÖ 21, FPÖ 4, FMU 5, ÖVP 7. (2003)

Hospodářství

V hospodářství dominuje průmysl a živnost, kde je zaměstnáno 58% obyvatelstva.

  • geotermální elektrárna (ve spolupráci se Simbachem am Inn)
  • Austria Alu Guss (AAG)
  • Austria Metall AG (AMAG) http://www.amag.at
  • Berner
  • Innkristal
  • Optimo

Doprava

V Braunau začíná německá silnice A94, která vede do Altöttingu. Také existuje spojení do Salzburgu, Straßwalchenu, Riedu am Innkreis a Schärdingu po dálnici A8. Vlakem se dostanete do Riedu am Innkreis a Steindorfu bei Strasswalchen.

Město

K Braunau patří: Aching, Au, Blankenbach, Braunau Neustadt, Gasteig, Höft, Haiden, Haselbach, Himmellindach, Laab, Lach, Lindach, Maierhof, Neue Heimat, Oberrothenbuch, Roith, Scheuhub, Tal, Unterrothenbuch.

Památky

Protifašistický památník před Hitlerovým rodným domem. Za mír, svobodu a demokracii. Už nikdy více fašismus. Milióny mrtvých varují
  • Náměstí
  • Radnice
  • Fischerbrunnen
  • Kostel sv. Štefana
  • Bürgerspitalkirche a Spitelanlage
  • Městská knihovna
  • Evangelický kostel
  • Bývalý kostel sv. Martina
  • Herzogenburg (muzeum okolí)
  • Glockenießerhaus
  • Věž městské brány
  • Malerwinkel s vodní věží
  • Vequelhaus
  • Sgrafitohaus
  • Palmová památka
  • Walcher a Färbergraben
  • Eisernes Ross
  • Protifašistický památník před rodným domem Adolfa Hitlera
  • Vodní brána
  • Náhrobní kámen Hanse Stainigera
  • Zeď pevnosti
  • Městské divadlo
  • Centrum kultury v Guggu
  • Kriechbaumstiege
  • Bývalý Vorderbad
  • Kostel v Ranshofenu
  • Vojenský hřbitov
  • Kostelní pouť svatého Valentina v Haselbachu

Osobnosti

  • Franz Jetzinger, doktor teologie, narozen 1882 v Ranshofenu u Braunau am Inn. Kněz jezuitského řádu, profesor teologie v Linci, redaktor a politik. Autor Hitlers Jugend (Hitlerovo mládí)
  • Adolf Hitler, narozen 1889 v Braunau. Žil v Braunau až do roku 1892.
  • Egon Ranshofen-Wertheimer, narozen 1894 v Ranshofenu u Braunau, sociolog a diplomat. Roku 2007 se jím budou zabývat 16. Braunauer Zeitgeschichte Tage.
  • Wili a Rudi Schneiderové, narození 1903 a 1908 v Braunau, se v meziválečném období stali slavnými na poli parapsychologie. Sám Thomas Mann se zajímal o telekinetické schopnosti bratří Schneiderů.
  • Christoph Kotanko, narozen 1953 v Braunau, se stal šéfredaktorem rakouských novin Kurier.
  • Susanne Riess-Passer, bývalá ministryně zahraničních věcí za FPÖ, se také narodila v Braunau.

Literatura

  • Konrad Meindl, Geschichte der Stadt Braunau am Inn Braunau 1882.
  • Sebastian Hiereth, Geschichte der Stadt Braunau am Inn. 1. Teil. vydavatel Stadtgemeinde Braunau am Inn 1960
  • Sebastian Hiereth, Geschichte der Stadt Braunau am Inn. 2. Teil. vydavatel Stadtgemeinde Braunau am Inn 1973
  • Hans von Hammerstein, Im Anfang war der Mord. Erlebnisse als Bezirkshauptmann von Braunau am Inn und als Sicherheitsdirektor von Oberösterreich in den Jahren 1933 a 1934. Verlag für Geschichte und Politik, Wien 1981.
  • Max Eitzlmayr, Braunauer Album. Braunau am Inn 1985.
  • Florian Schwanninger, Im Heimatkreis des Führers. Nationalsozialismus, Widerstand und Verfolgung im Bezirk Braunau 1938-1945. Edition Geschichte der Heimat. vydavatelství Franz Steinmaßl, Grünbach 2005.

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Braunau_am_Inn“