Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Barota
Z Multimediaexpo.cz
.jpg)
Barota (Gunnera) je jediný rod čeledi Gunneraceae z řádu Gunnerales vyšších dvouděložných rostlin.
Obsah |
Charakteristika
Vytrvalé byliny s jednoduchými střídavými listy v přízemní růžici. Listy jsou malé až velké, často s dlouhým řapíkem, lysé nebo chlupaté, hladké nebo drsné. Čepel je nejčastěji srdčitá nebo štítnatá, s dlanitou žilnatinou. Květy jsou jedno nebo oboupohlavné, souměrné, velmi drobné, v bohatých úžlabních nebo vrcholových vzpřímených latách. Kalich i koruna v počtu 2 plátků, někdy redukované, koruna někdy zcela chybí. Tyčinky 2 nebo 1. Gyneceum je synkarpní spodní, ze 2 plodolistů s jedním vajíčkem, jednopřehrádkové, se 2 čnělkami. Plodem je jednosemenná peckovice nebo oříšek. Semena s olejnatým endospermem.
Rod Gunnera zahrnuje asi 68 druhů a je rozšířen především na jižní polokouli. Areály výskytu jsou roztroušeny v jižní a východní Africe, na Madagaskaru, v jihovýchodní Asii, na Novém Zélandu a na Tasmánii, ve Střední a Jižní Americe (především v Andách) a na Havaji.
V kořenovém systému barot žijí symbiotické sinice vázající vzdušný dusík.
Taxonomie
V dřívějších systémech byla za nejblíže příbuznou považována čeleď zrnulovité (Haloragaceae), do níž byl rod Gunnera někdy vřazován. Cronquist řadil čeleď Gunneraceae do řádu Haloragales.
Molekulární analýzy příbuznost Gunneraceae s čeledí zrnulovité (Haloragaceae) nepotvrzují. V systému APG I byla čeleď Gunneraceae ponechána nezařazená do řádu v rámci jádrových pravých dvouděložných (Core Eudicots). V systému APG II je již řád Gunnerales uveden a zahrnuje jedinou čeleď Gunneraceae, do níž je mimo rodu Gunnera zařazen i rod Myrothamnus.
V aktualizované verzi systému APG II, dostupné na stránkách Angiosperm Phylogeny, je rod Myrothamnus řazen do samostatné čeledi Myrothamnaceae, která je sesterskou větví Gunneraceae.
Využití
Některé druhy baroty (Gunnera) jsou při dobrém zimním krytu schopny přežít ve středoevropských podmínkách zimu a jsou pěstovány jako soliterní trvalky nápadné velikými listy.
Zástupci
Literatura
- Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0691116946.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |