Kjúšú J7W

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 25. 2. 2009, 07:50; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
J7W
Soubor:J7w.png
Základní charakteristika
Určení stíhačka letoun
Výrobce Kjúšú
Konstruktér
První let 3. srpen 1945
Zařazen
Vyřazen
Výroba
Vyrobeno 2
Varianty J7W2
Uživatel

Kjúšú J7W (japonsky: 震電, Šinden - Blesk) byl prototyp japonského stíhacího letounu kachní koncepce, vyvíjeného v období druhé světové války.

Šinden byl vyvíjen na objednávku japonského císařského námořnictva, jako odpověď na nasazení nových amerických těžkých bombardérů Boeing B-29 Superfortress, jejichž nálety na Japonsko působily značné škody. Přestože byl objednán námořnictvem, měl operovat především z pozemních základen. Aerodynamická koncepce kachního letounu byla před stavbou prototypu testována na kluzácích, označených MXY6.

Křídla letounu se nacházely na konci trupu a ocasní plochy byly na přídi. Stabilizátory byly v polovině délky křídla. Motor byl umístěný na zádi a poháněl vrtuli, která byla v tlačném uspořádání. Předpokládalo se, že Šinden bude výkonný a obratný přepadový stíhač, ale do konce války vznikly jen dva prototypy a pouze jeden 3. srpna 1945 skutečně vzlétl. Vznikl také projekt proudovým motorem poháněné varianty Šindenu, označené J7W2, ale zůstal jen na papíře.

Dochovaný první prototyp je dnes k vidění v National Air and Space Museum ve Washingtonu D.C..

Obsah

Hlavní technické údaje

  • Osádka: 1
  • Rozpětí: 11,11 m
  • Délka: 9,66 m
  • Výška: 3,92 m
  • Nosná plocha: 20,5 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 3645 kg
  • Vzletová hmotnost: 4928 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 5288 kg

Pohonná jednotka

  • Micubiši Ha-43 12
    • Výkon motoru: 2130 hp (1 589 kW)

Výkony

  • Nejvyšší rychlost: 750 km/h
  • Dostup: 12 000 m
  • Stoupavost: 750 m/min (2460 m/min)
  • Dolet: 850 km

Výzbroj

  • 4× 30mm kanón
  • až 120 kg pum