Kawaniši H6K

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 12. 1. 2014, 21:58; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Kawaniši H6K
Soubor:KawanishiH6K.jpg
Základní charakteristika
Určení hlídkový létající člun
Výrobce Kawaniši
Konstruktér
První let 14. července 1936
Zařazen leden 1938
Vyřazen 1945 (Japonsko)
1948 (Indonésie)
Výroba
Vyrobeno 217 ks
Varianty
Uživatel Japonsko

Kawaniši H6K (japonsky: 九七式飛行艇, Kjúnana šiki hikótei, Létající člun typu 97; 九七式大型飛行艇, Kjúnana šiki daikei hikótei, Velký létající člun typu 97) byl létající člun japonského císařského námořnictva používaný během druhé světové války k hlídkování nad oceánem. Spojenecké kódové označení pro tento typ bylo Mavis.

Obsah

Vývoj

Dopravní Kawaniši H6K

Letoun vznikl jako odpověď na požadavek námořnictva z roku 1933 a při jeho konstrukci byly použity poznatky, které konstruktéři Kawaniši získali při návštěvě továrny Short Brothers ve Velké Británii. Short byl v té době jednou z vedoucích firem v oboru. Typ S, jak nový letoun nazývali v Kawaniši, byl velký, čtyřmotorový jednoplošník s dvojitými svislými ocasními plochami a s trupem zavěšeným pod křídlo typu parasol pomocí množství podpěr. Postaveny byly tři prototypy, z nichž každý další měl lepší vlastnosti jak ve vzduchu tak na vodě a nakonec i výkonější motory. První z nich poprvé vzlétl 14. července 1936 a byl původně označován Létající člun typ 97, později H6K. Celkem bylo postaveno 217 kusů.

Služba

Hořící Kawaniši H6K

H6K byly nasazeny do služby od roku 1938, nejprve v čínsko-japonské válce a poté naplno ve válce v Pacifiku. Stroje vynikaly svou vytrvalostí, létaly i na 24-hodinové hlídkové lety a byly dokonce používány pro dálkové nálety na Rabaul a Nizozemskou východní Indii.

Létající čluny tohoto typu se brzy staly zranitelné novou generací spojeneckých stíhacích letounů, ale přesto pokračovaly ve službě až do konce války v oblastech s menším rizikem střetu s nepřátelskými stíhači. V prvoliniové službě byl nahrazen modernějšími letouny Kawaniši H8K.

Některé stroje po válce možná létaly v Indonésii, ale do dnešních dnů se žádný nedochoval.

Specifikace (H6K3)

Technické údaje

  • Posádka: 9
  • Délka: 25,40 m
  • Rozpětí: 39,95 m
  • Výška: 9,20 m
  • Plocha křídel: 170 m²
  • Prázdná hmotnost: 11 750 kg
  • Plná hmotnost: 20 430 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 22 000 kg
  • Pohonná jednotka: 4x 14-válcový hvězdicový motor Micubiši Kinsei 43
  • Výkon pohonné jednotky: 740 kW (1 000 k)

Výkony

  • Maximální rychlost: 362 km/h
  • Bojový dolet: 4 600 km
  • Přeletový dolet: 7 000 km
  • Vytrvalost: 20 hod
  • Dostup: 6 000 m
  • Stoupavost: 3,3 m/s

Specifikace (H6K5)

Technické údaje

  • Posádka: 9
  • Délka: 25,65 m
  • Rozpětí: 40,00 m
  • Výška: 9,27 m
  • Plocha křídel: 170 m²
  • Prázdná hmotnost: 12 360 kg
  • Plná hmotnost: 17 500 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 22 970 kg
  • Pohonná jednotka: 4x 14-válcový hvězdicový motor Micubiši Kinsei 53
  • Výkon pohonné jednotky: 960 kW (1 300 k)

Výkony

  • Maximální rychlost: 385 km/h
  • Bojový dolet: 4 940 km
  • Přeletový dolet: 6 770 km
  • Vytrvalost: 26 hod
  • Dostup: 9 570 m
  • Stoupavost: 6,2 m/s

Výzbroj



Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kawani%C5%A1i_H6K“