Labuť velká

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 8. 7. 2011, 00:24; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Labuť velká (Cygnus olor) je velký vrubozobý pták z čeledi kachnovití.

Obsah

Popis

  • Délka těla: 145 - 160 cm
  • Rozpětí křídel: 235 cm
  • Hmotnost: 8 - 12,5 kg
Mladý pták

Labuť velká patří mezi naše největší ptáky. Má dlouhé, bíle zbarvené tělo s krátkým ocasem, černýma nohama, obloukovitě zahnutým štíhlým krkem a oranžovým zobákem s hrbolem na kořeni, který je u samce viditelně větší než u samice. Mláďata v prachovém peří jsou šedobílá, mladí ptáci jsou hnědošedí s černým zobákem bez hrbolu. Labuť létá s pomalými údery křídel a nataženým krkem. Ve střední Evropě si ji můžeme splést snad jen s podobně velkou labutí zpěvnou (Cygnus cygnus), která má černožlutý zobák.

Rozšíření a početnost

Labuť velká obývá stojaté i pomalu tekoucí vody na velkém území Evropy a v mírných oblastech v rozmezí od východní, severní až po západní Asii. Postupem času byla vysazena také v Austrálii, na Novém Zélandu, Islandu, Faerských ostrovech, v jižní Africe a ve Spojených státech amerických.[1] Současná žijící populace je stále početná - čítá zhruba 600 - 620 000 jedinců.[1] Labuť je částečně tažný pták; evropské populace migrují především do severní Afriky, asijské do střední a jižní Asie.

V České republice se labuť velká chovala nejprve jako okrasný pták v zámeckých parcích a ve volné přírodě se vyskytovala jen velice ojediněle. Během druhé poloviny 20. století se začala výrazně šířit a na několika místech vytvořila nové populace. Přibližně v současné době na našem území pravidelně hnízdí zhruba 600 - 700 párů[2], které mají svá hnízdiště např. v Praze na nábřeží kolem toku řeky Vltavy. V posledních letech se její početnost v Česku mírně zvyšuje.[2]

Chování

Letící labuť

Mimo období rozmnožování, kdy žije labuť velká spolu se svým partnerem, se zdržuje samostatně nebo v menších hejnech, která se během tahů seskupují. Nijak výrazně se po celý rok neozývá, díky čemuž získala i svůj anglický název Mute Swan (doslova přeloženo jako němá labuť).[3] Výjimkou jsou pouze hvízdavé zvuky, které vydávají křídla za letu a syčení vydávané na obranu teritoria a obvykle doprovázené esovitým prohýbáním krku a máváním křídel. Labuť velká se živí zejména vodními rostlinami, občas si jídelníček zpestří také starým pečivem, které jí lidé házejí do vody.

Mláďata v prachovém peří

Na rozdíl od příbuzné labutě černé (Cygnus atratus) jsou samci v období rozmnožování silně územní. Opravdovou podívanou jsou velice složité námluvy trvající obvykle jen několik minut, při kterých se obě pohlaví zvedají nad vodu, máchají křídly, roztahují ocasy, kroutí krkem a vzájemně se o sebe třou. Velké hnízdo z proutí a rákosu staví na okrajích jezer, rybníků a na březích tekoucích vod. Samice do něj klade obvykle během května 4 až 8 zelenavých vajec o velikosti 112 × 75 mm. Na vejcích sedí především samice, samec zatím střeží okolí a na hnízdě ji zastupuje pouze ve chvíli, kdy si samice hledá potravu. Inkubační doba trvá zhruba 35 - 38 dní. Nekrmivá mláďata poté doprovázejí oba rodiče asi dva měsíce.

Galerie

Samec (vlevo) a samice

Portrét samce

Labuť s roztaženými křídly

Samice s mládětem mezi křídly

Pár labutí při námluvách

Samice na hnízdě

Samice

Samec

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 http://www.iucnredlist.org/search/details.php/47136/all
  2. ↑ 2,0 2,1 Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
  3. ↑ Viz článek na anglické Wikipedii

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Cygnus olor
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Labu%C5%A5_velk%C3%A1“