V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Montreal

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 9. 2. 2014, 13:56; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Montreal (francouzsky: Montréal) je druhé největší kanadské město a největší město provincie Québec. Podle sčítání z roku 2001 má 1 583 590 obyvatel.

Montreal se nachází na jihovýchodě provincie Québec, asi 270 kilometrů jihovýchodně od Québec, hlavního města provincie, a 190 kilometrů východně od Ottawy, hlavního města Kanady. Samotné město leží na Montrealském ostrově, na soutoku řek Ottawy a Řeky Svatého Vavřince.

Obsah

Historie

Francouzská nadvláda

Prvním Evropanem, který se dostal území dnešního Montrealu, byl Jacques Cartier, který 2. října 1535 vstoupil do vesnice Hochelega. O sedmdesát let později sem přijel Samuel de Champlain, ale vesnice Hochelega už dávno neexistovala. V roce 1611 založil La Place Royale, kožešinové obchodní místo, ale původní místní obyvatelé Irokézové své území úspěšně ubránili. První trvalé evropské osídlení Montrealského ostrova bylo vytvořeno až roku 1639 francouzským daňovým výběrčím Jérômem Le Royerem. Misionáři Paul Chomedey de Maisonneuve, Jeanne Mance a několik francouzský kolonistů založili 18. května 1642 vyslanectví pojmenované Ville Maria. Toto místo se stalo centrem obchodu s kožešinou a katolického náboženství. Irokézové pokračovali v útocích na osadu až do roku 1701, kdy byl uzavřen mír. Město zůstalo pod francouzskou nadvládou až do roku 1760, kdy Pierre François de Rigaud a Marquis de Vaudreuil-Cavagnal podlehli britské armádě pod vedením Jefreyho Amhersta. 18. května 1765 zničil požár jednu čtvrtinu města.

Britská nadvláda

Pařížský mír v roce 1763 ukončil Sedmiletou válku a území Nové Francie padlo do rukou Velké Británie. V tomto období se město již jmenovalo Montreal a rostlo díky přistěhovalectví z Velké Británie. Montreal byl povýšen na město roku 1832. Velký přísun anglicky mluvících obyvatel způsobil vznik dvou zhruba stejně velkých jazykových komunit. Z rostoucí anglické komunity vyplynula stavba jedné z nejstarších kanadských univerzit, McGillovy Univerzity.

Po sjednocení Kanady - 1867

Budova soudu v Montrealu v roce 1880

V roce 1852 měl Montreal 58 000 obyvatel, od roku 1860 byl největším městem Britské Severní Ameriky a bezesporu ekonomickým a kulturním centrem Kanady. S připojením sousedním měst v letech 1883 až 1918 se Montreal opět stal hlavně frankofonním městem. Takto začala tradice střídání francouzsky a anglicky mluvících starostů, která trvala až do roku 1914. Po První světové válce, během prohibice ve Spojených státech, se Montreal změnil v útočiště pro Američany toužící po alkoholu. Navzdory rostoucímu turismu zůstala ve městě vysoká nezaměstnanost prohloubená krachem na burze v roce 1929. Jakmile se však Kanada vzpamatovala ze Světové hospodářské krize v polovině 30. let, začaly se objevovat první mrakodrapy jako například Sun Life Building.

Během 2. světové války protestoval tehdejší starosta Montrealu Camillien Houde proti branné povinnosti a nutil obyvatele svého města, aby ignorovali vládní nařízení o registraci všech mužů a žen. V Ottawě starostova neposlušnost vyvolala vlnu nevole, a proto ho umístili do vězeňského tábora až do roku 1944, kdy byla vláda přinucena zavést brannou povinnost.

Jak rostl počet obyvatel, byly zde postaveny stovky katolických kostelů. Tato skutečnost vysvětluje několik někdejších přezdívek města: „the city of Saints“ (Město Svatých) a „La ville aux cent clochers“ (Město sta věží). Množství názvů ulic začínajících „St“ a „Ste“ připomíná katolickou minulost Montrealu.

Současnost

Panorama města
Panorama centra Montrealu (2006)


Světová výstava EXPO'67

V roce 1967 se zde také konala velká světová výstava EXPO'67, kde se bývalé Československo, mimo jiné, též prezentovalo svým projektem Kinoautomatu. Pro samotné město Montreal to byl bezesporu významný mezinárodní úspěch, který se pak o devět let později zopakoval v podobě letních olympijských her.

Sport

Olympijský stadion v Montrealu

Nejdůležitější sportovní událostí Montrealu byly roku 1976 XXI. letní olympijské hry. Nejoblíbenějším sportem v Montrealu je samozřejmě lední hokej. Místní tým, Montreal Canadiens, je jedním ze šesti zakládajících členů kanadsko-americké NHL (patří do tzv. Original Six). Montreal Canadians je rovněž nejúspěšnějším týmem NHL, získal Stanley Cup už 24x, své domácí zápasy hrává v hale Bell Centre s oficiální kapacitou pro hokej 21 273 diváků. K dalším místním sportovním klubům patří: Montreal Alouettes (kanadský fotbal), Montreal Impact (fotbal) a Montreal Matrix (basketbal).

Podnebí

Podnebí Montrealu je charakterizováno velikými rozdíly mezi létem a zimou. Nejchladnějším měsícem je leden, kdy se průměrná teplota pohybuje kolem -10 °C, v červenci, nejteplejším měsíci, se pak průměrná teplota vyhupuje až k 21 °C. Absolutní extrémy: -35 °C (leden, únor) a téměř 40 °C (červenec, srpen). Celý rok je dostatek srážek, které jsou v období od listopadu do dubna sněhové. Průměrný roční úhrn srážek činí přibližně 1000 mm.

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Montreal
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Montreal