Kuklík (rod)
Z Multimediaexpo.cz
Kuklík (Geum L.) je rod vytrvalých bylin z čeledi růžovité.
Obsah |
Botanický popis
Jsou to vytrvalé byliny s přímými, většinou větvenými a olistěnými lodyhami. Listy zpeřené nebo lyrovité. Květy u některých druhů jednotlivé, častěji ve vrcholičnatých květenstvích. Květy obvykle pětičetné, bílé, žluté, oranžové nebo červené. Tyčinek velké množství, gyneceum svrchní. Plodem je nažka s dlouhým zobánkem (rostrum) zakončeným háčkem (po opadnutí terminální části).
Hospodářský význam
Kuklík městský je tradiční léčivkou, drogou je Radix Carophylatae. Ten se dříve používal i při výrobě piva.[1] [2] Řada druhů kuklíků je pěstována jako okrasná rostlina.
Rozšíření
Kuklíky jsou rozšířeny ve všech světadílech. Výskyt v Austrálii a na Novém Zélandu je jen adventivní.[1] V Evropě roste minimálně 13 druhů (v širokém pojetí rodu).[3] Z ČR je známo 5 druhů a 4 mezidruhoví kříženci.[1][4]
Příbuzné kuklice
Do rodu kuklík (Geum) je některými autory[1] řazena skupina druhů, jež je jindy vyčleňována do samostatného rodu kuklice (Parageum). U nás se jedná o druh:
- kuklice horská (Parageum urbanum (L.) HARA)[5]
Kuklíky v ČR
- kuklík městský (Geum urbanum L.) – běžný druh řady stanovišť vč. ruderálních
- kuklík potoční (Geum rivale L.) – druh vlhkých stanovišť
- kuklík šarlatový (Geum cocineum SIBTH. et SM.) – nepůvodní druh, u nás pěstovaný v zahradách a parcích
- kuklík alepský (Geum aleppicum JACQ.) – pouze nečetný druhotný výskyt
- kuklík velkolistý (Geum macrophyllum WILLD.) – nepůvodní druh, snad místy i zplaňující
Ostatní kuklíky v Evropě
Zahrnuje kuklíky v širokém pojetí rodu.
- Geum reptans – Alpy, Karpaty, hory Balkánu
- Geum montanum – viz kuklice horská
- Geum bulgaricum (Pryskyřník bulharský) – Balkán
- Geum heterocarpum – hory Španělska, izolovaný výskyt ve Francii a Itálii
- Geum sylvaticum – jižní Evropa
- Geum pyrenaicum - Pyreneje
- Geum molle – Balkán, Itálie
- Geum hispidum – Švédsko, Španělsko
Literatura
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 Slavík, B. et al. Květena České republiky. 4. díl. Praha, Academia, 1995.
- ↑ Korbelář, J., Endris, Z., Naše rostliny v lékařství. Praha, Avicenum, 1973.
- ↑ Tutin, T. G., Heywood, V. H. et al. Flora Europaea. Vol. 2. Cambridge, Cambridge University Press, 1964.
- ↑ Dostál, J. Květena ČSSR. 1. díl. Praha, Academia, 1989.
- ↑ Kubát, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha, Academia, 2002.
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |