Krtičníkovité

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 11. 2. 2014, 23:06; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Freylinia lanceolata

Krtičníkovité (Scrophulariaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré (Lamiales).

Obsah

Charakteristika

Krtičníkovité jsou převážně byliny a polokeře, řidčeji keře, stromy nebo liány (komule - Buddleja) se střídavými nebo vstřícnými jednoduchými listy bez palistů, řidčeji (komule) s palisty. Odění je nejčastěji z jednoduchých chlupů, řidčeji jsou přítomny chlupy žlaznaté nebo hvězdovité. Čepel listů je celokrajná nebo zubatá, se zpeřenou žilnatinou.

Květenství jsou vrcholová nebo řidčeji úžlabní, hroznovitá, řidčeji vrcholíky (Myoporum aj.). Květy jsou souměrné nebo téměř pravidelné, obvykle pětičetné a oboupohlavné. Některé druhy komulí jsou dvoudomé s jednopohlavnými květy. Kalich je srostlý z 5, řidčeji ze 3 až 4 lístků, u zástupců bývalé čeledi Myoporaceae i volný. Koruna je nejčastěji dvoupyská nebo s úzkou korunní trubkou a rozšířeným hrdlem, srostlá z 5 nebo řidčeji ze 4 lístků. Tyčinky jsou přirostlé ke koruně, v počtu 5, 4 nebo 2. Někdy je přítomno staminodium. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 (u několika druhů komule ze 4) plodolistů. V každém plodolistu je 1 až mnoho vajíček. Placentace je axilární. Plodem je septicidní tobolka, dvounažka nebo schizokarp rozpadávající se na peckovičky, u některých druhů komulí i bobule.[1][2][3][4][5]

detail květu divizny malokvěté (Verbascum thapsus)

Eremophila brevifolia

Leucophyllum frutescens

kvetoucí Myoporum sandwicense

Rozšíření

Čeleď krtičníkovité v současném smyslu zahrnuje asi 1700 druhů v asi 56 až 65 rodech. Největší rody jsou divizna (Verbascum, 360 druhů), Eremophila (215), krtičník (Scrophularia, 200), Selago (190) a komule (Buddleja, 125 druhů).[6] Krtičníkovité jsou kosmopolitní čeleď hojně zastoupená v tropech i v mírném pásu. Nejvíce druhů je v Africe.[1]

V české květeně je čeleď zastoupena 9 druhy divizny (Verbascum), 4 druhy krtičníku (Scrophularia) a druhem blatěnka vodní (Limosella aquatica).[7] Ostatní rody dříve řazené do krtičníkovitých, jako je rozrazil, náprstník, černýš aj., jsou v dnešní systematice řazeny do jiných čeledí.

květ krtičníku křídlatého (Scrophularia umbrosa)

blatěnka vodní (Limosella aquatica)

divizna jižní (Verbascum chaixii)

květ divizny švábovité (Verbascum blattaria)

Taxonomie

Čeleď krtičníkovité dříve obsahovala až 3000 druhů a 280 rodů. S nástupem molekulárních metod přišel převrat v systematice řádu hluchavkotvaré, neboť bylo zjištěno, že některé čeledi jsou parafyletické. Počet druhů v čeledi krtičníkovité se tak snížil téměř na polovinu a počet rodů dokonce na čtvrtinu.

Do čeledi jitrocelovité bylo přesunuto přes 90 rodů, do čeledi zárazovité 48 rodů, do čeledi puštičkovité (Linderniaceae) 13 rodů, do čeledi Phrymaceae 8 rodů, do nové čeledi pantoflíčkovité (Calceolariaceae) 2 rody. Rod paulovnie (Paulownia) byl přeřazen do samostatné čeledi paulovniovité.

Do krtičníkovitých byly vřazeny 2 dřevnaté čeledi: komulovité (Buddlejaceae) a Myoporaceae (celkem 7 rodů).

Význam

Hospodářský význam mají krtičníkovité velmi malý. Některé druhy jsou používány jako léčivky nebo okrasné rostliny.

Komule Davidova (Buddleja davidii) je pěstována v mnoha barevných kultivarech jako okrasná dřevina. Řidčeji jsou pěstovány i jiné druhy, např. komule střídavolistá (Buddleja alternifolia) a komule sněhobílá (Buddleja nivea).[8]

Jako letničky jsou pěstovány druhy rodů alonsoa (Alonsoa), hledíkovka (Nemesia), ostruhatka (Diascia), Sutera, jako trvalky zvláště divizny (Verbascum), dále Zaluzianskya a Hebenstreitia dentata

květy Alonsoa warscewiczii

hledíkovka Nemesia 'Sunsatia Lemon'

květy ostruhatky Diascia 'Coral Belle'

květy Zaluzianskya villosa

kvetoucí Sutera cordata

Hebenstreitia dentata

Zástupci

Přehled rodů

Agathelpis, Alonsoa, Androya, Antherothamnus, Anticharis, Aptosimum, Bontia, Buddleja, Camptoloma, Capraria, Colpias, Cromidon, Dermatobotrys, Diascia, Diclis, Dischisma, Emorya, Eremogeton, Eremophila, Freylinia, Glekia, Globulariopsis, Glumicalyx, Gomphostigma, Gosela, Hebenstretia, Hemimeris, Chenopodiopsis, Jamesbrittenia, Leucophyllum, Limosella, Lyperia, Manulea, Manuleopsis, Melanospermum, Microdon, Myoporum, Nemesia, Oftia, Oreosolen, Peliostomum, Phygelius, Phyllopodium, Polycarena, Ranopisoa, Scrophularia, Selago, Stemodiopsis, Strobilopsis, Sutera, Teedia, Tetraselago, Trieenea, Verbascum, Walafrida, Zaluzianskya[6]

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 MÁRTONFI, P.. Systematika cievnatých rastlín. Košice : Univ. P. J. Šafárika, 2003. ISBN 80-7097-508-3.  
  2. ↑ JUDD, et al.. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.] : Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.  
  3. ↑ Flora of China: Buddleja [online]. . Dostupné online.  
  4. ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J.. The Families of Flowering Plants: Myoporaceae [online]. . Dostupné online.  
  5. ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J.. The Families of Flowering Plants: Buddlejaceae [online]. . Dostupné online.  
  6. ↑ 6,0 6,1 STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden : . Dostupné online.  
  7. ↑ KUBÁT, K. et al.. Klíč ke květeně České republiky. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.  
  8. ↑ KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.  


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Krti%C4%8Dn%C3%ADkovit%C3%A9“