Kosmodrom Kapustin Jar

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 24. 5. 2011, 13:36; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Kosmodrom Kapustin Jar (rusky: Капустин Яр), dříve nazýván také Stáncija Volgograd, je základna určená mj. pro starty raket, sond a družic, vybudovaná v Sovětském svazu po II. světové válce. Má přidělenou zkratku KJ.

Oficiální název byl zprvu Ústřední vědecko-výzkumný polygon Ministerstva ozbrojených sil SSSR (rusky Центральный научно-испытательный полигон Министерства воопуженых сил СССР), později 4. státní ústřední polygon (4. GCP,rusky 4-й Государственный центральный полигон (4-ГЦП)), v současnosti 4. státní zkušební polygon MO RF (rusky 4-й Государственный межвидовый испытательнй полигон МО РФ).[1]

Obsah

Umístění

Základna byla postavena zhruba 150 km na jihovýchod od města Volgograd. Střelecký sektor (plocha dopadu zbytků raket a těles) je orientován směrem k Aralskému jezeru, tedy na východ. Jedna se o základnu malou, celý komplex je umístěn na ploše 96x65 km blízko městečka Kapustin Jar.

Historie

O založení raketové střelnice bylo roznodnuto 13. května 1946.[1] Skupina generálmajora Vasilije Ivanoviče Voznjuka provedla výběr vhodných míst, ve finále zůstaly dvě alternativy - Kapustin Jar v Astrachaňské oblasti a stanice Naurskaja Grozněnské oblasti.[2] Vojáci považovali z hlediska dopravy, financí i nároků na přesidlování obyvatelstva ze střeleckého sektoru za výhodnější Naurskou.[2] Přesto byl rozhodnutím vlády a ÚV z 3. června 1947 vybrán Kapustin Jar, generál Vozňjuk se stal prvním náčelníkem polygonu.[2]

Výstavba začala 20. srpna 1947 a už 18. října odstartovala první balistická raketa v Sovětském svazu, šlo o německou V-2.[1] Testovány byly rakety R-1, R-2, R-5, R-12, R-14 a mnoho dalších. Od roku 1947 startovaly z Kapustin Jaru i rakety geofyzikální (první byla V-2 vybavená vědeckými přístroji) a meteorologické.[2] Do založení kosmodromu Bajkonur byl Kapustin Jar jediným místem zkoušek balistických raket v SSSR.

První úspěšný start kosmického nosiče proběhl 16. března 1962 (po neúspěšných pokusech 21. října a 21. prosince 1961), raketa Kosmos-2 tehdy vynesla družici Kosmos 1.[1][2] Kosmodrom byl používán pro starty menších vědeckých družic programů Kosmos, od roku 1969 Interkosmos i zahraničních (indické Ariabata a Bhaskara, francouzská Signe 3).[2] Družice byly vynášeny raketami Kosmos-2, -2M a -3M.[1] V 80. letech zde probíhaly rovněž zkoušky modelů raketoplánu BOR.[1] Celkem do konce roku 2008 z kosmodromu odstartovalo 101 kosmických nosičů, z toho 85 úspěšně.[1]

Snížení počtu vypouštěných malých družic a takřka úplné přerušení zkoušek raket středního doletu po podepsání odzbrojovacích dohod 80. let vedly k uzavření a zakonzervování kosmodromu roku 1988.

Po desetileté pauze byl roku 1998 obnoven provoz kosmodromu. 28. dubna 1999 po dlouhé době vynesla raketa Kosmos-3M družice ABRIXAS a MegSat-0.[3] Téhož roku byly do Kapustin Jaru přemístěny útvary z raketových střelnic z Emby a Sary-Šaganu.[2] Na další kosmický start Kapustin Jar čekal do 19. června 2008 kdy raketa Kosmos-3M vynesla sérii šesti telekomunikačních družic Orbcomm.[4]

Literatura

  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.  str.112-113

Externí odkazy


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kosmodrom_Kapustin_Jar“