Litice (hrad)
Z Multimediaexpo.cz
Litice je zřícenina hradu na hradním kopci v obci Litice nad Orlicí, asi 7 km západně od města Žamberk.
Obsah |
Dějiny hradu
Hrad Litice byl založen koncem 13. století za posledních Přemyslovců v rámci kolonizace řídce osídleného pohraničního pralesa severovýchodních Čech, který byl královským majetkem. Podhůří povodí Divoké i Tiché Orlice osídlili členové rodu Drslaviců, kteří zakládali osady v jihozápadních Čechách a vybudovali nejstarší hrady na Plzeňsku - Litice a Potštejn. Jména svých původních rodových sídel přenesli i do své nové državy, kdy vybudovali opěrnou síť nových hradů, z nichž vedle Chocně a Kostelce to byl mocný hrad Potštejn v sousedství hradu Litic. O Liticích je první písemná zmínka z roku 1304, kdy jej král Václav II. směnil za panství Bor na Horažďovicku s Půtou z Potštejna. Za krále Jana Lucemburského byl hrad zastaven Jindřichovi mladšímu z Lipé. Karel IV. po svém návratu z Itálie do Čech vykoupil řadu královských hradů, mezi nimi i Litice. Později se hrad na krátko dostal do držení pánů z Lichtenburka. Na počátku 70. let 14. století náleží již Litice pánům z Kunštátu a Poděbrad, v jejichž držení byly téměř po celé 15. století. Roku 1389 koupil Boček z Kunštátu k Liticím zboží a vesnici Kunvald, pak hrad spravoval jeho syn Viktorin, věrný stoupenec Žižkův. Po smrti Viktorina roku 1427 zdědil celé panství jeho syn Jiří z Poděbrad , za jehož panování patřil hrad mezi nejpřednější pevnosti v zemi. Litice se těšily zvlášť velké pozornosti Jiřího. Tvrdý a nesnadno přístupný hrad si Jiří cenil. Veliké a nákladné úpravy, jež zde prováděl již jako český král, aby výstavbou nových hradeb, bran a mohutné věže ještě posílil pevnost tohoto sídla, zavdaly podnět k domněnkám, že se Litice měly stát Jiříkovým Karlštejnem. Po smrti Jiřího z Poděbrad, roku 1472, připadl hrad Litice Bočkovi z Poděbrad. Ještě za svého života postoupil Boček Litice bratru Jindřichovi, ale Jindřich musel své statky odprodat, poněvadž se zadlužil v boji s králem Matyášem Korvínem o knížectví minsterberské. V roce 1495 koupil litické panství Vilém z Pernštejna. K panství tenkrát příslušelo, mimo hrad Litice s poplužním dvorem, půl městečka Žamberku a Chocně, Kunvald a řada vesnic a dvorů v okolí. Vilém z Pernštejna získal zároveň i potštejnské panství, dosud královské zápisné zboží a všechnu svoji péči na úkor Litic přenesl na hrad Potštejn, který se stal i správním střediskem všech pernštejnských statků v této krajině. To byl také počátek chátrání litického hradu, který byl podřízen potštejnskému úředníku a k jehož opatrování bylo určeno jen nejnutnější služebnictvo s mnohem menším služným, než se za stejné služby vyplácelo na Potštejně. Vilém z Pernštejna rozdělil roku 1507 své statky mezi syny Jana a Vojtěcha. S českým zbožím dostal Litice mladší Vojtěch. Po jeho smrti roku 1534 dědí všechna panství bratr Jan. Janovým nástupcem a dědicem byl jeho syn Jaroslav, který však již nebyl tak dobrým hospodářem jako předchůdci. Nebyl též nábožensky snášenlivý, neboť roku 1547 vypověděl z celého panství příslušníky Jednoty bratrské. Když zadlužil všechna svá panství, byl nucen postupně je odprodat a tak roku 1556 zakoupil velké potštejnské a litické panství Arnošt, falckrabě rýnský a hrabě kladský, který je však již v příštím roce se ziskem rozprodal dále. Tak již v roce 1557 prodal hrad Litice s městečkem, k němuž náležela i polovice města Žamberka a osm vesnic, za 6625 kop grošů Václavu Okrouhlickému staršímu z Kněnic. Avšak ani okrouhličtí Litice dlouho nedrželi, neboť je již v roce 1562 prodali Mikuláši z Bubna, který k nim přikoupil i tvrz Doudleby, druhou polovici města Žamberka a dalšími koupěmi zaokrouhlil litické panství, jež pak zůstalo v držení tohoto rodu až do roku 1809. Mikuláš si litický hrad oblíbil natolik, že jej učinil svým rodovým sídlem, ale postavil zároveň zámek v Doudlebách a Žamberku, kde střídavě pobýval. Tak byl nepohodlný a nepřístupný hrad odsouzen k rychlé zkáze. Urbář žambereckého panství zachycuje v roce 1657 Litice jako polorozbořený hrad, kde přední palác mohl sloužit za maštale a skladiště obilí v čase nebezpečí válek. Roku 1681 byl hrad již zcela opuštěn, ale dbalo se na to, aby se úplně nerozpadl a provádělo se alespoň zajištění zadního paláce. V dezolátním stavu byl hrad opět kolem 18. století, kdy byl i přední palác propadlý a bez střechy. Asi kolem roku 1770 se pak prováděly nejnutnější opravy. O záchranu hradu se usilovalo i v 19. století a v letech 1890 – 1894 se na něm uskutečňovaly první větší opravy a zajišťování rozpadlého zdiva paláců i opevnění. Částečné zajištění a konzervování zřícenin bylo prováděno v letech 1933–35, kdy bylo také upravováno vyhlídkové patro věže.
Související články
Souřadnice
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |