Libiš
Z Multimediaexpo.cz
Libiš, původně zřejmě Ľubiš je obec v okrese Mělník, v severozápadním sousedství města Neratovice.
Obsah |
Historie
Pověsti
Svým počátkem sahá do pohanského věku. Podle pověsti zde bývala tvrz v místech východně od bývalého štěpánského přívozu na Labi, kde je nyní les. Před dávnými lety zde byly zbytky zdí a mnoho velkých kamenů. Místo bylo nazýváno na kole,na zámku, na starém hradě. Podle pověsti byla tvrz letním sídlem kněžny Libuše, která také v Libiši dala postavit pohanský chrám v místě, kde je kostel sv. Jakuba. O pohanském pravěku svědčí také pohanské mohyly objevené za kostelem, kde byly nalezeny lidské kosti, popelnice a jiné starodávné předměty. Z tvrze prý vedla podzemní chodba až do kostela v Libiši. Tvrz i ves byly nazvány jménem zakladatelky Libuše (Libuš). Nezachovaly se však listiny, jež by se o tvrzi zmiňovaly. Méně romantický výklad jazykovědce Antonína Profouse odvozuje název vsi od osobního jména Libich či Libiš.
Středověk
Pražský měšťan a konšel jménem Stach prodal Libuš (Libiš) roku 1355 Janu Rollovi. V roce 1406 koupil Libiš břevnovský klášter, který zde měl dvůr s dvěma poplužími. Ve stvrzovací listině města Kostelec nad Labem ze dne 24. července 1407 je jmenován rytíř Ctibor z Libiše. Ve válkách husitských roku 1421 vzali Pražané ves Libiš a blízkou ves Slatinu (nyní již zašlou) ve svou moc. Roku 1432 náležela ves Libiš dílem ke statku obřístevskému. V roce 1542 prodal Jindřich Hasištejnský z Lobkovic Libiš Vilému ze Lstiboře jako část obřístevského statku. Staroměšstí Pražané museli pro odboj proti králi Ferdinandu I. Roku 1547 postoupit své dědičné statky, k nimž náležela také ves Libiš. Díl Libiše náležející ke statku obřístevskému koupil roku 1618 Václav Šťastný Pětipeský. Ten byl v roce 1621 odsouzen pro vzpouru ke ztrátě majetku a tak koupila Libiš od české komory kněžna Polyxena z Lobkovic. V pozdější době byla Libiš popisována takto: …při Labi zde rozkládají se stinné lesy velkostatku obřístevského s bujnými lučinami, jež u štěpánského přívozu zakončeny jsou letohrádkem Antonie hraběnky Valdšteinové.Od obce ku straně západní jsou borky rolnické, jež souvisí s panskou bažantnicí, kterou Pražané v posledních letech jako místo výletní sobě oblíbili. Nedaleko Libiše, asi 2 km na jihovýchod jde česká severní dráha, k níž připojena je odbočka ku Kralupům. Podle obce jde pohodlná erární silnice od Prahy ku Mělníku, od ní pak odbočuje „u Křížku“ silnice okresní, ubírající se skrze Libiš k železniční stanici v Neratovicích… Škola v Libiši byla postavena v roce 1869 vedle staré školy jako konfesionální evangelická o jedné třídě s právem veřejnosti a byla četně navštěvována. Z učitelů zvláště zasluhuje zmínku Josef Baštecký – rodák z Neratovic, který zde vyučoval od roku 1832 do roku 1875. Libiš činila místní a katastrální obec, poštou náležela k Neratovicím (tehdy v okrese Karlínském). Bývali zde tito řemeslníci:dva kováři, dva koláři,pekař,řezník,krejčí,tři obuvníci,jeden košíkář. Byly zde dva obchody smíšeným zbožím, dvě živnosti hostinské, dva výčepy kořalky, jeden výčep vína, dále hokynářství a dvě prodejny tabáku. Roku 1894 si vypůjčila Libiš 10 000 zlatých od Zemské banky království českého, tuto částku splácela padesát roků.
Po roce 1900
Roku 1932 je založen v Libiši Sokol, roku 1947 je Libiš připojena k okresu Mělník a v roce 1954 byla sloučena s Neratovicemi. Od 24. listopadu 1990 je Libiš opět samostatnou obcí.
Pamětihodnosti
- Kostel sv. Jakuba při severním okraji obce. Gotický, snad dílo pražského stavitele Petra Lútky z doby těsně před rokem 1391. Věž dle dochovaného nápisu na kamenné desce přistavěna roku 1541. Uvnitř kostela jsou fresky z 14. a 15. století. Kostel obklopuje okrouhlý ohrazený hřbitov, při vchodu do areálu se nachází dřevěná hranolová zvonice na nízké kamenné podezdívce.
- Evangelický kostel, z let 1788 až 1789.[1].
- Výklenková kaplička sv. Václava na návsi, z 19. století
Přírodní reservace
Na břehu mrtvého ramene Labe u Libiše, v sousedství zadní části chemické továrny Spolana je lužní les, z něhož část je přírodní reservací. Vyskytuje se řada chráněných rostlinných druhů a četná hnízdiště vodního ptactva. Lokalita končí u Štěpánského mostu přes Labe, patřícího do území obce Obříství.[1]
 Kostel sv. Jakuba od jihozápadu |
 Kostel sv. Jakuba a zvonice od jihu |
 Dřevěná zvonice |
Reference
Externí odkazy
|
| Města a obce okresu Mělník |
|---|
|
Býkev • Byšice • Cítov • Čakovičky • Čečelice • Dobřeň • Dolany • Dolní Beřkovice • Dolní Zimoř • Dřínov • Horní Počaply • Hořín • Hostín u Vojkovic • Hostín • Chlumín • Chorušice • Chvatěruby • Jeviněves • Kadlín • Kanina • Kly • Kojetice • Kokořín • Kostelec nad Labem • Kozomín • Kralupy nad Vltavou • Ledčice • Lhotka • Liběchov • Libiš • Liblice • Lobeč • Lužec nad Vltavou • Malý Újezd • Medonosy • Mělnické Vtelno • Mělník • Mšeno • Nebužely • Nedomice • Nelahozeves • Neratovice • Nosálov • Nová Ves • Obříství • Olovnice • Ovčáry • Postřižín • Řepín • Spomyšl • Stránka • Střemy • Tišice • Tuhaň • Tupadly • Újezdec • Úžice • Velký Borek • Veltrusy • Vidim • Vojkovice • Vraňany • Všestudy • Všetaty • Vysoká • Zálezlice • Zlončice • Zlosyň • Želízy |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Chybná citace Nalezena značka
<ref> bez příslušné značky <references/>.