Matera

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 19. 7. 2011, 22:33; Hacatoka (diskuse)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Matera


Matera je italské město v oblasti Basilicata, hlavní město stejnojmenné provincie. V jeho okolí se nacházejí nejvýznamnější místa pobytu jeskynního člověka v oblasti Středozemí. Od roku 1993 jsou "Sassi di Matera" (kameny Matery), nejstarší část města, součástí světového dědictví UNESCO.

Historie

Území Matery je osídleno již od paleolitu. Město bylo údajně založeno Římany ve 3. století před naším letopočtem jako Metheola podle konzula Lucia Caecilia Metella.

V roce 664 byla Matera dobyta Langobardy (Lombardy) a stala se součástí Beneventského vévodství. V 7. a 8. století byly okolní jeskyně osídleny Benediktýny a řeckými ortodoxnímy mnichy.

9. a 10. století bylo charakteristické zápasem mezi Saracény, Byzantinci a římskými císaři, včetně Ludvíka II., který město zničil. Po osídlení Apulie Normany od roku 1043 vládl v Mateře Vilém Železná Paže.

Po krátkém období úpadku, řadě morových epidemií a zemětřesení, se město v patnáctém století stalo Aragonskou državou a bylo svěřeno do opatrování baronům z rodiny Tramontano. Avšak roku 1514 obyvatelstvo povstalo proti útlaku a zabilo hraběte Giovanniho Carla Tramontana. V 17. století byla Matera předána Orsiniům. Později se stala hlavním městem Basilicaty a toto postavení si udržela až do roku 1806, kdy Joseph Bonaparte převedl tuto funkci zpět na Potenzu.

Roku 1927 se Matera stala hlavním městem stejnojmenné provincie. 21. září 1943 se materanští vzbouřili proti německé okupaci a jako první italské město bojovali proti Wehrmachtu.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Matera
 Itálie  Italské památky na seznamu světového dědictví UNESCO

AgrigentoAlberobelloAmalfinské pobřežíAquileiaAssisi • Botanická zahrada v Padově • Castel del Monte • Cerveteri a Tarquinia • Cilento a Vallo di Diano • Paestum, Velia a Certosa di Padula • Crespi d'Adda • Dolomity • Ferrara • Florencie • Hadriánova vila • Janov • Královské budovy rodu Savojského • Královský palác Caserta • Liparské ostrovy • Mantova a Sabbioneta • Matera • Katedrála v Modeně, brána Torre Civica a náměstí Piazza Grande v Modeně • Monte San Giorgio • Neapol • Piazza del Duomo, Pisa • Pienza • Portovenere, Cinque Terre a ostrovy Palmaria, Tino a Tinetto • Ravenna • Rhétská dráha • Řím • Sacri Monti • San Gimignano • Santa Maria delle Grazie • Siena • Skalní kresby ve Val Camonice • Su Nuraxi di Barumini • Syrakusy a Pantalica • Urbino • Val d'Orcia • Val di Noto (Caltagirone, Militello in Val di Catania, Catania, Modica, Noto, Palazzolo, Ragusa a Scicli) • Verona • Vicenza a Palladiovy vily v Benátsku • Villa d'Este • Villa Romana del Casale • Mocenská střediska Longobardů v Itálii